V pražském centru Cubex skončila investiční konference Money Maker, na které se vystřídala plejáda předních českých osobností z oboru. O svých plánech i aktuálních aktivitách během dne promluvili Marek Dospiva z Penty, zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr, přední dáma domácí luxusní scény Tamara Kotvalová, jeden z nejúspěšnějších českých IT podnikatelů Zdeněk Cendra, Ivana Tykač a mnoho dalších. O tom, co na konferenci zaznělo, si můžete přečíst v tomto článku.

O své rady s budováním byznysu – protože nejlepším zajištěním na stáří je úspěšná firma – se na závěr konference podělili dva čeští podnikatelé, finančník a spolumajitel skupiny Partners Petr Borkovec a zakladatel a majitel technologické společnosti CDN77 Zdeněk Cendra. „S budováním firmy je to jako ve sportu, jednou jste nahoře a pak dole. Stát na místě ale není možné,” řekl Borkovec, jenž aktuálně se svým týmem rozbíhá i vlastní banku. Pořád by vás ale práce měla bavit, což ve světě velkého byznysu a neustálého stresu může být problém.

Cendra, jehož byznys roste ve všech ohledech, se proto naučil práci delegovat a ročně může být na dovolené i sto dnů. „Když jedete pořád naplno, budete z toho vyčerpaní. Musíte mít dostatečně volného času. Pokud nejsem deset dnů v kanceláři, vůbec nic se s firmou nestane, protože bude dál fungovat. Někteří šéfové si nedokážou vypnout mobil ani na víkend, to si neumím představit,” popsal Cendra s tím, že nejlepší byznysové nápady k němu přicházejí mimo kancelář.

Oba podnikatelé se pak shodli i na další důležité věci. „Při nové věci je důležitá naivita, aby člověk začal podnikat,” řekl Cendra. „Šel bych do toho stejně, jen připravenější,” usmíval se Borkovec. Budování byznysu je ale během na velmi dlouhou trať, člověk proto musí být trpělivý. „Všude dnes vidím lidi, kteří chtějí jen nakupovat a prodávat a nakupovat a prodávat. Kdyby tuto energii místo toho věnovali budování byznysu, dostanou se dál. Mezi miliardáři vidím budovatele, ne spekulanty,” dodal Borkovec.

---

Před lety Tamara Kotvalová prohlásila, že by byla ráda, kdyby se její firma začala zabývat hodinkami. Stalo se. V mezičase vybudovala luxusní butik, ve kterém prodává hodinky od Rolexu nebo Cartieru. Začátky přitom nebyly jednoduché. Je totiž těžké jednotlivé značky přesvědčit, že mají vsadit na společnost, která nemá hodinářskou minulost. „Pomohlo nám, že jsme sídlili v Pařížské, která se už tehdy profilovala jako hlavní obchodní ulice. A pak to byla především vášeň, která nám pomohla prorazit. Ti matadoři si tehdy řekli: Tak jo, zkusíme jim to dát,“ vyprávěla na konferenci Money Maker Kotvalová.

Ani to ale neznamenalo, že je vyhráno. „V květnu jsme otevřeli, v červnu nás vykradli, v srpnu přišly povodně. Ale i tohle všechno k podnikání patří. Musíte si vyzkoušet i to dno,“ popisovala majitelka úspěšné firmy s tím, že v podnikání by neměly být prioritou peníze. „Peníze jsem potřebovala jen na ty značky, ale když začaly chodit první faktury, zhrozila jsem se. Různě jsme peníze točily a zázrakem to vyšlo.“

Dnes slaví Carollinum 25 let na trhu a Kotvalová má v podniku i tři své děti. Původně podnikatelka nepočítala s tím, že by pracovaly ve firmě, hodinářská práce je ale podle ní tak krásná, že to tak nakonec dopadlo. „Hodinářský byznys je té nejvyšší úrovně, v západní Evropě jsou to nejúspěšnější firmy, jež zakládají lidé, kteří mají už jiný úspěšný byznys a chápou to jako investiční záležitost. Je to tedy byznys, kde potkáváte spoustu úspěšných lidí. Tvrdí, že dětem nemáte nic dávat zadarmo. U nás jsme to udělali tak, že jsem je držela ve skromném režimu, měly nejnižší platy. Všechno si musely zasloužit,“ vylíčila podnikatelka.

