Pozor, inflace v Česku již druhý měsíc klesá. Ceny sice dál rostou, ale teď už pomaleji

Hlavní analytik skupiny Natland Petr Bartoň upozorňuje, že se sice mluví o rostoucí inflaci, ale realita je trochu jiná. Je třeba správně číst data.

bartonKomentář

Foto: Natland

Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland

Ceny v Česku letí už třináctý měsíc vzhůru a podle nejčerstvějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla inflace v červenci v meziročním srovnání 17,5 procenta. Zní to hrozivě, avšak pozor – v meziměsíčním porovnání s červnem klesla. A to už podruhé za sebou. To znamená jediné – že se aktuální inflace snižuje. A tempo růstu cen klesá.

V komentáři pro CzechCrunch na to upozorňuje Petr Bartoň, hlavní analytik finanční skupiny Natland, který už před měsícem psal, že je třeba inflační čísla a data správně interpretovat. Jak tedy vnímat ta aktuální?

***

To napětí z počátku tohoto týdne se dalo krájet. Ještě před středečním vyhlášením čísel o červencové inflaci vydala agentura Bloomberg zprávu, že podle predikcí analytiků rekordní bude nejen červencová inflace v Česku, ale hlavně že rekordní bude i její navýšení. Česká média uchvátila interpretace, že analytici předpovídají růst cen jen za měsíc červenec až o 2,9 procenta, někteří to „až“ dokonce rovnou vypustili. V ročním vyjádření by se tak zvyšovaly ceny 41procentním tempem!

Výška sloupce v grafu níže ukazuje, kolik analytiků predikovalo danou úroveň měsíčního růstu cen. Co na tom, že čtyři z osmi oslovených předpovídali pro červenec nižší růst cen než červnových 1,6 procenta (tři predikovali 1,3, jeden predikoval 1,5). Médiím vévodila ta jedna ustřelená predikce vpravo. Kdyby šlo o krasobruslení, nejvyšší a nejnižší známka porotců by se škrtly – a průměr zbytku by v tomto případě vyšel na 1,6. Což by znamenalo stejné tempo růstu cen v červenci, jako bylo v červnu.

graf-inflace

Foto: Bloomberg

Jak analytici predikovali vývoj růstu cen

Pořád to ale byly jen odhady před vyhlášením reality. A na kolik to nakonec podle statistického úřadu vyšlo? V červenci vzrostly ceny spotřebního koše o 1,3 procenta. Tedy měrou na které se shodl nejvyšší počet analytiků.

Jeden by tak čekal, že když byla inflace v červnu 1,6 a v červenci 1,3 procenta, budou média následně psát o snížení inflace. Případně s vysvětlením pro čtenáře, že inflace znamená „tempo růstu cen“, že tedy ceny dále rostou (jak ostatně rostly v podstatě nepřetržitě již od 30. let minulého století), ale rostou (celkem výrazně) pomaleji. Jinými slovy, inflace že je nižší.

To bychom však nesměli žít v době naučené měřit růst cen za 12 posledních měsíců. Tomu jsme se naučili v dobách relativně stabilních a nízkých inflací. To, jak nám toto měřítko v dnešní turbulentní době znemožňuje zjistit aktuální informaci o tom, co se děje s inflací právě teď a právě tady, jsem popsal před měsícem.

Pro ilustraci – zvýšení cen za posledních dvanáct měsíců o 17,5 procenta neproběhlo tak, že každý z těch dvanácti měsíců se ceny zvýšily zhruba o jednu dvanáctinu toho celku. Proběhlo tak, že za všechny měsíce v minulém roce vrostly ceny kumulativně o 2,5 procenta. A celý zbytek růstu do 17,5 procenta připadá na letošní měsíce.

V posledních měsících je tak inflace mnohem vyšší než loni (za letošní květen se třeba ceny zvýšily 24procentním ročním tempem). Započítáváním těch nízkoinflačních měsíců jsme se doposud chlácholili, že mediální inflace vypadala nižší než ta skutečná, aktuální.

Místo opakování těchto argumentů si po měsíci raději udělejme aktualizaci, jak se český svět vypořádal s inflačním tématem u nových čísel.

Zrychlení či zvýšení?

Že všechna média stále reportovala jen to dvanáctiměsíční číslo s mrtvým chvostem loňských inflací, nás nemůže překvapit. Je to rychlé, a hlavně – ROSTE TO, nastojte! Ale i takový údajný růst se dá odreportovat lépe nebo hůře.

Menšina médií šla se „zvýšením“ inflace ze 17,2 na 17,5. To je, pokud nám nevadí to zatížení minulostí, v pořádku. Od srpna do července byla inflace skutečně vyšší než od července do června.

Většina médií ale hovořila o „zrychlení“ inflace. To je už trochu nebezpečné slovíčko. Inflace se zvýšila. Ano. Vzrostla. Ale pokud by měla i „zrychlit“, čtenář i divák může nabýt pocitu, že zrychlil onen růst. A to určitě nezrychlil. Zpomalil.

Ze 17,2 na 17,5 procenta je určitě pomalejší růst inflace než předchozí růst z 16 na 17,2 procenta. Dost na tom, že si lidé pletou růst inflace a růst cen, neměli bychom je plést ještě nejednoznačně znějícím „zrychlováním inflace“. Zvýšení inflace či nárůst inflace je jasnější a jednoznačnější.

