Když se „srdce domova“ přenese do kanceláře. Filozofií Vitry je dělat nábytek, který dává svobodu

Kdysi se doma vše odehrávalo kolem jednoho stolu. Nyní v kancelářích často trávíme více času než s rodinou – a na to reaguje i firma Vitra.

vitra-amsterdam-showroom-314-7259624-min

Foto: Vitra

Pohled na kancelářský nábytek společnosti Vitra

Stůl Joyn od firmy Vitra vypadá na první pohled jako obyčejný kus nábytku: dlouhý obdélník, kolem kterého jsou rozestavěné kancelářské židle. Ve skutečnosti byl ale navržen s hlubokou myšlenkou. Je totiž zhmotněním přístupu filozofie švýcarské společnosti vytvářet takové kancelářské prostředí, v němž se člověk bude cítit svobodně a které zároveň naplní jeho základní potřeby.

„Dříve se vše odehrávalo doma kolem jednoho stolu, který byl srdcem farmy. Někdo u něj seděl a četl si noviny, zatímco další loupal brambory a třetí člověk na druhém konci opravoval hodinky. Děti hrály karty. Všichni u něj seděli společně u oběda a povídali si. Pak byl rychle sklizen a rodina pokračovala ve své činnosti. To byl každodenní život v kuchyni našich prarodičů,“ vzpomíná Erwan Bouroullec, který se svým bratrem Ronanem před lety navrhl stůl Joyn.

Jenže kanceláře se od principu společného soužití u jednoho stolu začaly odvracet. Jejich prostor se rozdělil a ve jménu maximálního soustředění na práci vznikaly příčky a boxy. Vzájemnost se vytrácela. Zaměstnanci přitom spolu v kancelářích často tráví víc času než doma se svými blízkými. Proto se bratři Bouroullecovi, kteří dnes patří mezi nejznámější designéry Vitry, před dvaceti lety rozhodli princip srdce prostoru reprezentovaný velkým stolem na pracoviště vrátit.

77790746-min

Foto: Vitra

Erwan a Ronan Bouroullecovi, designéři Vitry

Joyn se stal během let jedním z výstavních produktů švýcarské nábytkářské společnosti založené v roce 1950, která jej má díky jeho nadčasové myšlence ve svém produktovém portfoliu dodnes. Ve své druhé generaci však stůl kromě svobody nabízí i udržitelnost. Ve jménu co možná nejmenší zátěže na životní prostředí se dočkal materiálových úprav, kdy přibyl korek, recyklovaný plast i kůže.

Židle, která patří všem

Naslouchat trendům je pro Vitru cílem i dnes, v době, kdy kancelářské prostředí prochází dalšími změnami. Úkolem Raphaela Gielgena je analyzovat vývoj na trhu s designem, kancelářským nábytkem a dalším mobiliářem. Ročně za tímto účelem procestuje řadu zemí a navštíví bezpočet firem, kampusů a dalších prostor, kde nábytek slouží potřebám širší veřejnosti. Na základě svých poznatků vytváří analýzy a predikce, kam se mohou trendy a požadavky klientů v budoucnu ubírat.

Kromě důrazu na udržitelnost je to podle něj v poslední době opět svoboda, která se ovšem začíná ze svobody na pracovišti rozšiřovat do celkové svobody pracovního života. Kvůli covidové pandemii byl v mnoha firmách zaveden hybridní model výkonu práce, který kombinuje přítomnost v kanceláři s prací na dálku. A co víc, také se ukázalo, že některé profese lze vykonávat z domova a třeba i z druhého koutu světa.

Podle Gielgena se tak stává populární takzvaná workation, tedy kombinace práce a dovolené. Gielgen však upozorňuje i na stále větší zapojování digitálních nástrojů, jako je rozšířená a virtuální realita, a tedy příchod virtuálních kancelářských prostor.

acx-vitra-amsterdam-showroom-8-7715694-min

Foto: Vitra

Židle ACX

S jeho pohledem souhlasí i ředitel českého zastoupení Vitry Jiří Zavadil. „Změny jsou v době po pandemii značné – potřeby pracujících se mění a kanceláře slouží hlavně jako prostor pro setkávání, který musí být flexibilní a nabízet pro každý styl práce dokonalé zázemí. Alespoň tak to pojímá kancelář Club Office, jeden z originálních konceptů Vitry. Nové poznatky pravidelně představujeme odborné i široké veřejnosti prostřednictvím digitálních konferencí Vitra Session.“

Odpověď Vitry na potřeby doby demonstruje také kancelářská židle ACX z pera italského designéra Antonia Citteria. Nyní už židle často nepatří jen jednomu zaměstnanci, ale uživatelé se na ní střídají, a proto musí být dostatečně odolná a nabízet možnost rychlého nastavení tak, aby poskytovala maximální komfort. A zákazníci samozřejmě chtějí, aby i co nejméně zatěžovala planetu.

Proto Citterio, který s Vitrou spolupracuje přes třicet let, navrhl ACX jako vůbec první 100% recyklovatelnou kancelářskou židli společnosti, jež se automaticky přizpůsobuje váze sedícího člověka. Navíc byla navržena jako kus nábytku s minimalistickým a ležérním designem, který může najít své místo v kanceláři i běžné domácnosti.

Design a věda

Jak ukazuje práce Raphaela Gielgena, pro Vitru, která má pobočky v Česku a dalších 13 státech světa, je důležité být neustále o krok napřed díky až vědeckému přístupu. Ten se ostatně propisuje i do práce designérů, která není jen o kreativitě, ale také aplikaci vědeckých poznatků, jež mohou ovlivňovat samotné podoby jednotlivých kusů nábytku. Příkladem je pohovka Abalon. Jak říkají její návrháři, bratři Bouroullecovi, nepůsobí ani staře, ani nově, a tak má potenciál přežít jiné výrobky, které se zaměřují na současný duch doby.

Její tvar navíc reaguje na přirozené chování člověka a jeho potřeby. „Když mají lidé na výběr, mají tendenci sedět spíš v kruhu a čelem k sobě než vedle sebe. Židle nebo sezení uspořádané do kruhu ale mohou být nepohodlné, pokud je nepodpoří správná architektura. Abalon, jehož název je odvozen od lastury mořského šneka, umožňuje kruhové sezení,“ vysvětlují Ronan a Erwan Bouroullecovi s tím, že pohovka díky své vysoké opěrce vytváří i v otevřeném prostoru pocit bezpečí, a tím vychází vstříc i této základní lidské potřebě.

Tyto principy byly vyžadovány taky při realizaci pražských kanceláří Fortuny. „Přáním bylo vytvořit na jednom místě agilní prostředí pro zaměstnance odlišných divizí této společnosti. Důraz byl kladen na maximalizaci tvůrčího potenciálu a vytvoření ideálních podmínek pro podpoření komunity,“ vysvětluje Jiří Zavadil.

Pentu, pod kterou Fortuna spadá, označuje Vitra za jednoho ze svých zásadních klientů v Česku. Mezi dalšími Zavadil jmenuje také firmy spadající pod křídla skupiny KKCG Karla Komárka a její kanceláře na Bořislavce v Praze. A nezapomíná ani na banku ČSOB, které Vitra dodává kancelářské vybavení již 15 let.

CC Native

Partnerem článku je Vitra

Pro GoPay stvořili sídlo ze dřeva. A teď chtějí prosadit, aby dřevostaveb bylo v Česku víc

Studio Perspektiv založilo platformu, jejímž cílem je posouvat do architektury inovace v technologiích i materiálech. Teď se zaměřují na dřevostavby.

Eliška NováEliška Nová

sidlo-gopay-5

Foto: Perspektiv

Dřevostavba podle studia Perspektiv je sídlem společnosti GoPay

1Zobrazit komentáře

Karel Čapek jednou prohlásil, že nic není tak staré jako včerejší noviny. Dnes platí, že nic není tak staré jako včerejší technologie. Ty se v dnešní době vyvíjejí rychlostí blesku, stejně jako nové materiály a postupy. A právě tohle všechno by se podle architektů ze studia Perspektiv mělo využít i ve stavění. Proto se rozhodli založit vlastní laboratoř, která pomůže inovace přenést do praxe.

Před třemi lety oslovila architektonické studio Perspektiv společnost GoPay kvůli interiérům v nové budově. Měla být z prefabrikovaných dílů. GoPay poskytuje platební brány pro více než patnáct tisíc e-shopů v Česku, a tak Perspektiv společnost přesvědčil, že sídlo by mělo být dostatečně reprezentativní. Nakonec tedy letos GoPay zkolauduje stavbu podle návrhu architektonického studia, která se nese v duchu udržitelnosti a moderních technologií.

Kromě toho je ale také ze dřeva. Materiál, se kterým se dřív stavělo vcelku běžně, v Česku prakticky vymizel. Teď se vrací, protože se ukazuje, že má skvělé vlastnosti, navíc stavění z něj neklade tak vysoké nároky na životní prostředí. Problémem Česka ale zůstávají příliš přísná pravidla pro jeho využití.

