Ke steaku přikusuje máslo a libuje si, že hubne. Extrémní carnivore dieta je znovu trendy, má ale rizika

Žádná zelenina, přílohy či cukry. Carnivore dieta, tedy stravování výhradně na bázi masa a živočišných produktů, má v Česku stále víc příznivců.

carnivore

Foto: Canva / CzechCrunch

Jak vypadá tzv. carnivore dieta?

0Zobrazit komentáře

Sedm vajec smažených na hovězím tuku, domácí hamburgery a k tomu tekuté zlato – vývar z kostí,“ popisuje svou večeři influencerka Isabella Ma ve videu, které zhlédlo téměř půl milionu lidí. Zelenina, pečivo nebo rýže na jejím talíři chybí. Místo přílohy si dopřává kostku studeného másla, do které se zakousne ještě před začátkem natáčení. Na internetu vystupuje pod přezdívkou Steak and Butter Gal a dříve byla vegankou. Dnes je z ní hlasitá propagátorka opačného přístupu – carnivore diety, tedy výživového směru, který staví na masu, tucích a živočišných produktech.

Tento trend si ostatně nachází příznivce i v Česku. Podle nutričního terapeuta Davida Erbana, který na Instagramu vystupuje jako @ten_nutricni, k tomu přispívá touha po jednoduchých řešeních. „Lidé rádi hledají jasné odpovědi a viníky. U carnivore diety jsou jimi rostlinné potraviny. A někteří lidé věří, že když je vyřadí, vyřeší tím své problémy. Ale může to být úplně naopak,“ říká.

K popularizaci tohoto stylu stravování v Česku přispěl například youtuber Petr Mára. Ten před šesti lety v jednom ze svých videí, která pravidelně sledují desetitisíce lidí, popsal, jak se kvůli zdraví rozhodl jíst pouze maso, občas vejce, sýry nebo pít kávu. A skutečně mu to pomohlo. Ačkoli opakovaně upozornil na to, že není lékař a má specifické zdravotní problémy, pro mnoho svých diváků může být vzorem. „Mám obavu, že tento trend ještě může zesílit. Jako odborník bych ho ale nikomu nedoporučil,“ říká Erban.

sindelar

Přečtěte si takéJarní detoxy jsou nesmysl, akorát vyluxují peněženku, říká ŠindelářJarní detoxy jsou nesmysl, akorát vyluxují peněženku. Pro hubnutí je klíčový spánek, říká Šindelář

Influencerka Isabella Ma na svém profilu na TikToku tvrdí, že díky vysokotučné živočišné stravě zhubla 30 kilogramů a zbavila se akné, lupénky i zažívacích problémů. Hubnutí je ale podle odborníka prostý důsledek kalorického deficitu. Když člověk vyloučí téměř všechny běžně konzumované potraviny, tělo začne čerpat energii z tukových zásob.

U některých lidí může přísné omezení zlepšit příznaky nemocí – například u autoimunitních onemocnění, jako je ulcerózní kolitida, s níž se léta potýká právě Petr Mára. Ani to ale podle Erbana neznamená, že jde o udržitelný a zdravý způsob stravování. Zlepšení může být důsledkem vyloučení velkého množství potravin, kdy se zákonitě zvýší šance na to, že mezi nimi budou i nějaké konkrétní dráždivé složky, které danému člověku nedělají dobře. Ke stejnému zlepšení, pravděpodobně ze stejných důvodů, mnohdy dochází i u veganské stravy, která je přesným opakem carnivore diety.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak k ní tedy přistupovat? Erban zdůrazňuje, že i když se někdo po carnivore dietě cítí lépe, není vhodné ji dlouhodobě dodržovat. „Klíčové je brát ji maximálně jako první stádium tzv. eliminační diety, do níž postupně začneme zařazovat další potraviny, u kterých zjistíme, že nám nedělají problémy, a postupně si tak vytvoříme pestrý a vyvážený jídelníček,“ vysvětluje.

