Zatímco donedávna jsme mohli v nízkých letových hladinách pozorovat ptáky a sem tam nanejvýše nějakou tu helikoptéru, nyní začíná být v prostoru těsně nad střechami našich domů pořádně rušno. Stal se totiž teritoriem dronů, tedy malých, elektřinou poháněných helikoptér s několika rotory, které dnes neslouží jen pro pobavení, ale stávají se pracovním nástrojem filmařů, památkářů, vojáků a dalších.

Drony by mohly již za několik let začít sloužit i pro přepravu osob, a proto je nutné nastavit v jejich houstnoucím provozu pořádek. Od toho je tu i český startup Dronetag, který dělá z neviditelných bzučících teček na obloze plnohodnotné účastníky leteckého provozu. A pomáhá v tom i technologie od tuzemského operátora Vodafone, který se stále více angažuje v oblasti chytrých věcí a takzvaného internetu věcí, v němž mezi sebou jednotlivá zařízení komunikují.

Ještě před pár lety bylo létání s drony vnímáno spíše jako zábava, a tak bylo přistupováno i k jejich provozu, který byl značně benevolentní. To se však změnilo v roce 2020, kdy Evropská unie rozhodla, že je nutné ke dronům i z důvodu bezpečnosti začít přistupovat daleko důsledněji a sjednotit pravidla pro jejich provoz napříč celou unií.

V prosinci roku 2020 tak vstoupila v platnost legislativa, která nařizuje valné většině majitelů dronů skládat náležité zkoušky a mít dron registrovaný a označený přiděleným číslem. Díky němu je možné identifikovat majitele dronu, pokud se například stroj zřítí. Evropská unie ovšem chce v brzké době navíc zavést i dálkovou identifikaci, aby bylo možné předejít vzájemným srážkám dronů či jiných strojů pohybujících se v nízkých letových výškách.

Toto rozhodnutí hraje do karet právě startupu Dronetag Lukáše Brchla, který na řešení identifikace dronů ve vzduchu pracuje již několik let. První dron se Brchlovi dostal do rukou v roce 2012 a od té doby s nimi začal pořizovat fotografie. Přemýšlel, že by v rámci bezpečnosti bylo dobré, aby o pohybu dronu ve vzduchu nevěděl jen on, ale například i další piloti dronů, protože v té době nic podobného neexistovalo.

Vyšší bezpečnost během letu

Základy Dronetagu se svými spolužáky z ČVUT ovšem položil až o šest let později na jednom z hackathonů, kde narýsovali budoucnost dnešního řešení v podobě miniaturní krabičky. Ta se upevňuje přímo na tělo dronu a v průběhu letu vysílá informace o dronu jako registrační číslo, rychlost, přesnou pozici či výšku do blízkého okolí a na softwarovou platformu vyvinutou Dronetagem. Tu můžeme přirovnat k populární aplikaci Flightradar, na níž můžeme sledovat letadla na obloze v reálném čase včetně toho, odkud a kam letí.

„Naše platforma je zjednodušeně pouze mapa s drony, kde si uživatel může zobrazit jejich detailnější informace a případně i letové plány. V případě, kdy je uživatel v roli pilota, může si nastavovat také upozornění, která mu budou chodit v momentě, kdy by hrozilo určité námi známé nebezpečí. Například by letěl příliš vysoko či daleko, nebo že by se jiné letadlo nebo dron blížily k jeho pozici,“ popisuje Lukáš Brchl schopnosti platformy, která je dostupná zdarma každému.

Aby však bylo možné data zobrazovat, musel Dronetag vyřešit otázku, jak je dostat z dronu na zem. „Připojit dron k síti je poměrně jednoduché, ale jen do chvíle, kdy je dron na zemi. Jakmile se dron pohybuje ve vzduchu, začne to být daleko zajímavější, neboť datová infrastruktura je primárně přizpůsobena pro provoz na zemi. Nicméně tím, jak se drony stávají lukrativnějším byznysem, získávají větší pozornost mobilních operátorů, kteří své sítě pro jejich provoz ve vzduchu přizpůsobují,“ vysvětluje CTO a spoluzakladatel Dronetagu Marián Hlaváč.