---

O investicích přišli pohovořit Radim Krejčí, zakladatel investiční platformy Portu, Vít Endler, generální ředitel společnosti Fingood, a Jakub Hlavenka, zakladatel kryptotěžařské společnosti 2BMiner. Jejich platformy a projekty pomáhají lidem investovat do aktiv, ke kterým se dříve dalo dostat jen těžko, případně vůbec. Takovou komoditou jsou například sběratelské kousky – díky Portu Gallery si ale kus svého umění a dalších předmětů může dovolit v podstatě každý.

Portu přitom cílí na investory, kteří chtějí mít celý proces investic co nejjednodušší. „Většina našich klientů se potřebuje o své portfolio příliš nestarat. Mají peníze, chtějí je investovat, ale nechtějí pálit čas hledáním, kam je dát,“ vysvětluje Krejčí. To ve Fingood Víta Endlera je situace opačná a klienti chtějí projekty, které pomohli v rámci crowdfundingu rozjet, pečlivě sledovat. Jeden z nejúspěšnějších projektů byla výrobní hala pro výrobce remosek. „To bylo pro investory hrozně zajímavé, stejně jako pivovar,“ vyjmenovává některé projekty Endler s tím, že v poslední době u nich přibývá i starších investorů, kteří chtějí ochránit své úspory před inflací.

To v 2Bminer, kde nabízejí klientům pronájem těžařských strojů na kryptoměny, mají klientelu mladší a často bez zkušeností. „Proto si zakládáme na zákaznickém servisu. Často třeba nevědí, jak se zakládá peněženka, a s tím jim pomáháme. Takových klientů je teď 70 procent,“ říká Jakub Hlavenka.

---

Jedním z hlavních řečníků dne byl i Marek Dospiva, spoluzakladatel a spolumajitel Penty, která má momentálně v hlavní městě velké investiční plány. Nyní dostavěla Masaryčku, budovu od světoznámé architektky Zahy Hadid, ale tím nekončí. „Vznikne jediné moderní centrum Prahy, které je možné,“ uvedl na konferenci Money Maker Dospiva, který jinak příliš na veřejnosti nevystupuje.

Šéf Penty přitom o novém, moderním centru přemýšlí už na úrovni Vinohradské třídy, respektive pozemku, kde dříve stával Transgas. „Slibuju, že tam vznikne minimálně stejně pěkná budova,“ uvedl Dospiva. Moderní centrum v jeho představách ale zahrnuje také projekt na náměstí Winstona Churchilla nad hlavním nádražím nebo zastřešení přes Masarykovo nádraží. „Pak chceme pokračovat směrem k magistrále, přičemž věříme v její zklidnění, dále do Karlína a Holešovic. Slíbili jsme také, že za magistrálou vznikne minimálně čtyřicet procent bytů, možná i víc, ale v tuto chvíli to neumožňují technické normy,“ vylíčil. „Věříme, že tento brownfield ve středu města zotavíme a že to stihneme, než umřeme,“ dodal.

Když je budova kvalitní po všech stránkách, tedy včetně té architektonické, obsadí ji podle něj velmi rychle vyspělí nájemci, což přinese i rychlejší cashflow. Navíc bude pořád ze sta procent obsazená. „Development děláme po zralé úvaze v rozvinuté společnosti s rozvinutým managementem a dospělými vlastníky. Chceme být na každý kousek betonu, který tady vylijeme, hrdí. Dokud budu žít, takhle budou naše projekty vypadat,“ řekl Dospiva.

