Kdo to vlastně je? Těsná většina republikánů ve sněmovně závisí i na poslanci, který lže skoro o všem

Příběh George Santose připomíná film Chyť mě, když to dokážeš. K podvodu v rodné Brazílii se americký kongresman přiznal, lhal o své kariéře i rodině.

Jiří BlatnýJiří Blatný

george_santos

Foto: U.S. House Office of Photography

Americký kongresman George Santos

0Zobrazit komentáře

Jeho židovští předci utekli do USA během druhé světové války před nacisty, vystudoval čtyřletý program na prestižní americké univerzitě jen za dva roky, pak pracoval na Wall Street pro Goldman Sachs nebo Citigroup. To je jen výběr z nabitého životopisu v listopadu zvoleného republikánského poslance George Santose. Tedy jestli se tak opravdu jmenuje. Kromě zvučných adres je totiž jeho příběh plný ještě něčeho – lží. Ukázalo se, že si většinu svého CV vymyslel. Kauza má navíc potenciálně vážné následky pro republikánskou stranu.

Už od Vánoc se americkou politikou táhne příběh republikánského poslance z New Yorku George Santose. Na to, že spousta věcí v jeho životopisu nesedí, první upozornil deník The New York Times na konci loňského roku. Jestli je horší lhát o tom, že vaše matka zemřela v jedné z budov Světového obchodního centra při útocích 11. září, nebo o tom, že vaše babička utekla jako židovka do USA před nacisty (přitom je brazilská katolička), to si může každý porovnat sám. Čtyřiatřicetiletý Santos, původem právě z Brazílie, nicméně už za svůj krátký mandát stihnul obojí. A to není ani zdaleka vše.

Mohli bychom pokračovat třeba lží o tom, že byl Santos na vysoké škole hvězdou volejbalového týmu, nebo pochybnostmi o tak základních informacích, jako je jeho jméno. Lidé ze Santosovy minulosti ho totiž znají jako Anthonyho Devolvera, což je kombinace jeho prostředního jména a jména matky za svobodna. O tom, že by poslanec v minulosti pracoval v prestižních finančních firmách Goldman Sachs či Citigroup, jak tvrdil, podle The New York Times dané společnosti nemají žádné záznamy. Santos se po vydání původní zprávy přiznal, že o svém vzdělání a kariéře lhal.

Jeho příběh ale není jen bizarní – může totiž republikánům zkomplikovat už tak složitou situaci v nově složené americké Sněmovně reprezentantů. Republikáni totiž po nepřesvědčivých výsledcích v loňských listopadových všeobecných volbách, kde odborníci a pozorovatelé čekali jejich jasné vítězství, ve spodní komoře Kongresu musejí počítat každý hlas, protože mají jen těsnou většinu čtyř křesel. Na jednom z nich sedí právě Santos.

Republikáni se proto ne a ne shodnout, co teď se Santosem bude dál. Na podnět demokratických poslanců Santose vyšetřuje Etický výbor Sněmovny reprezentantů, spokojení s ním nejsou ani jeho newyorští straníci či veřejnost z jeho volebního okrsku – a chtějí, aby rezignoval. To by ale znamenalo doplňkové volby a možné vítězství demokratického kandidáta. „Dvouletý mandát je neotřesitelný. Pokud dvě třetiny poslanců neodhlasují jeho vyloučení, nebo Santos sám neodstoupí, není jiná možnost,“ řekl americké rozhlasové stanici NPR bývalý předseda republikánů ve sněmovně Doug Heye.

Nový předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, kterého do postu poslanci zvolili až po rekordních patnácti hlasováních, má se Santosem jiné plány. Poslanec totiž předsedu podpořil ve všech hlasovacích kolech a odměnou mu bylo místo ve dvou sněmovních komisích. Když se však začaly informace o Santosových lžích objevovat, McCarthy prohlásil, že měl o údajích v životopisu Santose vždy pochybnosti a připustil, že pokud vyšetřování na půdě sněmovny ukáže, že zvolený nováček porušil zákon, vyloučí ho.

