Jedna vystudovala informační vědu, druhá biologii. Obě zvažovaly, že by alespoň částečně chtěly vedle svých kariér věnovat čas učení. Když se ale Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková začaly dívat po možnostech, jak by mohly za katedru usednout, nenašly žádný přehledný návod. Vytvořily tak projekt nazvaný Začni učit!, který má pomoci s nedostatkem českých učitelů a zájemcům o vstup do školství poskytnout potřebné informace i možnosti, jak vyučovat na zkoušku.

V Česku podle Ministerstva školství aktuálně chybí přibližně šest tisíc učitelů a jedním z důvodů je i to, že zákon není potenciálním zájemcům o tuto profesi příliš nakloněn. Alternativou k plnohodnotnému pětiletému studiu na vysoké škole jsou kroky obecně známé pod pojmem pedagogické minimum. To už dnes ale přímo zákon nezná, nicméně v závislosti na tom, co a kde chce člověk učit, existuje celá řada způsobů, jak se do školství dostat.

Zakladatelky Začni učit! tak podporují i přívětivější legislativu. A aby snížily míru zmatenosti, vytvořily interaktivního průvodce – s nímž jim pomohla komunita odborníků z Česko.Digital a s nímž uspěly v cenách Asociace společenské odpovědnosti – , který individuálně navrhne několik cest, jak může člověk za katedru usednout na základě svých preferencí. Obnovily také projekt Zkus učit, díky němuž se lze na týden stát učitelem se vším všudy.

Jak moc se ale dá na učitelství skutečně připravit na pedagogických školách v době, kdy se nabízí tolik kurzů a různých druhů neformálního vzdělávání? Ve kterých regionech a typech škol chybí lidí nejvíce? A jak školy nedostatek obcházejí? „Ve výsledku vždycky záleží na řediteli, jestli vás zaměstná,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Jana Fryzelková s tím, že – možná překvapivě – je podle některých ředitelů nejlepší průpravou na učitelství skaut.

Nastíním modelovou situaci – mám vysokoškolské vzdělání, už pracuju, ale chtěl bych začít učit třeba na částečný úvazek a předat nějaké zkušenosti. Jaká je ta nejjednodušší cesta?
Jana Fryzelková: Cest je více, s množstvím faktorů. Záleží třeba na tom, jaký předmět chcete učit, v případě angličtiny je zákon benevolentnější než u matematiky, dějepisu či zeměpisu. Nicméně pokud má člověk nejméně magisterský titul, tak už to jde o dost snadněji. Stačí si dodělat takzvané doplňující pedagogické studium (DPS), což je program, který se dá udělat dálkově, často jako víkendový po dobu dvou let. Poskytují ho různé univerzity nebo programy jako Učitel naživo. Díky tomu pak můžete jít učit na druhý stupeň základní školy nebo střední školu.

Co když chci jít učit na první stupeň?
Sandra Ort Feyglová: V tom případě to nejde DPS obejít a člověk musí vystudovat pět let pedagogického studia, byť tedy i to lze udělat kombinovaně a dálkově. Zároveň je to ale na studium snad vůbec nejtěžší, protože učitel na prvním stupni v zásadě učí všechny předměty včetně tělocviku.

Jana Fryzelková: Píšou nám třeba paní, kterým je kolem padesáti a dělají ve škole asistentky. Chtějí si dodělat kvalifikaci, ale třeba ve svém věku nejsou s to vylézt na tyč, a tak se často stává, že to prostě fyzicky nedají.

Co jim v takových případech radíte?
Sandra Ort Feyglová: Doporučily bychom jim, aby si dodělaly to DPS, čímž by získaly kvalifikaci pro učení na druhém stupni. Na tom ze zákona musí člověk učit nejméně deset procent času, nicméně ředitel je může na zbytek vytížit jinde.

Takže to jde přece jen obejít. Jakto že takhle může ředitel postupovat?
Sandra Ort Feyglová: Je to výjimka v zákoně, když ředitel nemůže sehnat na učení na daném stupni nikoho kvalifikovaného. A teď je takový nedostatek učitelů, že na takovou situaci často dojde. Ředitel má v tomto ohledu velkou moc, nese hlavní zodpovědnost, nicméně když se mu do výběrového řízení přihlásí někdo s potřebnou kvalifikací, musí ho upřednostnit.

Kde vlastně dnes učitelů chybí nejvíce? A potkává se to s tím, kde zájemci chtějí učit?
Jana Fryzelková: Nepotkává. Nejvíc učitelů chybí v mateřských školách a na prvním stupni. Právě proto, že se pro ně těžko získává kvalifikace. Naopak hodně lidí by rádo učilo na středních školách.

Ozývají se vám i lidé, kteří by chtěli jít třeba na odborná učiliště?
Jana Fryzelková: Je to pár procent v rámci dotazů, ale jsou i tací. Dlouho pracovali a teď chtějí předávat znalosti mladé generaci. Jejich motivátorem je i fakt, že řemeslníků je málo a ti zkušení chtějí pomoct a ukázat, že řemeslo je důstojná práce. Výhoda je, že v tom případě samozřejmě nepotřebují vysokoškolské vzdělání, ale často jim stačí výuční list nebo maturita.

Usnadnění cesty za katedru je i předmětem novely zákona, která čeká na projednání vládou. Podle ní by na druhém stupni základních a na středních školách mohli začít učit i lidé bez pedagogické kvalifikace, jako kdyby ji měli, a do tří let by si museli vzdělání doplnit. Pomůže tohle nějak?
Sandra Ort Feyglová: Ten návrh vlastně legitimizuje situaci, která už tak či onak existuje právě kvůli nedostatku učitelů. Je důležité, že tím časovým testem umožníme vstup do učitelství. Dáváme tím pádem lidem možnost nastoupit do školy a zjistit, že je to super. A v ideálním případě i zjistit, že je potřeba formální příprava.

Jana Fryzelková: Člověk sice může mít talent, ale i intuice někdy vyprchá. V ten moment by měla nastoupit pedagogická fakulta a to, co se na ní člověk jeden den naučí, by mohl druhý den hned použít. I pedagogické fakulty by měly být tak dobré, že začínajícím učitelům bude stát za to si kvalifikaci doplnit.

Být učitelem už není tak špatné!?Věděli jste, že projednávaná novela zákona o pedagogických pracovnících plánuje zakotvit 130% výši průměrného platu? #bořímemýtyoškolství pic.twitter.com/J9zvDX4SWY

— Začni učit! (@zacniucit) August 9, 2022

A jsou české pedagogické fakulty tak dobré? Takovou pověst zrovna nemají. Nedělají systému spíš medvědí službu?
Sandra Ort Feyglová: Problém přípravy na pedagogických fakultách je, že je hodně zaměřená na odbornost, mnohem víc než na učitelský um. Současné nastavení vytváří spíš učitele předmětů než učitele dětí.

Jana Fryzelková: Je to ale hodně různé. Studiem lze projít bez větších problémů a nenechá to na člověku nic. Ale pokud chce, může mu to dát strašně moc. Peďák negarantuje, že z něj vzejde dobrý učitel, ale taky tam je spousta lidí, kteří mají motivaci a jsou z nich skvělí učitelé. Na druhou stranu ani to, že člověk kvalifikaci nemá, z něj nedělá špatného učitele.

No a to je ono. Jezdím každé léto na tábor jako vedoucí a mám tam kolegy, kteří nemají pedagogické vzdělání, a přesto je na nich vidět, že jsou i s malými dětmi fakt dobří…
Sandra Ort Feyglová: Někteří ředitelé říkají, že člověk, co prošel skautem, má nejlepší kvalifikaci na to být učitelem.

Věřil bych tomu. Protože to, co člověk zažije jako vedoucí na táboře, je občas síla.
Jana Fryzelková: Hodně ředitelů si cení hravé metody a způsobů, které lidé ze skautu mají. Je to klíčové v zodpovědnosti za sebe i za děti a pro nějakou reflexi. A to je vlastně to, co pořád říkáme i my – pokud učení nereflektuješ, tak nemůžeš být dobrý. Kdyby zákonná povinnost byla umět reflektovat, tak budeme vlastně spokojené (smích). To totiž taky není snadné.

