Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.

Tentokrát jsme Karlínských 20 položili Janě Sedlákové, advokátce a zakládající partnerce kanceláře Sedlakova Legal. Proč spí jen několik málo hodin denně? Kolik má doma bot? Co se stane, když se špatně nají, a kdy jí bylo za právní služby placeno v naturáliích?

***

V kolik chodíš spát a kolik toho průměrně naspíš?
Kolem jedenácté. A když se zadaří, spím kolem pěti hodin denně. Jsem lehký spáč a při čtyřech dětech stačí, aby mě kterékoliv z nich vzbudilo, a dospala jsem. Ale díky tomu zase stíhám projekty ve více časových zónách a kolem sedmé ráno, kdy vstává zbytek lidí, mám dost často už půlku práce hotovou. Takže si nestěžuju.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráš ihned po probuzení?
Kalendář v Outlooku, abych věděla, co mě ten den čeká. Hned po tom e-maily, zprávy ze světa, Slack, Monday a cokoliv dalšího na čem mi po noci svítí notifikace.

Ty nejzásadnější nástroje ve tvém telefonu a počítači?
Outlook a všechny typy aplikací na videohovory. Pak Chrome, Slack, Monday, PowerPoint. My právníci máme dost nudné nástroje.

Na jakém přístroji pracuješ nejčastěji?
Na MacBooku a na iPhonu.

Jaký outfit nosíš ve většině případů?
Podle příležitosti a typu schůzek, které ten den mám. Když mě nečeká nic speciálního, tak tenisky, jeansy a košili.

Co boty? Máš nějaký oblíbený model tenisek?
Trick question? Nechci být genderově nevyvážená, ale zeptejte se holky, jaké má ráda boty… Tenisky Nike, Gant, Converse, Vans… Kolik má tohle povolených znaků?

Foto: Archiv Jany Sedlákové

Jana Sedláková, zakladatelka advokátní kanceláře Sedlakova Legal

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve tvém batohu?
MacBook, ReMarkable, telefon, peněženka a klíče.

Jmenuj knihu, kterou bys doporučila všem k přečtení.
Thinking, Fast and Slow. Ale obecně cokoliv od Kahnemana. Nejsem moc zastánce všech těch knížek o „instantním úspěchu“. Ale knihy o psychologii a ekonomice mě baví, protože můj mozek je to, co mě živí. A tahle konkrétní kniha je o dvou úrovních přemýšlení. Vysvětluje, jak nás naše vlastní mysl může někdy zrazovat, jak funguje intuice a jak pracovat se zkreslením, které sami sobě vytváříme.

Jaký film nebo seriál můžeš vidět klidně tisíckrát a neomrzí tě?
Prvních pár sérií Suits. Říkejme tomu profesní deformace.

Jakou hudbu si pustíš pro uklidnění? A která tě naopak nakopne?
Jaj. Jsem asi jediný člověk na světě, který hudbu moc neposlouchá. Většinou mě ruší. Pokud ale něco do sluchátek chci, pouštím si klasiku – Mozzarta, Beethovena, Strausse. A už teď vím, že zním děsně nudně. Takže se jdu podívat co je na Spotify v Top 50.

Odebíráš pravidelně nějaký youtubový či podcastový kanál, potažmo newsletter?
Bohužel na podcasty či YouTube mě moc neužije. Strašně ráda čtu, opravdu přečtu cokoliv, co mi přijde pod ruku. Ale z podcastů poslouchám jen Právo v kostce, které chystá můj kolega Jirka a které mě udržuje v obraze v tom, co se děje u našich klientů.

Jakou hi-tech novinku chceš mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáš?
Tech vychytávky mám moc ráda! Teď vybírám 3D tiskárnu, kterou podle mě nejvíc využijí moji kluci. Ptali se mě, jestli by pro ně jednou neměl pan Průša práci, že prý je to „hustý“. Slíbila jsem, že až vyrostou, tak se zeptám.

Jaký vůz parkuješ ve své garáži?
BMW X5.

Kam si ráda zajdeš na dobré jídlo?
Gastro je láska. Jsem ten typ člověka, co mu špatné jídlo opravdu dokáže zkazit celý den. Když chci vsadit na jistotu, tak jdu v Karlíně do Nejen Bistra. V Brně do Elementu. V Ostravě do HogoFogo.

Jak sis vydělala první peníze?
První peníze jsem si vydělávala ještě na střední učením angličtiny.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jsi dostala zaplaceno?
Nevybavuju si žádnou podivnou práci. Za to si pamatuji vtipnou platbu. Moje první faktura, kterou jsem v životě vystavila, byla zaplacena v naturáliích. „Paní doktorko! Peníze nemám, ale tady máte 60 vajec – jsme srovnaní?“ Bylo dobré vědět, jak vysoko si lidé právníků cení.

Investuješ?
Investuji. Mám i krypto. Ale hlavně akcie. Podíly v pár startupech. A chystáme se na investiční nemovitosti.

Nejlepší byznysová rada, kterou jsi kdy dostala?
„Hlavně se z toho nepo…“. Samozřejmě v různých variantách. Ale žádná z nich nebyla takhle výstižná.

Jaký největší fail tě potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáš s úsměvem?
Největší fail, který ale nakonec dal vzniknout něčem skvělému, byl dva roky zpět. Pracovala jsem na investici do jednoho startupu. Nachystali jsme dokumentaci, která byla podle mě opravdu vanilková, český standard. Nicméně startup měl pocit, že jim ta dokumentace celou investici pokazila, házela jim klacky pod nohy atd. Za tuto práci jsme nakonec ani nedostali zaplaceno.

Tehdy jsem to fakt blbě nesla. Ale víte co? Byl to důvod obvolat ty nejlepší české kanceláře a domluvit se s nimi, že takto to dál nejde. Že Česko potřebuje standardní investiční dokumentaci, aby už žádný startup nemusel přemýšlet, jestli to, co dostal na stůl, je standardní, jestli je to obvyklé, jestli je to fér. A aby se z okna nevyhazovaly finance a nepálil čas na věcech, které se dají typizovat. Funguje to v Estonsku, v USA. A nově to bude fungovat i u nás! A to za tuhle dost traumatizující zkušenost stálo.

Kdo v Česku tě inspiruje?
Moje rodina. Každý z nich je osobnost, od které se můžu učit. A pak každý, kdo vybudoval a rozvíjí úspěšný byznys, protože je to sakra těžká dřina. A pokud úspěch dokáží vracet zpátky společnosti, je to inspirace na druhou. Inspirativní lidé pro mě jsou třeba Dita Přikrylová (nyní Formánková, pozn. red.), zakladatelka Czechitas, Kateřina Vacková (nyní Šédová, pozn. red.) z Loona, Vráťa Kalenda a Filip Kirschner z Appliftingu, Eva Pavlíková z Česko.Digital nebo manželé Vlčkovi a jejich nadace. Těch lidí by bylo. Česko je plné schopných lidí a jsem ráda, že čím dál častěji vidím, že se dokážeme navzájem oceňovat a podporovat.