U carnivore diety je navíc potřeba myslet na několik rizik. Jelikož povoluje pouze živočišné produkty, je přirozeně bohatá na nasycené tuky a cholesterol. Ten sám o sobě nemá až takový negativní efekt, ale ve chvíli, kdy je ve stravě zkombinovaný s nasycenými mastnými kyselinami, dochází k takzvanému aditivnímu efektu, jehož důsledkem je vznik „špatného“ LDL cholesterolu v krvi. Tím pádem se zvyšuje riziko srdečních chorob. Navíc některé uzeniny jako například slanina obsahují značné množství sodíku, který je spojován se zvýšeným krevním tlakem a opět přispívá ke zvýšení rizika srdečních onemocnění.

Jak může vypadat carnivore dieta?

Den 1.
Snídaně: vejce natvrdo, hovězí steak
Oběd: pečené kuře posypané strouhaným čedarem
Svačina: plnotučný tvaroh
Večeře: grilovaný losos

Den 2.
Snídaně: vaječná omeleta se sýrem feta
Oběd: telecí steak
Svačina: sardinky v oleji
Večeře: hovězí karbanátky

Den 3.
Snídaně: míchaná vejce na másle se slaninou
Oběd: pečeně z vepřové kotlety
Svačina: hovězí jerky a gouda 48 %
Večeře: čistý kuřecí vývar a pečené kuřecí stehno

Další komplikací je absence vlákniny, která je klíčová pro zdraví střevního mikrobiomu, prevenci zácpy nebo právě regulaci cholesterolu. „Bez rostlinných potravin tělo vlákninu nepřijímá vůbec,“ upozorňuje Erban. A dodává, že extrémní zákazy mohou mít i negativní vliv na psychiku. „U některých mužů dokonce čistě živočišná dieta způsobila pokles testosteronu.“

A pak bývá častý ještě jeden argument: někteří zastánci carnivore diety tvrdí, že jde o návrat k přirozené stravě. „Lidé v pravěku ale nebyli výhradně masožravci. Jejich jídelníček závisel na klimatu a dostupnosti surovin, rostlinná složka v něm hrála důležitou roli,“ vysvětluje Erban. Ani anatomie člověka neodpovídá výhradně masožravému způsobu života – nemáme odpovídající chrup, trávicí trakt ani enzymy.

Mezi nejznámější propagátory carnivore diety patřil třeba zarostlý fitness influencer Liver King, který tvrdil, že jeho svalnatá postava je výsledkem stravy složené z masa. Později se ale ukázalo, že užíval anabolické steroidy. Špatně dopadl i Paul Saladino, kontroverzní influencer, lékař a autor knihy The Carnivore Code, který od čistě živočišné stravy ustoupil poté, co mu způsobila zdravotní problémy včetně poklesu testosteronu. „Je ironické, když ti, kdo tento směr proslavili a byli nejhlasitější, od něj sami ustupují. Nebo se u nich řeší, že tuto dietu pravděpodobně nedodržují tak striktně, jak hlásají,“ dodává Erban.

Ukrajinská dvojčata učí v Praze umělou inteligenci vymýšlet nové léky. Věří, že díky ní budou dostupnější

Roman a Anton Bushuievovi se narodili poblíž ukrajinského Doněcku. Teď na ČVUT a ÚOCHB AV ČR vymýšlí s umělou inteligencí mimo jiné léky na mrtvici.

Bratři Bushuievovi

Foto: ČVUT

Anton a Roman Bushuievovi

0Zobrazit komentáře

Teď se učí tvořit už existující molekuly. Až to bude umět, začne si „vymýšlet“ nové, což by mohlo pomoci například s vývojem nových léků na mrtvici. Řeč je o umělé inteligenci, kterou v Praze na ČVUT a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR „trénují“ v rámci mezinárodního programu výzkumníci – dvojčata Anton a Roman Bushuievovi, kteří jsou původem z Ukrajiny.