---

Mezi řečníky byli i Štěpán Hájek, analytik finančních trhů XTB, a Petr Zajíc, senior portfolio manager společnosti Amundi, kteří promluvili o možnostech v investování, jež se v poslední době otevírají široké mase retailových investorů. „Víte, jak poznat, že jsou akcie drahé? Když se vás na ně ptá taxikář cestou na letiště. Stalo se mi to na přelomu tisíciletí, v roce 2008 a teď,“ řekl Petr Zajíc, který tím upozornil na rostoucí zájem ze strany retailových investorů, kteří však často střílejí kvůli malým zkušenostem naslepo.

Zajíc i Hájek se tak shodli, že je při investování dobré neustále se vzdělávat a sledovat vývoj na indexech, jako je například index S&P 500. Doporučit konkrétní akcie, které je dobré sledovat, ale ze svých pozic úplně nemohli. Alespoň však naznačili. „Mou poslední investicí byly akcie LVMH – Moët Hennessy Louis Vuitton. Je to efektivně řízená společnost a má kvalitní portfolio značek. Spotřebiteli dochází kupní síla a začíná šetřit. Věřím v aspekt lidské psychologie a spousta lidí chce, aby ostatní viděli, že jsou bohatí,“ prozradil Štěpán Hájek.

Petr Zajíc za svůj oblíbený sektor označil health care a poradil, že to, o čem lidé mluví, je většinou už pryč. Je dobré se spíš rozhlížet u firem, které zatím neměly takovou výkonnost. „To byl i případ Applu, který měl na svém začátku velké problémy, zatímco gigantem byla Nokia. Pak Apple přišel s dotykovým displejem a Nokia je dnes nic,“ uzavřel Zajíc.

---

Jak o investování přemýšlí nejúspěšnější český startupista Tomáš Čupr, který založil Slevomat nebo Dáme jídlo a nyní vede online supermarket Rohlík s více než miliardovou hodnotnou v dolarech? Díky tomu, že se pustil do investování, přišel hlavně na to, co nechce dělat. „Nejsem moc dobrý andělský investor, neumím spray and pray,“ řekl na Money Makeru s odkazem na strategii, kdy se investor snaží podpořit hodně projektů malými částkami a čeká, že některý z nich takzvaně vystřelí.

„Co umím, je vést dlouhé diskuze o tom, jak udělat firmu lepší a jak ji posunout. To se dělá hůř, když ve firmě máte jen malý podíl,“ pokračoval Čupr s tím, že raději chce investovat do společnosti, kde bude držet větší podíl a do větší míry se bude podílet na jejím směrování. A jak také řekl během diskuze, díky Rohlíku se naučil dvě věci: jak zařídit mezinárodní růst firmy a jak hledat talent, který je k tomu potřeba. „Do určité míry stačí i lokální talent, ale je ho hodně málo. Musíte se naučit hledat mimo Česko. My jsme se to naučili poměrně dobře.“

Při otázce, co se Čupr dozvěděl během svého působení i na trzích v západní Evropě, prezentoval svůj osobní cíl: „Jedno z mých poslání je přesvědčit Čechy, aby přestali glorifikovat západní Evropu a zejména Němce,“ uvedl. Německo je podle něj investičně velmi zajímavý trh, protože má hodně obyvatel, je dostatečně blízko a „všichni jsou tam již najedeni, nikdo nemá hlad“, čímž narážel na to, že německý byznys obecně nemá dostatečný drive.

„Když je Čech – a tím to nemyslím negativně – trochu dravec, hladový investor, tak chce ještě věci měnit a zkoušet. V Německu má šanci na úspěch,“ řekl Čupr. Jako nezbytné předpoklady pak uvedl, že je nutné se s Němci kamarádit, respektive mít vybudovaný německý tým, a zároveň se připravit na lokální specifika: „Jestli si myslíte, že zde máme byrokracii, tak jste nebyli v Německu. Připravte se na to.“ K tomu dodal i radu, kterou se snaží Čechům opakovat: „Neboj se!“

---

Je dnes ideální doba k investici do nemovitostí? Je. Na konferenci Money Maker se na tom shodli hned tři zástupci realitního trhu: Milan Kratina z holdingu Accolade, Roman Latuske ze ZDR Investments i Sebastien Dejanovski ze společnosti Mint Investments. Ve své panelové diskuzi ale zmínili i velký neduh českého trhu. „Co se délky stavebního procesu týče, jsme těsně před Somálskem, za Kongem a Libanonem,“ připomněl Kratina. „Ta byrokracie je tu hodně zajímavá,“ zhodnotil Dejanovski.

