Sacha Baron Cohen je známý především jako postava Borata nebo afrického diktátora Aladdina. Ačkoliv ne vždy přímo, jeho tvorba se převážně týká různých politických otázek spojených s předsudky, extrémním konzervatismem a konspiračními teoriemi. Proto byl pozván jako řečník na summit „Ligy proti hanobení“ v New Yorku, kde přednesl ostrou kritiku největších sociálních sítí jako Facebook, Twitter, YouTube a dalších.

Anti-Defamation League, česky Liga proti hanobení, je nestátní nezisková organizace, která vznikla ve Spojených státech už počátkem 20. století. Její aktivity zahrnují především ochranu Židů před nenávistnými hnutími, ale jejím cílem je obecně chránit zájmy všech lidí. Stejně tak každoroční summit v New Yorku pojmenovaný Never Is Now se zaměřuje hlavně na faktory podněcující antisemitismus, důležité je však vnímat je v širším kontextu nenávisti ve společnosti.

Sacha Baron Cohen ve své řeči za největší šiřitele nenávisti nejen v současnosti, ale také v dějinách, jednoznačně označil sociální sítě. Přisoudil jim zásadní podíl na rostoucí antisemitské tendence ve společnosti a zločiny z nenávisti směřované na členy různých rasových, náboženských a sexuálních menšin. Technologické společnosti jako Facebook, Google, