Stůl Joyn od firmy Vitra vypadá na první pohled jako obyčejný kus nábytku: dlouhý obdélník, kolem kterého jsou rozestavěné kancelářské židle. Ve skutečnosti byl ale navržen s hlubokou myšlenkou. Je totiž zhmotněním přístupu filozofie švýcarské společnosti vytvářet takové kancelářské prostředí, v němž se člověk bude cítit svobodně a které zároveň naplní jeho základní potřeby.

„Dříve se vše odehrávalo doma kolem jednoho stolu, který byl srdcem farmy. Někdo u něj seděl a četl si noviny, zatímco další loupal brambory a třetí člověk na druhém konci opravoval hodinky. Děti hrály karty. Všichni u něj seděli společně u oběda a povídali si. Pak byl rychle sklizen a rodina pokračovala ve své činnosti. To byl každodenní život v kuchyni našich prarodičů,“ vzpomíná Erwan Bouroullec, který se svým bratrem Ronanem před lety navrhl stůl Joyn.

Jenže kanceláře se od principu společného soužití u jednoho stolu začaly odvracet. Jejich prostor se rozdělil a ve jménu maximálního soustředění na práci vznikaly příčky a boxy. Vzájemnost se vytrácela. Zaměstnanci přitom spolu v kancelářích často tráví víc času než doma se svými blízkými. Proto se bratři Bouroullecovi, kteří dnes patří mezi nejznámější designéry Vitry, před dvaceti lety rozhodli princip srdce prostoru reprezentovaný velkým stolem na pracoviště vrátit.

Foto: Vitra

Erwan a Ronan Bouroullecovi, designéři Vitry

Joyn se stal během let jedním z výstavních produktů švýcarské nábytkářské společnosti založené v roce 1950, která jej má díky jeho nadčasové myšlence ve svém produktovém portfoliu dodnes. Ve své druhé generaci však stůl kromě svobody nabízí i udržitelnost. Ve jménu co možná nejmenší zátěže na životní prostředí se dočkal materiálových úprav, kdy přibyl korek, recyklovaný plast i kůže.

Židle, která patří všem

Naslouchat trendům je pro Vitru cílem i dnes, v době, kdy kancelářské prostředí prochází dalšími změnami. Úkolem Raphaela Gielgena je analyzovat vývoj na trhu s designem, kancelářským nábytkem a dalším mobiliářem. Ročně za tímto účelem procestuje řadu zemí a navštíví bezpočet firem, kampusů a dalších prostor, kde nábytek slouží potřebám širší veřejnosti. Na základě svých poznatků vytváří analýzy a predikce, kam se mohou trendy a požadavky klientů v budoucnu ubírat.

Kromě důrazu na udržitelnost je to podle něj v poslední době opět svoboda, která se ovšem začíná ze svobody na pracovišti rozšiřovat do celkové svobody pracovního života. Kvůli covidové pandemii byl v mnoha firmách zaveden hybridní model výkonu práce, který kombinuje přítomnost v kanceláři s prací na dálku. A co víc, také se ukázalo, že některé profese lze vykonávat z domova a třeba i z druhého koutu světa.

Podle Gielgena se tak stává populární takzvaná workation, tedy kombinace práce a dovolené. Gielgen však upozorňuje i na stále větší zapojování digitálních nástrojů, jako je rozšířená a virtuální realita, a tedy příchod virtuálních kancelářských prostor.

Foto: Vitra

Židle ACX

S jeho pohledem souhlasí i ředitel českého zastoupení Vitry Jiří Zavadil. „Změny jsou v době po pandemii značné – potřeby pracujících se mění a kanceláře slouží hlavně jako prostor pro setkávání, který musí být flexibilní a nabízet pro každý styl práce dokonalé zázemí. Alespoň tak to pojímá kancelář Club Office, jeden z originálních konceptů Vitry. Nové poznatky pravidelně představujeme odborné i široké veřejnosti prostřednictvím digitálních konferencí Vitra Session.“

Odpověď Vitry na potřeby doby demonstruje také kancelářská židle ACX z pera italského designéra Antonia Citteria. Nyní už židle často nepatří jen jednomu zaměstnanci, ale uživatelé se na ní střídají, a proto musí být dostatečně odolná a nabízet možnost rychlého nastavení tak, aby poskytovala maximální komfort. A zákazníci samozřejmě chtějí, aby i co nejméně zatěžovala planetu.

Proto Citterio, který s Vitrou spolupracuje přes třicet let, navrhl ACX jako vůbec první 100% recyklovatelnou kancelářskou židli společnosti, jež se automaticky přizpůsobuje váze sedícího člověka. Navíc byla navržena jako kus nábytku s minimalistickým a ležérním designem, který může najít své místo v kanceláři i běžné domácnosti.

Design a věda

Jak ukazuje práce Raphaela Gielgena, pro Vitru, která má pobočky v Česku a dalších 13 státech světa, je důležité být neustále o krok napřed díky až vědeckému přístupu. Ten se ostatně propisuje i do práce designérů, která není jen o kreativitě, ale také aplikaci vědeckých poznatků, jež mohou ovlivňovat samotné podoby jednotlivých kusů nábytku. Příkladem je pohovka Abalon. Jak říkají její návrháři, bratři Bouroullecovi, nepůsobí ani staře, ani nově, a tak má potenciál přežít jiné výrobky, které se zaměřují na současný duch doby.

Její tvar navíc reaguje na přirozené chování člověka a jeho potřeby. „Když mají lidé na výběr, mají tendenci sedět spíš v kruhu a čelem k sobě než vedle sebe. Židle nebo sezení uspořádané do kruhu ale mohou být nepohodlné, pokud je nepodpoří správná architektura. Abalon, jehož název je odvozen od lastury mořského šneka, umožňuje kruhové sezení,“ vysvětlují Ronan a Erwan Bouroullecovi s tím, že pohovka díky své vysoké opěrce vytváří i v otevřeném prostoru pocit bezpečí, a tím vychází vstříc i této základní lidské potřebě.

Foto: Vitra

Tyto principy byly vyžadovány taky při realizaci pražských kanceláří Fortuny. „Přáním bylo vytvořit na jednom místě agilní prostředí pro zaměstnance odlišných divizí této společnosti. Důraz byl kladen na maximalizaci tvůrčího potenciálu a vytvoření ideálních podmínek pro podpoření komunity,“ vysvětluje Jiří Zavadil.

Pentu, pod kterou Fortuna spadá, označuje Vitra za jednoho ze svých zásadních klientů v Česku. Mezi dalšími Zavadil jmenuje také firmy spadající pod křídla skupiny KKCG Karla Komárka a její kanceláře na Bořislavce v Praze. A nezapomíná ani na banku ČSOB, které Vitra dodává kancelářské vybavení již 15 let.