Americké prezidentské volby se blíží do finále. V noci na středu se uzavřou volební místnosti a začne sčítání, z něhož vzejde příští hlava státu. Kdo se jí stane? Čí podpora bude pro kandidáty klíčová? A co je dobré sledovat? Spolu s amerikanistkou Janou Sehnálkovou a amerikanistou Janem Hornátem přinášíme odpovědi na pět zásadních otázek následujících hodin.

Volební den je ve Spojených státech každé čtyři roky vrcholem dlouhé a intenzivní politické kampaně. Miliony Američanů, kteří nehlasovali předčasně, zamíří k volebním urnám, aby rozhodly o dalším směřování země. Zda se do jejího čela postaví současná demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, nebo republikánský exprezident Donald Trump, se občané dozví už v dalších dnech – a spolu s nimi celý svět, který souboji o Bílý dům přihlíží.

Abychom lépe porozuměli tomu, co nás v nejbližších hodinách čeká, oslovili jsme dva odborníky. Ti odpovídají na nejdůležitější otázky, které si pravděpodobně kladou nejen voliči ve Spojených státech, ale i ti, kdo volby sledují z České republiky. Jaké jsou šance jednotlivých kandidátů? Kdy můžeme očekávat výsledky? A které demografické skupiny mohou hrát rozhodující roli? Na to odpovídá amerikanistka Jana Sehnálková a amerikanista Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kdy budeme znát výsledky? Dá se očekávat zpoždění a nějaké problémy během sčítání?
Jana Sehnálková: Pokud bude vše probíhat hladce, předběžné výsledky bychom mohli znát kolem třetí hodiny ranní českého času. Na východním pobřeží se volební místnosti nejčastěji zavírají v osm hodin večer, takže pokud vezmeme v úvahu časový posun plus čas potřebný na sčítání hlasů, mezi druhou a třetí hodinou ranní českého času začnou výsledky nabíhat. V minulosti kolem třetí hodiny ranní některé mediální agentury vyhlašovaly takzvaného předpokládaného vítěze, a to na základě převodu výsledku hlasování v jednotlivých státech na počty elektorů, jimiž každý stát disponuje. Počet elektorů se sčítá – vítězný kandidát jich musí získat aspoň 270.

Komplikací mohou být příliš těsné výsledky, pak může být nařízeno přepočítávání hlasů. Může se také čekat na doručení všech volebních lístků, které byly odeslány do 5. listopadu včetně. Větší komplikací by pak byly soudní spory zpochybňující sčítání hlasů, tak jako tomu bylo v roce 2000 na Floridě, popřípadě neochota jednoho z kandidátů uznat vítězství oponenta. Například v roce 2020 jsme definitivní potvrzení výsledků měli až čtyři dny po volbách.

Jan Hornát: Domnívám se, že si na výsledky budeme muset den či dva počkat. V klíčových státech, jako třeba v Pensylvánii, mohou volební komise otevírat a ověřovat volební lístky zaslané korespondenční volbou až v den voleb či po samotném uzavření volebních místností. Jelikož v některých okrscích došlo k rekordnímu počtu hlasování korespondenčně, sčítání může trvat déle. Čím déle sčítání trvá, tím napjatější atmosféra bude a pravděpodobně uvidíme místní protesty před volebními místnostmi, jako v roce 2020.

Jaké státy budou klíčové a jak v nich prozatím vypadají preference?
Jana Sehnálková: Klíčové jsou státy Pensylvánie, Michigan a Wisconsin – ve všech jsou voliči podle průzkumů rozdělení půl na půl a není možné říci, který kandidát v těchto státech zvítězí a tudíž získá všechny volitele daného státu. Další ostře sledované státy jsou Severní Karolína a Georgia – tam má podle průzkumů malý náskok Donald Trump, výsledky průzkumů jsou ale stále v pásmu statistické chyby. Určitě bude také zajímavé sledovat Nevadu a Arizonu.

Jan Hornát: Standardně se mluví o sedmi swing states, ale i podle aktivit obou kampaní z posledních dní bude naprosto klíčová výhra v Pensylvánii – tam jsou preference dokonale vyrovnané.

Jakou roli bude hrát účast určitých demografických skupin?
Jana Sehnálková: Menšiny určitě budou hrát důležitou roli – bude třeba zajímavé sledovat volební účast latinskoamerické menšiny. Ta ale zároveň nikdy nehlasuje v jednom bloku, je ve své podpoře rozdělena mezi obě strany a oba kandidáty. Letošní volby budou ale definovány především rozdíly mezi ženami a muži. Důležitou roli bude hrát i rozdíl v preferencích mezi voliči se základním vzděláním, u kterých vede Trump, a těmi s vyšším vzděláním, u nichž vede Kamala Harrisová. Vezmeme-li v potaz gender a vzdělání dohromady, podle posledního průzkumu Pew Research zveřejněném v New York Times mezi muži se základním vzděláním vede Trump, mezi ženami s vyšším vzděláním zase Harrisová.

Jan Hornát: Pro mě bude asi nejzajímavější sledovat preference hispánských i černošských voličů. I když většinu jejich hlasů získá Harrisová, poměr pravděpodobně nebude tak výrazný, jako v minulých volbách. V průzkumech se Trumpovi vede překvapivě dobře mezi mladými černými a hispánskými muži. Právě tyto skupiny mohou Trumpovi vykompenzovat pravděpodobnou ztrátu ženských voličů.

Kde volby sledovat?
Jana Sehnálková: Volby budou pokrývat všechna americká média, takže výběr je opravdu široký. Osobně bych doporučila buď New York Times, Washington Post nebo NPR.

Jan Hornát: Já doporučuji průběžně sledovat během večera všechna hlavní média – od CNN, přes Fox News, MSNBC po NBC. Je zajímavé vidět, jak v průběhu večera různá média – konzervativní či liberální – interpretují průběžné výsledky. Obdobou veřejnoprávních médií v USA jsou PBS a NPR a rozhodně poskytují kvalitní reportáže a analýzy. Republikáni však obě média kritizují za mírný příklon k Demokratům, respektive k liberální politice.

Jak volby dopadnou? Co říkají průzkumy a co říkáte Vy?
Jana Sehnálková: Průzkumy jsou do poslední chvíle nejednoznačné. V klíčových státech, jako je Pensylvánie, Michigan a Wisconsin jsou předvolební průzkumy velmi těsné, v mezích statistické chyby. Sleduji to z České republiky pouze skrze média, takže si výsledky neodvážím tipovat.

Jan Hornát: Trendy ve vývoji preferencí v posledních týdnech spíše ukazují na sílící pozici Donalda Trumpa a stagnaci Kamaly Harrisové. Ačkoliv jsou průzkumy beztak velmi těsné, osobně bych mírně větší šanci na výhru viděl u Trumpa.