Tleskalo se vestoje, hovořilo se o shodě na historickém kroku a závěrečná fotka získala označení „obrázek hrdinů“. Zástupci bezmála 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 bavili o tom, co učinit, abychom úspěšně čelili změnám klimatu a globálnímu oteplování. Závěr náročných jednání, která se ze dvou týdnů protáhla ještě o jeden den, je podle agentur Reuters a AP historickým krokem. Poprvé se představitelé shodli na postupné potřebě odklonu od fosilních paliv. Předchozí konference tak daleko nezašly.

„Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,“ uvedl v Dubaji, kde se konference konala, její předseda Sultán Džábir. Závěrečnou klimatickou dohodu označil za „historický balík“ opatření. Text má ale i svoje kritiky, kteří mu vytýkají, že je málo ambiciózní. Odvrátil se totiž od jednoznačnějšího termínu „konec fosilních paliv“, podotkla už dříve agentura AFP. Po postupném vyřazení fosilních paliv volaly některé hlasy a žádalo ho přes sto zemí, ale zamítly ho mimo jiné ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií.

Dohoda nakonec uvádí, že účastnické země „budou přispívat k… přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem … tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky“. Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou však fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Proč je i tak podle některých dohoda zlomová a většina ohlasů je spíše pozitivní? Předchozí konference přijaly pouze mantinely pro snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech. Na konferenci COP26 v Glasgow se například zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však nikdy nedohodly.

Návrh dohody podle Reuters uvádí také sedm dalších kroků ke snížení emisí skleníkových plynů. Vyzývá mimo jiné ke ztrojnásobení objemu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a urychlení vývoje technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví. Řeší i to, že odchod je důležité urychlit už v tomto desetiletí. To je blíž k dřívějším požadavkům zemí včetně Evropské unie i některých chudších států. Globální emise skleníkových plynů by také měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, zmiňuje dokument.

CzechCrunch již dříve upozornil, že předsedání Sultána Džábira celé konferenci vyvolalo rozporuplné reakce. Jde totiž o generálního ředitele státní ropné společnosti Spojených arabských emirátů Adnoc a společnosti pro obnovitelné zdroje Masdar. Džábir hned v prvních dnech prohlásil, že žádné vědecké důkazy neříkají, že by postupný odklon od fosilních paliv vedl k omezení globálního oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia. Později ale svá slova zmírnil.

„Státy Zálivu, konkrétně především Saúdská Arábie, mají dlouhou historii obstrukcí v klimatickém vyjednávání,“ varoval pak pro CzechCrunch Vojtěch Pecka, analytik Klimatýmu AMO, který se věnuje sociologii popírání změn klimatu. „Ale také si dokážu představit, že jiní aktéři se snaží oslabit Džábirovu pozici, protože opakovaně tvrdí, že fosilní paliva nakonec musíme opustit v rámci energetické tranzice,“ uvedl.

S přispěním ČTK.