Kdyby ČEZ odešel z burzy, byl by to konec kapitálových trhů v Česku. To ale nikdo nechce, říká Koblic

Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic přiznává, že hlavní český burzovní parket stojí do značné míry na energetické skupině.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

pse00863_hd-minRozhovor

Foto: Prague Stock Exchange

Petr Koblic, ředitel Burzy cenných papírů Praha

0Zobrazit komentáře

V ČEZu už stát vlastní 70 procent akcií, ovšem nově si otevírá cestu k tomu, aby jej ovládl celý. O zestátnění energetické skupiny se ve veřejném prostoru debatuje už nějakou dobu, ovšem kroky z minulého týdne ho přiblížily realitě. Vláda Petra Fialy totiž schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu, jíž by akcionáři mohli odhlasovat přeměnu obchodních společností a družstev.

Na rozdělení podniku či vytěsnění akcionářů by tak nebyl potřeba hlas vlastníků 90 procent akcií, ale jen 75. Menšinoví akcionáři ČEZu se tak obávají, že stát využije předpisu k tomu, aby se jich zbavil. Mnozí právníci i například akcionář Michal Šnobr volají na poplach a zákon nazývají neústavním a účelovým a říkají mu „lex ČEZ.“

Znovu se tak otevírá i otázka stažení ČEZu z veřejného trhu. Pro pražský burzovní parket, který vede Petr Koblic, by to byla zásadní ztráta, protože již v nedávné minulosti jej opustily firmy jako 02 nebo Avast. Zároveň se ale daří jeho separátnímu trhu Start, který oslavil páté narozeniny a přilákal i velká jména české startupové scény. „Chtělo to velké odhodlání udělat něco pro trh a tuto věc v Česku vybudovat. A u toho tak trochu zapomenout, že se na tom nedá moc vydělat. Bereme to tak, že Startem můžeme pomoct trhu na léta dopředu,“ říká Koblic v rozhovoru pro CzechCrunch.

Právě čtete upravenou verzi rozhovoru s Petrem Koblicem, který jsme natočili pro podcast Weekly. Společně s dalšími zprávami ho vydáváme každou neděli.

Více

Případné ovládnutí energetické společnosti ČEZ ze strany státu a stažení jeho akcií z burzy by mělo negativní dopad na postavení českého trhu v globálních akciových indexech. Jak se k té situaci stavíte?
V první řadě nechceme komentovat spekulace. Potvrdím ale jednu věc – kdyby v nějaké hypotetické situaci došlo ke ztrátě kompletního ČEZu z pražské burzy, tak by to byl konec českého kapitálového trhu. Byli bychom vyřazeni z indexů, sklouzli bychom někam na úroveň Slovenska a další cenné papíry by to nezachránily. To je věc, kterou já nahlas všude říkám, nicméně nahlas dodávám, že tohle nikdo neplánuje. Tečka. Takže fabulace, že se stát připravuje na stažení, jsou hlavně dílem velmi hlasitých minoritních akcionářů, kteří by si to strašně přáli, aby stát vykoupil jejich pozice za násobky nákupních cen.

A jak byste si to tedy představoval, že stát ovládne ČEZ a zároveň by zůstal na burze?
Já si to nijak nepředstavuju. Proč by stát ovládal ČEZ? Podle mě chce prostě jen postavit jadernou elektrárnu a přemýšlí z jakého vehiklu nebo části ČEZu. Případně plánuje nějaké rozdělení po vzoru Německa, kde se také firmy rozdělily a obě části zůstaly na burze. Takové úvahy tady možná jsou, ale podle mě jsou na začátku. Mně představeny nebyly a nikdo je se mnou nekonzultoval.

Zmínil jste, že pokud by ČEZ hypoteticky na pražské burze nebyl, tak by to znamenalo konec českých kapitálových trhů. Je to opravdu takhle vážné?
Ano, tak jak je známe, protože je to nenahraditelná emise. Je to jedna ze tří našich emisí, která je v MSCI indexu. Žádná taková podobná emise nemůže být.

Ale jestliže celý český kapitálový trh stojí na jednom titulu, není to jistý znak slabosti pražské burzy?
Český kapitálový trh nepatří k nejsilnějším v Evropě. Kdyby se totéž stalo s největší emisí v Maďarsku, měli by také obrovský problém. Tohle je prostě normální, nejsme bohužel Spojené státy nebo Velká Británie, kde by možná přijít o nejvyšší emise bylo zemětřesení, ale nebylo by tak fatální. My se snažíme burzu společně s celým kapitálovým trhem promovat, přinášet další emise na trh, pracujeme s dalšími emitenty. Ale pak v této zemi funguje specificky jeden family office, který už nám stáhnul pět papírů z hlavního trhu. To nikde není.

Jak tedy lákáte nové tituly? Jejich malé množství přispělo k tomu, že pražskou burzu investoři vnímají jako poměrně nezajímavou. Jak to chcete změnit?
Já vám na to odpovím, ale jsem akorát trochu šokovaný, že CzechCrunch, který si chtěl původně povídat o trhu Start, který si myslím, že všichni obdivují a rozvíjíme ho, tak na mě spustí klasický mlýnek o tom, že pražská burza umírá. Děláme úplně to samé, co vy děláte se svými klienty. Snažíme se naši práci dělat dobře, tvoříme dobré PR a vysvětlujeme. Nemáme nějaké lákadlo, že bychom si před Rybnou 14 postavili medové úly. Ze slova lákat úplně šílím, to je taková hloupá novinářská zkratka. Firmy na trh přicházejí prostřednictvím našich členů – to oni přivádí emise, ne my. Takže to je otázka na Erste, Wood nebo Patrii.

