Jednou už kamennou prodejnu v Česku zkoušeli, ale nepovedlo se to úplně podle jejich představ. Knihkupectví Martinus to teď zkusí znovu, tentokrát opravdu ve velkém a se vším, co si už na Slovensku ověřilo, že na zákazníky funguje. A co ho pomohlo vynést na pozici tamní největší firmy v oboru. V Brně vznikne knihkupectví s křesly, gauči, kavárnou i dalšími „knihomolskými vychytávkami“, pro které je firma pověstná. Dohromady minimálně za půl milionu eur.

V přepočtu víc než 12 milionů korun se rozprostře na dvou poschodích, v několika čtenářských zákoutích, kavárně i coworkingovém prostoru. Samotná nabídka knihkupectví má obsahovat desítky tisíc titulů včetně specializované dětské sekce. Martinus to uvádí s tím, že má jít o prostor, kde si zákazníci můžou prostě oddychnout a v knihách třeba jen listovat.

„Knihkavárna je koncept, který máme na Slovensku úspěšně vyzkoušený,“ říká ředitel Martinusu Michal Meško a odkazuje na spojení knihy, kávy a koláčů. Slovo, které použil, je jedním z mnoha pomyslných marketingových pilířů, na nichž firma staví. I díky němu je podle KPMG Martinus nejpopulárnějším knihkupectvím a pětinásobnou nejoblíbenější značkou roku na Slovensku.

Ročně prodá přes tři miliony knih a dohromady to už bylo přes 30 milionů. Provozuje Knihovrátek, v jehož rámci lidé můžou prodávat a kupovat použité knihy a který má meziročně růst o 200 procent. Letos by celkové tržby za Česko a Slovensko měly přesáhnout hranici 50 milionů eur.

Čísla konkrétně za Česko firma nezveřejňuje, ale říká, že tu roste meziročně o polovinu. Obrat se má tlačit z vyšších desítek milionů korun k první stovce. „Od začátku se netajíme tím, že v Česku budujeme dlouhodobý projekt,“ chválí si Meško.

Foto: Martinus

Michal Meško, CEO knihkupectví Martinus

Kamenné prodejny si zatím Martinus úspěšně vyzkoušel jen na Slovensku, v Česku působil na internetu. I sem šel ale původně s tím, že tu ukáže, jak zajímavé prostory knihkupectví můžou být a jak dokážou přitáhnout čtenáře, jenže když v roce 2017 otevřel malý koncept BookSpot v pražské pasáži Lucerna, raději to po roce vzdal.

Ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Meško popisoval peripetie, které se pojily se vstupem značky na zdejší trh. Firma na Slovensku prodává pětinu knih v češtině a očekávala daleko podobnější trh, než jaký nakonec našla.

„Hezkou ukázkou toho byla velká marketingová kampaň, kterou jsme spustili v obou zemích. Vymysleli jsme knižní šifru, hrálo ji hodně lidí. Na základě nápověd hádali knihy a měla opravdu velký ohlas. Na Slovensku byly reakce typu: ‚Martinus, vy jste super, miluju vás, proto u vás nakupuju‘. V Česku ta první polovina reakce byla stejná. ‚Martinus, jste super‘. A pak přidali: ‚Ale nakupuju jinde, protože tam je to levnější‘,“ vysvětloval Meško.

Na kamenných knihkupectvích si zakládá. Přesto vysvětloval, že mnohdy musí firma představy mírnit a třeba kvůli drahým nájmům prostory zmenšovat. „Do kamenných knihkupectví investujeme opravdu hodně. Promýšlíme každý jeden prvek, řešíme, jak je prostor nasvětlený, všechny materiály, jaký máme koberec… chceme zážitek. A to stojí peníze,“ uvedl. A dodává i kolik – vlajková loď na Slovensku, pobočka o tisíci metrech čtverečních, vyšla na víc než milion eur. I menší formáty vycházejí na stovky tisíc.

V Brně má knihkupectví vzniknout na podzim. „Bereme to skutečně vážně,“ říká Dušan Murčo, který v Martinusu řídí růst. Když se podle něj ukáže, že koncept oceňují zákazníci v Česku stejně jako na Slovensku, bude firma hledat další vhodné prostory v jiných městech. „Ale v tuto chvíli se soustředíme hlavně na Brno a tuto naši první vlaštovku,“ dodává.