Skutečně se inflace zvyšuje?

Pokud jste dočetli až sem, chápete, že inflace, ta aktuální, se v červenci ve skutečnosti nezvýšila nýbrž snížila oproti předchozímu měsíci. Bylo to již podruhé v řadě. A při tomto druhém poklesu klesla dokonce o tolik, že došlo i ke „zrychlení poklesu inflace“. Snížení z 1,6 na 1,3 procenta je výraznější než červnové snížení z 1,8 na 1,6 procenta. A tak inflace dál klesá, i když podle médií stoupá.

Paradox? Zdaleka nekončíme. Vzhledem k síle poklesu inflace tu dokonce v červenci vyvstal paradox druhý, ještě silnější. Předtím v červnu ještě i ta nová, nižší inflace byla dostatečně vysoká na to, aby za červen rostly ceny 21procentním ročním tempem, tedy vyšším než tehdy udávaných mediálních 17,2 procenta.

inflace-cervenec

Vizualizace: Česká televize

Vývoj meziměsíční inflace v ČR

Ale červencový růst cen klesl v ročním přepočtu na 16,8 procenta (1,013 na dvanáctou minus jedna), což je dokonce méně než pro červenec udávaných 17,5! Tedy červencem jsme vstoupili do doby, kdy oficiální dvanáctiměsíční číslo přestalo podhodnocovat skutečnou, aktuální míru inflace a začalo ji nadhodnocovat. Inflace je aktuálně i v celoročním přepočtu nižší než udávané číslo.

A jak to bude dál?

Pozor. Nikdo neříká, že v době klesajících inflací již zůstaneme. Hned příští měsíc se situace může otočit a aktuální inflace může zase stoupnout, vzrůst (ne však „zrychlit“…). Dnešní doba je skutečně natolik nepredikovatelná.

Jediná (téměř) stoprocentní jistota je, že to mediální udávané číslo bude do konce roku dál růst (ke dvacítce), i kdyby aktuální inflace dál klesala. Jenom proto, že letošní srpny, září, říjny atd. budou mít vyšší inflaci než ty loňské srpny, září, říjny atd., které nahradí.

Vývoj ceny spotřebního koše budou dál určovat především energie – ať už napřímo, nebo ty propsané zdraženou výrobou do dražšího zboží. Pokud se cenám elektřiny a plynu zrychlí růst (sic!), může začít znova růst i inflace. Na druhou stranu u ropy je aspoň šance na pokles cen. Jako je tomu vždy, když na severní polokouli začíná podzim. Letos navíc možná nejen vegetační, ale i hospodářský.

Nulová inflace?

V některém z blízkých měsíců se přitom můžeme dočkat nulové, či dokonce záporné měsíční inflace. Tedy že se v daném měsíci průměrná cena spotřebního koše lehce sníží nebo aspoň nezvýší. Spousta cen v takovém měsíci asi dál vzroste, ale pokud některé důležité ceny klesnou (třeba proto, že předtím hodně vystoupaly), tak se to s těmi rostoucími cenami vykrátí a v průměru ceny lehce klesnou nebo se nezmění. Aniž by to samozřejmě znamenalo nulovou inflaci za uplynulých 12 měsíců.

Přesně k tomu ostatně došlo v červenci v USA. Inflace za 12 měsíců do července tam byla stejná jako do června. Tedy za červenec se zprůměrovaná cena spotřebního koše nezměnila, byla tak nulová měsíční inflace.

Prezident Biden to správně popsal. Dal si záležet, aby nenapsal „in July“ nýbrž „July’s inflation“. A schválně si klikněte, jak mu uživatelé spílají za lhaní. Na slovech záleží. Červencová inflace (= růst cen) byla skutečně nulová, jak píše. Inflace „do července“ nebo „k červenci“ (za předchozích 12 měsíců) byla samozřejmě 8,5 procenta. Stejně jako ta „do června“ nebo „k červnu“.

Coda pro nevěřící

Občas se setkávám s výtkami, že se měsíční inflací zaobírám jen proto, že měsíční vypadá opticky menší. A že tím sleduji nějaké politické důvody. To je nesmysl. Klidně pracujme s ročním přepočtem („na dvanáctou“), pokud jsou lidé zvyklí vnímat roční posun. V květnu jsem psal, že aktuální ceny rostly 24procentním ročním tempem, tedy vyšším než tehdy udávaných 16 procent. A pro některé otázky – jako třeba o kolik je dnes dráže než před rokem – je samozřejmě správně „o 17,5 procenta“.

Ale pokud chceme vědět, jak se inflace vyvíjí, jestli ještě roste nebo již klesá – a mít tak alespoň velice nedokonalé vodítko pro měsíce tyto a nikoli ty dávné –, pak se skutečně dívejme na míru inflace tady a teď. Ne na tu zatíženou loňským vývojem.

Petr Bartoň

Hlavní analytik finanční skupiny Natland, pro kterou pracuje od roku 2018. Absolvent univerzit v Chicagu a v Cambridge, vyučuje také na Právnické a Matematicko-fyzikální fakultě UK.

Hlavní analytik finanční skupiny Natland, pro kterou pracuje od roku 2018. Absolvent univerzit v Chicagu a v Cambridge, vyučuje také na Právnické a Matematicko-fyzikální fakultě UK.