Osadit výrobu čidly, která sledují různé veličiny od provozní teploty strojů až po vlhkost vzduchu, není ve velkých provozech ničím výjimečným. Ale propojit takové senzory do chytrého řešení, které podle naměřených hodnot umí nejen upozornit pracovníky, ale i jednotlivé faktory ovlivnit a upravit, to už je zajímavější propozice. Navíc v okamžiku, kdy finančně a technicky dává smysl také u menší firmy, nikoliv pouze v obří tovární hale. A kdy kromě samotné produkce může sledovat třeba pohyb zboží po světě. Anebo rychlost větru na jeřábu.

„Technologie internetu věcí může být přínosná nejen pro velké podniky, ale i pro firmy, které mají pár zaměstnanců,“ říká pro CzechCrunch Jiří Zdražil ze společnosti Vodafone, která nabízí i firemní řešení využívající internet věcí neboli IoT z anglického internet of things. Dostupnost technologií i pro menší podniky podtrhuje také jejich cena – i při započtení individuálních úprav pro specifické potřeby té či oné firmy se pohybuje v řádech stovek, případně tisíců korun za IoT senzor.

„Přitom není výjimečné, že dodáváme jediný kus hardwaru, který poskytuje potřebné informace. A stejně tak za sebou už máme projekty, které kombinují stovky kusů zařízení a softwarovou integraci,“ popisuje obchodní manažer pro IoT ve Vodafonu šíři nasazení těchto technologií v českých podnicích. Bez ohledu na rozmanité požadavky jednotlivých zákazníků pak zůstává jádro použití internetu věcí v byznysu stejné. Takříkajíc vdechnout život strojům a produktům prostřednictvím konektivity.

V praxi to může znamenat třeba sledování podmínek na moravských vinicích. Případně pomoc při monitoringu dronů létajících nad Českem. Anebo chytrý monitoring flotily firemních vozů či použití pro tak specifické případy, jako je zajištění bezpečnosti práce na stavbách. Právě posledním jmenovaným způsobem využívá služby Vodafonu společnost Wolffkran Lokus, jeden z největších domácích pronajímatelů stavebních jeřábů.

Z padesáti metrů nad zemí řeší spory

Podle potřeby dovedou univerzální NB-IoT senzory Vodafonu monitorovat třeba teplotu ovzduší nebo vlhkost prostředí, ale i rychlost větru. Což je veličina pro provoz jeřábu nesmírně důležitá. Anemometry neboli větroměry na stavbách samozřejmě nebyly nijak neznámé, ale před rozšířením technologií se výsledky ručního měření pracovníků prostě zapisovaly do stavebního deníku. U moderních jeřábů se pak zobrazily na displeji v kabině nebo v aplikaci.

Osazení stroje čidlem – které se připevní jednoduše pomocí stahovacích pásků – tento proces posouvá opět o něco dál a moderní schopnosti propůjčuje i starým typům jeřábů. „Když rychlost větru dosáhne limitní hodnoty, systém upozorní obsluhu stroje i pověřenou osobu na stavbě. A přístup k údajům díky senzorům mohou získat všechny zainteresované osoby, stačí kliknout na odkaz, kde uvidí aktuální data,“ vysvětluje Jan Drastík, předseda správní rady Wolffkran Lokus.

Tím IoT technologie mimochodem pomáhají i při řešení sporů. Na zemi a ve výšce padesáti metrů se totiž povětrnostní podmínky mohou výrazně lišit, což mohlo při ručním měření – a v průmyslu notoricky citlivém na termíny a jakékoliv přerušení činnosti – snadno vést k neshodám. Automatické měření proti tomu spolehlivě ukládá nezkreslená a dostupná data.

A jaká že je ona maximální rychlost větru, při které senzor upozorní odpovědnou osobu a jeřábnická práce se zastaví? „Záleží na jeřábu, limity stanovuje výrobce, ale většinou se pohybují okolo 15 metrů za sekundu, tedy 54 kilometrů za hodinu,“ upřesňuje Drastík. Ale dodává, že přerušení provozu jeřábu ještě neznamená, že by jeřábník musel dolů.

Nejen měří, ale také upozorňuje a řídí

S nutností vydržet rozmanité a potenciálně náročné podmínky například na vrcholku jeřábu jde ruku v ruce i nutnost vydržet dlouho bez výměny baterie. IoT senzor podle Vodafonu zvládne klidně až deset let provozu. Ačkoliv samozřejmě záleží na zvoleném řešení. Senzor obsahuje různé komponenty, ne všechny musí baterii neustále zatěžovat.

