Vláda Petra Fialy v polovině září oznámila, že zastropuje ceny elektřiny a plynu pro domácnosti a malé firmy, aby jim pomohla čelit stoupajícím cenám energií. Její kritici i veřejnost po takovém kroku volali už dlouho předtím, takže kabinet musel s nějakým řešením přijít. Současně s tím ale dost možná znovu nakopl inflaci, u které se v srpnu už zdálo, že ztrácí na síle. Jak ale hlásí e-shopy – a nejen ony – v září Češi zase začali utrácet.

Český statistický úřad zveřejňuje vždy kolem 10. dne daného měsíce údaje o meziroční i meziměsíční inflaci za uplynulý měsíc a nejinak tomu bylo v říjnu. Zářijový index spotřebitelských cen podle statistiků stoupl na 18 procent při srovnání se zářím 2021. A oproti letošnímu srpnu pak ceny poskočily vzhůru o 0,8 procenta.

Mnohem důležitější je sledovat druhou hodnotu, která vypovídá o tom, co se v ekonomice aktuálně děje. Mezi srpnem a červencem se ceny zvedly „jen“ o 0,4 procenta, takže zářijových 0,8 procenta je dvojnásobný vzrůst, nicméně při pohledu na dynamiku celého roku jde o nízké číslo: průměrná hodnota mezi lednem a červencem totiž byla dvě procenta.

„Ne, inflace není rekordně vysoká. Je druhá nejnižší za letošek,“ upozornil na Twitteru hlavní ekonom finanční skupiny Natland Petr Bartoň. A dodal, že ti, analytici, kteří předvídali, že se zářijová inflace oproti té srpnové dále sníží, se pletli – mimo jiné kvůli tomu, že loňská srovnávací základna byla nízko, takže se dalo čekat, že dojde k poskočení.

Nad daty ze statistického úřadu přesto nejde mávnout rukou. Celkově meziměsíčně stouply ceny zboží o 1,5 procenta, zatímco služby mírně poklesly. Výrazně se do toho propsaly upravené ceny energií a také začátek školy, kdy lidé víc nakupují hlavně různé vybavení pro děti. Jenže pro zvládnutí boje s inflací je klíčové, aby Češi jednak mírně omezili svou spotřebu, jednak aby firmy udržely na uzdě zvyšování mezd.

Foto: Úřad vlády

Premiér České republiky Petr Fiala

A v kolonce vyšších útrat zafungoval vládní strop na energie – když se lidé dozvěděli, že energie je nebudou stát tolik, kolik se mnozí obávali, začali zase utrácet. Svědčí o tom hned několik údajů. Hovoří o tom například Samuel Huba, šéf společnosti Shoptet, na jejíž platformě fungují desítky tisíc českých e-shopů.

„Vypadá to, že na Čechy zapůsobila reakce vlády, která je pomohla uklidnit a nějakým způsobem stabilizovat vyhlídky na blížící se zimu. Reakce byla okamžitá a obrovská. Objem útrat na internetu vystřelil v polovině září hned několikanásobně. A to dokonce i ve srovnání s covidovými roky,“ prohlásil ředitel Shoptetu.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy o podobném fenoménu hovořil i známý investor Ondřej Fryc: „V portfoliu máme třeba firmu Bushman, která prodává oblečení. Tam jsme viděli obrovský pokles ochoty lidí utrácet. Přesně v okamžiku, kdy vláda řekla, že občanům pomůže s energiemi, to ale najednou vylétlo. A vím od kolegů v retailu, že se toto dělo univerzálně.“

Radiožurnál pak zase přinesl zprávu o tom, jak hoteliéři a majitelé penzionů zaznamenali poté, co Petr Fiala a spol. oznámili, že domácnostem pomohou s energiemi, výrazný nárůst rezervací pobytů přes Vánoce nebo na Nový rok. Předtím přitom Češi začínali poměrně výrazně šetřit, například agentura STEM/MARK v šetření pro dopravní společnost Anytime zjistila, že 56 procent lidí už pociťuje zdražování a začíná omezovat své výdaje.

Znovu posílená chuť lidí utrácet pak naznačuje, že tažení proti rostoucím cenám není ani zdaleka u konce. Meziměsíční nárůst cen v září o 0,8 procenta je sice letos druhý nejnižší, ale pořád je výrazně nad tím, co chce Česká národní banka v kolonce inflace mít, tedy celoročně dvě procenta (a měsíčně pak – hodně zjednodušeně – 0,2 procenta). A tomu se zatím ani náhodou neblížíme.

Jak ostatně zmiňuje Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu, který jinak zářijová data nevnímá nikterak mimořádně tragicky: „Za méně příznivý signál naopak považujeme opětovné zrychlení inflace u ryze poptávkových kategorií, jako je odívání, obuv, stravování a ubytování. I zde je sice příčina pravděpodobně z velké části nákladového charakteru, ovšem evidentně se setkává s koupěschopnou poptávkou, což představuje živnou půdu pro další růst cen.“