Vložit finance do realit je ale podle trojice dobrý nápad bez ohledu na to, jestli jde o rezidenční, nebo průmyslové objekty. „Nemovitosti i nemovitostní fondy jsou dlouhodobě dobrou investiční záležitostí. Pro investice je správný čas vždy. Současná situace je samozřejmě složitější, peníze zůstávají na účtech. Ale těším se, že ve druhé půlce příštího roku se ty miliardy odšpuntují,“ uvedl Latuske.

V této předpovědi mu přitakával i Dejanovski, který jinak Čechy označil za premianty v šetřivosti. Atraktivitu realitního trhu z pohledu rezidenční výstavby požene nedostatek bytů k pronájmu – a snižující se schopnosti lidí dosáhnout na vlastní bydlení –, v případě průmyslových parků pak geopolitická situace. „Evropa si v posledních letech uvědomila křehkost svého trhu. Jsme závislí, nemáme výrobu léků, zbraní. Covid ukázal důležitost logistiky. Průmyslové haly tak zůstanou skvělým investičním artiklem,“ dodal Latuske.

---

Ivana a Tomáš Janečkovi před patnácti lety začali budovat skupinu Montessori škol Duhovka Group, jež v současné době nabízí vzdělání od jeslí až po gymnázium. „Není to sice tak dlouho, ale v té době neexistovaly bilingvní školky. Když jsme tak nenašli instituci, která by splňovala naše očekávání, rozhodli jsme se, že založíme vlastní,“ vysvětlila na Money Makeru Ivana Janečková. Ta se svým manželem mluvila hlavně o tom, proč jsou investice do vzdělání jedny z těch vůbec nejdůležitějších.

Ani po patnácti letech, co Duhovka existuje, není situace českého školství podle Janečkové ideální. „Určitě by mohla být lepší. Jsou velké rozdíly místně, a to i v Praze, která je specifická. Myslím si, že české vzdělávání potřebuje větší zásah a systémovou změnu ze strany těch nahoře. Je tady spousta skvělých iniciativ a lidí, kteří do školství jdou s tím, že chtějí něco změnit, ale brzy vyhoří, to prostředí je totiž neudrží,“ dodala.

Podle průzkumů je ale 80 procent rodičů se situací ve školství víceméně spokojených. Nejspíš i kvůli tomu jsou otázky vzdělávání podle manželů Janečkových na posledním místě, především ve volbách na všech úrovních. „Rodiče jsou přitom velmi zodpovědní za vzdělávání svých dětí. Přitom se v těžkých situacích ptají, co mohla škola udělat jinak, a ne, co mohli oni udělat jinak. Rodiče očekávají od učitelů zázraky,“ doplnil Tomáš Janeček.

---

„Česko je teď trošku zamrzlá ekonomika,“ zhodnotil aktuální stav země Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky. Společně s dalšími významnými ekonomy na pódiu na Money Makeru mluvili o tom, zda je Česko země budoucnosti. Předseda představenstva investiční společnosti Avant Vladimír Bezděk pak dodal, že aktuální ekonomickou situaci by přirovnal k parnímu stroji. „Do tohoto stroje pořád házíme hodně uhlí, ale zdá se, že výkon slábne. Klesá jeho účinnost,“ komentoval Bezděk s tím, že ekonomice by prospěla větší transformace „pryč od páry“.