„V rámci přípravy čtyřpatrové administrativní dřevostavby jsme si uvědomili, že odborná veřejnost a architekti nejsou dostatečně informovaní o možnostech výstavby vícepodlažních dřevostaveb. Ačkoli máme mnoho inspirace ze zahraničí, reálně přetavené zkušenosti v praxi na českém trhu vídáme stále velmi málo,“ líčí pro CzechCrunch jeden ze zakládajících členů Perspektivu Martin Stára.

sidlo-gopay-1

Foto: Perspektiv

V Česku se podle studia Perspektiv stále staví dřevostaveb málo

Architekti si tak při navrhování sídla GoPay museli hledat vlastní cestu, jak projekt dovézt k realizaci. Teď se chtějí podělit o zkušenosti a znalosti, které v procesu získali. Cílem je, aby v Česku vyrůstaly i další dřevěné projekty. „Velké dřevostavby jsou nejen s ohledem na udržitelnost budoucnost našeho oboru, mělo by být v zájmu celé scény se na ně začít připravovat,“ dodává druhý ze zakládajících členů studia Ján Antal.

A tak vznikl pod Perspektivem research lab, tedy platforma, která by měla být základem pro inovaci a růst v architektonické praxi. V zahraničí jsou podobné laby běžnou součástí větších ateliérů. Má je například norské studio Snøhetta, nizozemské MVRDV, které je autorem návrhu plánovaných budov na pražském Letišti Václava Havla, nebo studio Henning Larsen, které navrhlo přestavbu pražského hlavního nádraží. V Česku jde o první takový počin.

„Architektura dnes stejně jako mnoho dalších oborů prochází turbulentním obdobím v důsledku nových poznatků a technologií. Abychom dokázali držet krok, je potřeba v první řadě tyto informace neustále vyhodnocovat. Velký důraz klademe na spolupráci s jednotlivými obory, chceme do procesu přizvat investory, developery, představitele státní správy i odborníky jednotlivých profesí v rámci stavebního procesu. Chceme otvírat nové diskuze, hledat optimální řešení konkrétních problémů a přispět k urychlení některých potřebných změn, které v českém stavebnictví trvají až nesnesitelně dlouho,“ popisuje Stára.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Platforma se chce věnovat různým tématům, tím prvním by měly být právě dřevostavby. Podle architektů jde totiž o vůbec nejožehavější otázku celé globální scény, a to proto, že využití dřeva ve stavebnictví má potenciál zcela proměnit podobu budov i celých měst.

„Zatímco v zahraničí, ať už v Rakousku, Německu, Švýcarsku nebo ve Skandinávii, se mohou stavět dřevostavby vysoké přes osmdesát metrů, v Česku je limit dvanáct a k tomu další omezení. Dřevostaveb se u nás staví minimum, protože tomu brání nejrůznější faktory,“ vysvětluje Antal.

Především jde o nepřehledný systém norem a také obavy investorů. Cílem přitom není stavět dřevěné mrakodrapy, ale především vícepodlažní budovy, kde to není vůbec komplikované. „Chceme ukázat také na to, že do dřevostaveb se vyplatí investovat, představit jejich přednosti, vyvrátit předsudky a dokázat, že stavět velké dřevostavby má smysl a jde to i u nás, ačkoli jsou mnozí stále skeptičtí,“ dodává Stára.

V případě stavby pro GoPay bylo například problém najít projektanta, který by byl nakloněný dřevostavbám a zároveň stavěl v BIM, což je informační model stavby, který umožňuje dohlédnout do detailu nejen na stavbu, ale i na provoz budovy. Potřeba je podle architektů brát ohled například také na to, že dřevostavby mají jiná technická specifika, na která se u betonových konstrukcí nepamatuje.

No a samozřejmě je potřeba se ohlížet také na současné požární normy a předpisy. K realizaci sídla pro GoPay chce tak Perspektiv připravit případovou studii, kde detailně popíše proces stavby i její pozitiva a úskalí.

Do budoucna se chce Perespektiv ve svém research labu zaměřovat na další témata, která mají vliv na podobu veřejného prostoru. Další na řadě by mohla být modrozelená infrastruktura nebo také energetika. „Chceme se věnovat tomu, jak rozvíjet naše města s ohledem na všechny výzvy, které nás v dohledné době čekají. Ať už jde o změnu pracovišť i bydlení, klimatickou krizi, stárnutí populace nebo energie,“ říká Stára.