A pak je tu třeba hromada lidí, kteří působí v oblasti neformálního vzdělávání, lektoři ze spolků či neziskovek, kteří mají odučeno, nebál bych se říct, stovky hodin. Za všechny zmíním třeba Zvol si info nebo Fakescape, které jezdí přednášet do škol o dezinformacích.
Sandra Ort Feyglová: Lektorování je také fajn průprava, nicméně je tam rozdíl. Na předání znalosti či zkušenosti při výuce člověk nemá jednu hodinu. Místo toho má před sebou vidinu celého roku, během kterého se s dětmi bude každý týden potkávat. Po půl roce mají děti učitele úplně jinak přečteného. A je to úplně jiná liga.

Jana Fryzelková: S Nadací České spořitelny spolupracujeme na programu Den pro školu. Ten dovolí si atmosféru výuky zažít komukoliv. Nicméně od loňska je obnovený i i náš program Zkus učit, který trvá týden a snaží se blíže přiblížit skutečný učitelský zážitek.

Jak to funguje? To se opravdu může opravdu kdokoliv stát legálně na týden učitelem?
Jana Fryzelková: S účastníkem Zkus učit je náš partnerský učitel stále přítomný ve třídě, takže po legální stránce to je, jako by přišel praktikant z peďáku nebo kdokoliv jiný na přednášku. Partnerský učitel také zároveň konzultuje s naším účastníkem přípravu, dává mu na ni zpětnou vazbu, aby oba věděli, co se na hodině bude dít. Tak aby když se náhodou náš účastník zamotá, tak mu učitel pomohl a nasměroval ho.

Může si účastník Zkus učit vybrat, jaké předměty bude vyučovat?
Sandra Ort Feyglová: Jasně, může. Po přihlášení mu pošleme dotazník, kde vyučují předměty, které by ho zajímaly. Ideálně by měly být navázané na jeho odbornost nebo se jí trochu přibližovat. I podle preferencí účastníků pak vybíráme partnerské školy, nicméně může se stát, že účastník nebude učit jen chemii, ale třeba i biologii.

Nejsou ty škatulky předmětů bariéra? Já mám například vystudovanou politologii a mediální studia, ale nevím, jestli bych si díky tomu troufl učit třeba občanskou výchovu…
Jana Fryzelková: Rámcové vzdělávací programy počítají s mezioborovostí, takže si náplň hodin lze upravit tak, aby to účastníkovi sedělo. Obecně mám ale pocit, že lidi se zbytečně bojí, že nejsou dost velcí odborníci. Ve skutečnosti je to spíš tak, že když už má člověk něco vystudovaného, tak je s faktickými znalostmi úplně někde jinde, aniž by si to uvědomoval.

Sandra Ort Feyglová: Spíš bývá problém, že účastníci toho chtějí předat moc. Je klíčové se zamyslet nad tím, co by školák mohl chtít skutečně slyšet a co si z toho odnese. Tím spíš v dnešní době s internetem, kdy je role učitele úplně jiná. Jeho hlavní síla není v odbornosti, protože ta je jednoduše na dosah, ale v učitelských kompetencích.

Interaktivního průvodce Začni učit! máte hotového, Zkus učit! běží. Co chystáte dále?
Sandra Ort Feyglová: Nejvíce učitelů chybí v Karlovarském a Ústeckém kraji. Chceme tedy hlavně předat know-how do krajů a vytvořit síť malých organizací a institucí, které budou v naší misi pokračovat. V regionech, kde nemají sto tisíc zájemců o učitelství, ale třeba jen sto.

Jana Fryzelková: Celkově se chceme zasadit o systémovější změnu. Jsme členy Stálé konference asociací ve vzdělávání, jsme s Učitelem naživo, Otevřeno a Učitelskou platformou v koalici, která se snaží změnit pregraduální přípravu. S Národním pedagogickým institutem se také bavíme o možnostech, jak podpořit začínající učitele. Třeba tím, že na web přidáme možnosti volných pracovních míst je nebo propojíme s řediteli.