Ptám se proto, že – jak říkáte – z hlavního parketu pražské burzy odešlo několik velkých firem, teď se mluví o rozdělení ČEZu, pak už by tam zůstalo jen pár firem, převážně bank. Není to pro burzu problém?
Nechci spekulovat. Ano, odešlo už několik firem a byly staženo jedním family officem. V České republice žádný jiný trh pod takovým tlakem domácí skupiny není. Je to opravdu hrozné, ale absolutně s tím nemůžeme dělat nic my, ani zbytek trhu, ani stát, kdyby chtěl, takže je to velice zvláštní situace. Jediné, co můžeme dělat, je rozvíjet trh z druhé strany.

A pojďme tedy ke zmiňovanému trhu Start. Je to burza, která letos oslavila pět let. Jak její fungování hodnotíte?
Já hodnotím na základě toho, jak hodnotí naši klienti, členové, emitenti a investoři. Od nikoho jsem vlastně neslyšel, že by Start vnímal negativně. Takže já to musím hodnotit pozitivně. Bylo to obrovské riziko a nebylo to vůbec jednoduché, protože se jedná o zaměření na trh, který je třeba stonásobně menší než ten hlavní, když se podíváte na velikost firem. Vede to k tomu, že zatímco náklady na emisi jako právníci a technické věci jsou pořád zhruba stejné, tak výdělky jsou stokrát menší. Chtělo to velké odhodlání udělat něco pro trh a tuto věc v Česku vybudovat. A u toho tak trochu zapomenout, že se na tom nedá moc vydělat. Tím nemyslím investory a emitenty, ale účastníky a právníky anebo nás jako burzu. Bereme to tak, že Startem můžeme pomoct trhu na léta dopředu.

Jedním z významných emitentů byla Pilulka. Měla docela hvězdný start, ale dnes vidíme, že se cena jejích akcií propadá. Je i přesto tedy typově Pilulka projekt, který by za vás na Startu měl být?
No jasně, proč by nebyl? Obor e-commerce jako celek byl na dobré vlně, teď je na tom zase hůře, ale to je normální a zase se to otočí. Nesměšujme úspěch vstupu Pilulky – a i to, jak zpopularizovala Start –, s tím jak se daří celému sektoru. Myslím, že i přesto, že Pilulka spadla, není důvod říkat, že to byl neúspěch

O trochu víc kritiky se nicméně sneslo na projekty jako Hardwario nebo Coloseum. Jim se IPO úplně nepovedlo. Tak měly by být i takové projekty na vaší burze?
IPO vyšlo, tituly se umístily v objemu, který byl předtím oznámen, nebo v objemu, který byl v toleranci vůči minimálnímu objemu. Jejich poradci to vyhodnotili tak, že po IPO šly firmy v procesu dál, že je to z jejich pohledu úspěšná emise, chtějí ji tam mít, takže zřejmě na tom trhu mají být. Není to tak, že bychom si mohli vybírat. Ve chvíli, kdy nějaká firma přijde a má poradce, který je ochoten to celé vypořádat, napíše analytickou zprávu a má právníky, kteří napíší prospekt, který ČNB schválí, tak jako burza nemáme šanci je odmítnout. Maximálně jim zkraje celého procesu můžeme naznačit, že nemá smysl ani za poradci chodit.

IPO neboli Initial Public Offering je finanční událost, kdy soukromá společnost přechází na veřejné trhy a nabízí své akcie k nákupu. Tímto procesem společnost získává kapitál a zároveň umožňuje investorům stát se jejími akcionáři a obchodovat s akciemi na burze.

A není to přesto tak, že projekty jako Coloseum a Hardwario pověst Startu srazily?
Nevím, to musí říct investoři a budoucí emitenti. My to takhle neslyšíme. Prostě jsou emise, které se vyvíjí lépe a které hůře. Všechny si ale našly své investory. Já nejsem člověk, co by hodnotil pověst na základě toho, co si myslí, já hodnotím na faktech. A když jsme slavili v úterý pět let Startu, tak jsem viděl 150 rozesmátých tváří, které nám gratulovaly.

Zajímá mě ještě jedna emise, a to Footshop. Ten k vám půjde prostřednictvím takzvané transakce SPAC. Můžeme čekat nějaké podobné transakce do budoucna?
 SPAC je produkt, se kterým před pár lety přišli američtí bankéři a v podstatě jde o technické vyšlapání cesty k listingu schránky, která je plná peněz. Až posléze dochází k jejímu spojení s nějakou společností. De facto je to reverzně udělané IPO. Je to nicméně jen přemyšlení procesu, pro firmu je to rychlejší a jednoduší způsob. V případě Footshopu je po technicko-právní stránce hotovo a povedlo se to. Jak se bude vyvíjet cena akcií teprve uvidíme, ale investoři řekli, že je za současnou cenu budou chtít, tak doufejme, že to pro Footshop bude pozitivní a najde třeba i další investory.

Už jste řekl, že Start je burza, která je spíš pro menší projekty a nedá se na ní výrazně vydělat. Chtěli byste na ni dostat i větší hráče?
Start je specifická věc, která proces vstupu na burzu zjednodušuje a trochu zlevňuje. Kdyby k nám měla jít firma, co bude, řekněme, desetkrát větší než Gevorkyan (jeden z dalších emitentů Startu, pozn. red.), tak ani asi nikdo z našich členů nebo my nebudeme uvažovat o tom, aby šla na Start. Nemáme hranici velikosti přesně stanovenou, ale bude někde v jednotkách miliard. My se spíš těšíme na to, že firmy ze Startu se postupně naučí správně reportovat, budou to dělat v angličtině, budou mít mezinárodní účetní standard a půjdou na hlavní trhy. To je hlavním cílem všech burz, které provozují trhy pro malé a střední firmy.