Řečníci se ale shodli, že situace v Česku je pořád lepší, než se píše a obecně říká. „Máme se dobře, je zde nízká nezaměstnanost a příjmy rostou,“ doplnil hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, podle kterého je důležité, že v rámci regionu střední a východní Evropy je Česko destinací, kam se stěhují lidé ze zahraničí a kde ti domácí zůstávají. Aktuálně se k nám přelévá ekonomické ochlazení ze zahraničí, příští rok jej ale podle Sklenáře může kompenzovat poptávka domácností.

---

A jak si vede ekonomika z pohledu investorských fondů, které vyhledávají mladé a rychle rostoucí společnosti? Na ulici je krev a firmy ještě krvácet budou, řekli zástupci investorského světa. „Pro nás je to dobře. Přináší nám to možnosti k dobrým investicím. Můžeme si vybírat a ty příležitosti chodí za námi místo toho, abychom je urputně hledali, jako to bylo v posledních letech,“ uvedla Kateřina Zychová, zakladatelka fondu Verdi Capital. Vysvětlila, že Verdi se pohybuje v oboru zemědělství, kde je situace velmi cítit. „Markantně klesla cena komodit, zvýšily se úrokové sazby a přišla změna dotačních titulů. Přichází vlna zajímavých příležitostí a očekávám, že se bude rozlévat příští rok i do dalších sektorů,“ řekla.

Tomáš Raška uvedl, že jeho investiční skupina Natland investování omezila, byť situace na trhu je teď zajímavá: „Jsem vlastně velký optimista v pesimismu, který na trhu je. Myslím, že krize trh čistí, což je záslužné. Firmy zainvestované soukromým (private equity) kapitálem ‚drží’ víc než ty, které jsou čistě financované od bank. Kapitálový trh má tendenci na pesimismus naskakovat a být jím ovlivněný. Zatímco banky následují trh a stáhnou se, VC a private equity investoři to vnímají tak, že musí skočit a máknout.“

„Objem peněz, které se dávají do venture kapitálových investic, se za poslední roky zmnohonásobily. Posílaly se tedy peníze do projektů, které nemají potenciál ten kapitál navrátit,“ souhlasí s čištěním trhu partnerka Credo Ventures Karolína Mrozková. Vysvětluje, že fondy teď ze situace těží ne množstvím zajímavých startupových příležitostí, ale spíš jejich kvalitou. „Je jich možná trošku méně, ale jsou kvalitnější. Zakladatelé, kteří opustí krásnou práci v korporátu nebo super technologické firmě, si musejí být jisti, že mají kvalitní nápad a že svou investici získají. Kvalita founderů je vysoká,“ uvedla na Money Makeru.

---

Lukáš Kružberský, někdejší spoluvlastník skupiny digitálních agentur Kindred Group, která se v roce 2018 prodala v rámci obří transakce francouzské skupině Publicis Groupe, na konferenci vystoupil se svým osmnáctiletým synem Lukášem Kružberským mladším a mluvili o tom, jak zaujmout mladší generace a naučit je pracovat s penězi. 

„Tomáš Baťa vybudoval sen a chtěl svého nástupce, který po něm vše převezme. Tomáš Baťa mladší tak plnil sen někoho jiného. Na svůj životní úděl můžete čekat i 75 let jako princ Charles. Já ale chci, aby moje děti žily svůj vlastní sen, ne můj. Je to příležitost, jak můžeme jít společně po stejné cestě a třeba vytvořit i něco úplně nového,“ řekl Kružberský a jeho syn ho doplnil: „Můžu si za tisíc korun dojít do kina, koupit si tam popcorn, pití a film, ale také můžu jít cestou složeného úročení a mít z té tisícovky za padesát let 120 tisíc. Samozřejmě to takto nejde vždy, ale nad svými penězi se snažím přemýšlet a nahlížet co nejdál.“

Na převzetí žezla je Kružberského syn stále ještě mladý, a tak bylo potřeba svěřit nově nabyté jmění z dealu s Publicis Groupe do rukou expertů. Když ale Kružberský se svými partnery řešil, kdo by to byl, zjistili, že u nás není nikdo, kdo by odpovídal jeho požadavkům. „Když jsme hledali partnera, který by nám poskytl službu wealth managementu, všichni nám chtěli jen něco prodat. A tak jsme si takovou firmu založili sami,“ popsal Kružberský vznik společnosti Next Wealth.