„Můžeme si pomoci přirovnáním k životnosti baterie telefonu. Pokud si potřebujete jen občas zavolat a koupíte si tlačítkový telefon, vydrží vám klidně týden. Ale jestli budete přes telefon provádět časté videohovory, dostanete se jen na několik hodin výdrže,“ říká Jiří Zdražil. Ale připomíná, že zatímco u telefonů hovoříme o kapacitě pro nanejvýš několik dní, u chytrých čidel je životnost baterie zcela jinde, a to v řádu měsíců a let.

Odolnost fyzickou doplňuje i robustnost technologická. Internet věcí od Vodafonu běží odděleně od veřejného internetu na tisícovkách vlastních vysílačů, z nichž každý zvládne obsloužit statisíce jednotlivých senzorů. „A díky tomu je komunikace ještě lépe zabezpečená než standardní mobilní internet, který všichni bez starostí používáme i například pro internetové bankovnictví,“ doplňuje svého kolegu specialista na IoT technologie Jakub Vitvar.

Taková míra zabezpečení navíc umožňuje nasadit chytré senzory nejen coby pasivní pozorovatele ve výrobě (či na jeřábu), ale i jako dynamické prvky pro její aktivnější správu. „Absolutně to není výjimečné, naopak je to žádoucí. Takový nejjednodušší příklad je měření teploty. Například pokud klesne pod určitou hodnotu, systém zajistí zvýšení teploty na termostatu a pošle informace o změně na tým zodpovědných lidí,“ nastiňuje Zdražil.

Notifikací to však nemusí končit. Řešení lze dokonce nakonfigurovat tak, aby při dalším opakování sledované situace upozornilo na potřebu servisního zásahu. Přičemž automaticky označí místa, kde k poklesu teploty došlo. A kdyby se celá situace opakovala ještě několikrát? Tak v rámci bezpečnosti může zajistit odpojení kotle.

Sleduje výrobu i auta

Technologie internetu věcí nicméně mohou tvořit i méně komplexní systémy. Přímočařejší uplatnění však neznamená nižší užitek. Příkladem je řešení Vodafonu pro českou společnost Praktik system, jež zpracovává elektroodpad a plastový odpad. Její byznys je založený na vytěžení surovin například z vyřazených domácích spotřebičů, z nichž je schopná znovu využít a na trh navrátit téměř 90 procent materiálu. Takové podnikání si ale žádá zapojení velké dopravní flotily.

Právě s její správou firmě pomáhá chytrý monitoring od Vodafonu. Ten využívá GPS jednotky s globální konektivitou a národním roamingem, jež jsou vybavené senzorem pro sledování pohybu vozového parku a přepravních kontejnerů. S jejich pomocí a prostřednictvím aplikace ve firmě mohou snadno sledovat a plánovat dopravu materiálu. Což se promítá do menší administrativní zátěže a do snížení nákladů.

„Když jsme před pěti lety službu nasadili, odpadla nám práce s papírováním a zároveň jsme získali větší přehled o tom, co se děje s našimi kontejnery. Víme, kde se nachází a jestli s nimi někdo neoprávněný nemanipuluje,“ říká vedoucí logistiky Pavla Vitvarová. A dodává, že administrativa odpadla nejen pracovníkům na ústředí, ale i samotným řidičům, kteří nemusí neustále vypisovat knihy jízd nebo zaznamenávat tankování pohonných hmot.

Osazení kontejnerů magnetickými jednotkami s baterií, jež vydrží zhruba půl roku, přineslo další úspory také díky snazšímu plánování logistiky. „Z aplikace zjistíme třeba to, jaké trasy řidiči využívají. Můžeme jim tak poradit, která cesta by byla vhodnější a rychlejší. Anebo vidíme, jak moc jsou kontejnery využívané, podle čehož je můžeme přesunout jinam, kde jsou potřeba,“ dodává Vitvarová.

Stejně jako v případě jeřábů Wolffkran Lokus bylo i u Praktik system nasazení IoT řešení otázkou několika týdnů. Obecně platí, že konkrétní podoba a požadovaný rozsah systému se nastíní během pár schůzek, načež během měsíce až dvou se spouští pilotní projekt. Jakmile se v testovacím provozu osvědčí a zákazník dá svůj souhlas, je ostré nasazení otázkou několika dní.