Santos, který podporuje nepravdivý narativ bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že demokratický prezident Joe Biden volby v roce 2020 vyhrál podvodem, sám rezignovat nehodlá. „Byl jsem zvolen, abych sloužil lidu svého volebního okrsku, ne straně a politikům,“ odpověděl výzvám k odstoupení Santos na Twitteru.

Santose finančně podpořili mimo jiné i dva vysoce postavení zástupci padlé kryptoměnové burzy FTX.

Kromě Etického výboru Sněmovny reprezentantů se o Santose zajímají i různé prokuratury – na newyorské a celostátní úrovni v USA, ale i v jeho rodné Brazílii, kde ho úřady po vývoji z posledních týdnů znovu vyšetřují pro podvod. Santos se k němu v roce 2010 přiznal, ale pak se podle informací The New York Times nedostavil k tamnímu soudu, takže případ zůstal nevyřešený.

Podvodu se měl podle amerických úřadů účastnit i ve Spojených státech, když sháněl finance pro firmu Harbour City Capital, kterou podle Washington Post Komise pro cenné papíry a burzu označila za „klasické Ponziho schéma“. Poslanec rovněž čelí dalším vyšetřováním, jestli nespáchal jiné finanční zločiny a jestli neporušil pravidla pro zveřejňování informací o politické kampani.

Nejasnosti jsou také ohledně půjček z neznámých zdrojů v hodnotě stovek tisíc amerických dolarů z doby před loňskými všeobecnými volbami. Podle Federální volební komise (FEC), která dohlíží na dodržování finančních pravidel pro politiky v průběhu voleb, Santos několikrát odepsal podezřelé výdaje, konkrétně za 199 dolarů a 99 centů. Částka úřad zaujala, protože je jen o cent nižší než dvě stě dolarů. Od takové hodnoty si totiž politici za výdaje musejí nechávat faktury.

Že pár plateb v průběhu kampaně takovou hodnotu mít budou, na tom samotném sice ještě nic podezřelého není. Jak ale upozornil server Politico, podle FEC vykázalo jen deset procent všech volebních kampaní do Sněmovny reprezentantů a Senátu po celých Spojených státech během volebního cyklu 2021-2022 jednu či více transakci v hodnotě 199 až 199,99 dolaru. Santos jich nahlásil čtyřicet. Že se něco takového stane čistě náhodou, je statisticky nepravděpodobné, upozorňuje Politico. I proto se úřady o platby zajímají.

Nevyhraje, tak si s ním nelamte hlavu

Před loňskými listopadovými volbami Santose finančně podpořili mimo jiné i dva vysoce postavení zástupci padlé kryptoměnové burzy FTX, jejíž zakladatel Samuel Bankman-Fried před soudem čelí několika obviněním z podvodu, praní špinavých peněz a porušení zákonů o financování volebních kampaní, za což mu hrozí až 115 let za mřížemi.

Přirozeně se nabízí otázka, jak je možné, že se Santosovy lži začaly odkrývat až po volbách. Navíc když už poslanec do Kongresu kandidoval v roce 2020. Tehdy ovšem prohrál jasným rozdílem a nevzbudil moc velkou pozornost. „Znovu kandidoval možná i proto, že pochopil, že být ignorován je strategická výhoda,“ uvažuje v magazínu The Atlantic bývalý demokratický kongresman z New Yorku Steve Israel. Podle něj Santos svým vítězstvím v tradičně spíše demokratickém okrsku překvapil a protože nebylo pravděpodobné, že se do Sněmovny reprezentantů dostane, nikdo si ho pořádně nevšímal.

Není to přitom tak, že by o něm jeho demokratický protikandidát Robert Zimmerman neměl žádné informace, vysvětluje Israel. Demokratický výbor pro kongresovou kampaň (DCCC), orgán, který pomáhá demokratickým kandidátům s řízením kampaně, už před volbami připravil rešerši, která několik červených vlajek ukázala, včetně výše zmíněné Santosovy role v Harbour City Capital nebo jeho podpory konspirační teorie QAnon.

„Výbor tento dokument předal Zimmermanovi, podle něj ale převládaly reakce ve stylu, že nevyhraje, takže si s ním netřeba lámat hlavu,“ píše v The Atlantic Isreal a dodává, že až po překvapivém vítězství se o Santose začala zajímat i média.