Bratři v Praze studují na univerzitě od roku 2017, aktuálně působí ve skupině, která vznikla spojením týmů biochemika Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR) a informatika Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), který nedávno opustil přední český AI vědec Tomáš Mikolov. V rámci mezinárodní iniciativy pak spolupracují se čtrnácti institucemi po celém světě – mimo jiné třeba s prestižním americkým Massachusetts Institute of Technology.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naším cílem je vývoj další generace umělé inteligence, která bude schopná objevit nové molekuly. Ty by se pak daly využít ve vývoji léčiv, ve vědách o životním prostředí nebo v kosmickém výzkumu,“ říká Anton Bushuiev. Česká skupina, ve které bratři působí, už má za sebou první úspěchy v tomto směru výzkumu. Dosavadní výsledky totiž bratři už loni prezentovali na významných světových konferencí o strojovém učení ve Vídni či Vancouveru.

„Celý výzkum má obrovský potenciál. A myslím, že tady v Praze se vyvíjí velmi rychle a dobrým směrem,“ hodnotí dosavadní práci Roman Bushuiev. Dodává ale, že u tvorby molekul jsou vědci zatím na začátku. „Ten hlavní rozdíl mezi například vygenerováním obrázku a molekuly je ten, že správně vytvořený obrázek pozná člověk pouhým okem. Proto byl ten vývoj rychlejší. V biologii je ale potřeba navržené molekuly ověřit a to je komplikovanější a trvá to déle,“ vysvětluje Anton Bushuiev.

genova-terapie

Přečtěte si takéVůbec poprvé jsme upravili zmutovaný lidský gen, hlásí vědciJediná infuze a nevyléčitelná nemoc je pryč. Genetické nůžky v ní poprvé upravily lidský gen

I proto jde o multioborový výzkum – Bushuievovi s kolegy, kteří působí na ČVUT, molekuly s pomocí umělé inteligence navrhnou, biologové z ÚOCHB anebo Loschmidtových laboratoří v Brně je pak experimentálně ověří. Zatím vědci trénují umělou inteligenci na reálných molekulách. V budoucnu se ale počítá s tím, že až si AI osvojí tvorbu existujících molekul, začnou ji využívat k tomu, aby vytvořila i molekuly zcela nové. „Až to bude umět, budou ji využívat například přímo farmaceutické firmy. Celý proces vývoje nových léků by navíc měl být automatizovaný. Ověřování nových léků by tak mohlo trvat pár hodin. Teď to trvá roky,“ vysvětluje Roman Bushuiev.

Anton Bushuiev se pak v rámci svého doktorského studia hodně věnuje jedné určité molekule, kterou by chtěl předělat pomocí umělé inteligence. „Mohla by totiž sloužit pro léčbu mozkové mrtvice. Na tu sice v současné době léky existují, ale jsou hodně drahé a v méně rozvinutých státech nejsou dostupné. Nový lék by tedy mohl být dostupnější a zároveň mít méně vedlejších účinků,“ popisuje.

Bratři říkají, že jsou za možnost „dělat v Praze vědu“ vděční. Když ale mluví o své rodné zemi, přejde jim přes obličej stín obav. Jejich rodiče totiž zůstali v Kyjevě a válku nenesou dobře. „I když se může zdát, že je město od frontové linie daleko, tak třeba pětkrát za noc houkají sirény a nedá se spát,“ vypráví Roman Bushuiev a dodává, že část příbuzných a kamarádů ze základní školy mají ještě pořád i v Doněcku, kde se narodili.

„Nebyli jsme tam ale od roku 2014. To město je naprosto zničené válkou. Je to hrozné. V Kyjevě, kde jsou teď naši rodiče, jsme byli naposledy před několika lety. Snažíme se to brát tak, že teď máme příležitost pracovat v Česku na hodně unikátním výzkumu, abychom mohli pomoct Ukrajině až válka skončí,“ uzavírá Roman Bushuiev.