To je také důvod, proč se Dronetag stal vůbec prvním zákazníkem zcela nového řešení od Vodafonu s názvem IoT Easy Connect. Podobně, jako je pro připojení k síti nutné vybavit SIM kartou mobilní telefony, je takové „simky“ zapotřebí i v krabičce od Dronetagu. Tím ovšem veškerá podobnost s telefony končí, jelikož se jedná o speciální SIM kartu internetu věcí (IoT), díky které je zařízení schopné napojit se na takzvané NB-IoT a LTE-M sítě určené speciálně pro přenos IoT dat.

Tyto karty nebylo donedávna možné sehnat v jednotkách kusů, ale operátoři je nabízeli na základě kontraktu o dodávkách tisíce kusů, navíc se závazky. To byla cesta, kterou se Dronetag nechtěl vydat. Zpočátku se proto spojil s Vodafonem, od kterého bral IoT SIM karty s omezenou dobou fungování. „V tu dobu nám to příliš nevadilo, neboť jsme byli ještě ve fázi prototypu. Do produkce jsme s tím však jít samozřejmě nemohli,“ vysvětluje Hlaváč.

Právě Vodafone se nakonec ukázal být strategickým partnerem i pro produkční fázi. „Vodafone vyslyšel přání z řad startupů a malých firem, pro které je důležitá jednoduchost řešení jak v technické, tak obchodní rovině,“ vysvětluje Otto Zeman, manažer internetu věcí ve společnosti Vodafone, která má podle Hlaváče z Dronetagu největší zkušenosti s mobilními sítěmi pro internet věcí ze všech operátorů v Evropě.

Výsledkem je právě řešení IoT Easy Connect, tedy tarif pro internet věcí, který je dostupný téměř každému. Jeho využívání s platností deset let je spojené s jednorázovým poplatkem 449 korun. Za tuto částku uživatel získává 1 GB dat, možnost odesílání 250 SMS a konektivitu skrze 2G, NB-IoT a LTE-M sítě v Evropské unii a Spojených státech.

„V tom tkví právě ta obrovská výhoda – firma objedná jen to, co potřebuje, a je to bez dalších závazků,“ pochvaluje si službu Lukáš Brchl, který připomíná, že tarif je dostupný i s průmyslovým čipem SIM, který je odolnější než SIM karta a může se stát nedílnou součástí zařízení. O tomto řešení se více rozpovídal v podcastu Vodafonu věnovaném právě vzájemné spolupráci obou společností.

Monitoring všeho v nízkém vzdušném prostoru

Mohlo by se zdát, že jeden gigabajt dat je v dnešním světě velice málo a drony tento objem rychle vyčerpají. Jak ovšem vysvětluje Martin Hlaváč, objem dat, který na platformu Dronetagu odesílají, je velmi malý, jelikož jsou informace jednoduché a kompaktní. I tak malé množství podle něj znamená přibližně 4 080 letových hodin, obavy z vyčerpání dat proto nejsou na místě.

„A kdyby data přece jen došla, dá se létat dál. Výhodou Easy Connectu je, že jde za podobnou cenu dobít další gigabajt dat. Díky naší platformě navíc není nutné takovou věc kontrolovat ručně, ale prostřednictvím aplikace lze doobjednat data automaticky,“ dodává Hlaváč. V ostré produkci je řešení od loňského listopadu a využívat ho mohou i lidé, kteří s dronem létají v zahraničí. Roaming v oblasti IoT pokročil, a tak Easy Connect pokrývá téměř celou Evropu, konektivita je Dronetagem poskytována také na území USA a přibývají i některé asijské státy.

V budoucnu by to však nemusely být jen drony, se kterými by se mohlo řešení od českého startupu a Vodafonu podívat za hranice. Ještě více než drony bude zapotřebí vzájemně koordinovat provoz takzvaných létajících taxíků, už jen proto, že řada z nich vůbec nepočítá s pilotem. První takové stroje by měly začít létat již za pár let a Dronetag chce být u toho.