---

Ivana Tykač, podnikatelka, filantropka a spoluzakladatelka obecně prospěšné společnosti Women for Women, mluvila o tom, proč děláme v Česku chybu tím, že mrháme potenciálem žen, které na řadu let zmizí z pracovního procesu na rodičovskou dovolenou.

„V Česku máme tříletou rodičovskou dovolenou, která se dá rozšířit i na čtyři roky. A málokdo si uvědomuje, že když v dnešní době žena vypadne na tři roky z oboru, pak si pořídí další dítě a vypadne na další tři roky, ujede jí vlak. A to je velký problém, zejména když nám na trhu práce chybí 250 tisíc lidí. Na mateřské je totiž přesně těch 250 tisíc žen a jen pět tisíc mužů,“ uvedla podnikatelka na úvod.

Dostat takovou armádu žen do pracovního procesu bude přitom podle ní velmi náročný proces. „Myslím si ale, že skvěle funguje to, co je ve světě již běžné – sdílená pracovní místa. Příkladem může být asistentka, která může pracovat jen čtyři hodiny, pak ji vystřídá druhá na čtyři hodiny. V dnešní digitální době se dají tyto věci navíc daleko lépe zařídit než dříve,“ uvedla Tykač. Podle ní je také skvělým příkladem komunitní fungování.

Ivana Tykač na konferenci také oznámila, že chce v tomto ohledu sama přispět ke změně. Stojí proto za založením institutu Solvo, který má za úkol zkoumat právě potenciál žen v ekonomice. „Jeho základní osou jsou tři věci: ženy a jejich potenciál a zapojení do společnosti, dětství, protože je důležité si uvědomit, jaké mají děti skutečně potřeby, a také umělá inteligence, protože to je něco, co nás bude v budoucnosti nejvíce ovlivňovat,“ vysvětlila Tykač.

---

Byznys dělají lidé, a pokud posíláte peníze do firem nebo je celé kupujete, investujete tím především právě do lidí. Na tom se shodli investoři Igor Fait a Radek Pokorný, kteří vysvětlili, jak na investice nahlížejí – ať už při investování menších částek, jak to dělá Radek Pokorný, nebo při nákupu celých společností, na což se soustředí Fait.

„Nejde jen o to, že investujete do nějakého projektu. Jde i o to, kdo ten projekt řídí, kdo ho vyvíjí a kdo ho bude dostávat na burzu nebo třeba prodávat strategickému partnerovi. Pokud neznáte lidi, je strašně těžké se rozhodovat,“ popisuje Fait s tím, že ze své pozice zakládajícího partnera společnosti Jet Investment má možnost právě zakladatele velmi dobře poznat.

„Věnoval jsem hodně času, abych si našel partnery, do kterých investuji,“ souhlasil Pokorný. Ten své schopnosti uplatnil jako právník a ředitel pražské pobočky realitní kanceláře Investiční a Poštovní banky. „Mojí životní motivací nikdy nebylo vydělávat peníze, byť jsem rád, že je mám. Mojí hlavní motivací bylo být nezávislý. Peníze přišly s tím,“ dodal.

Oba své investice diverzifikují. Pokorný zdůraznil, že jeho cílem je investovat mimo Česko, které podle něj nemá tak inovativní potenciál důležitý pro růst, jako mají jiné země. Jedním ze zájmů Faita, který je zároveň investiční příležitostí, je pak umění. „Začal jsem s ním kolem roku 2002. Spíš jsem se soustředil na to, co se mi líbí. Když investujete do umění, zjistíte, že tomu nerozumíte. A že pokud se mu nebudete věnovat naplno, tak mu také rozumět nebudete. Takže dnes mám galerii. A v ní zaměstnávám lidi, kteří v podstatě, podobně jako já, umění studují,“ uvedl.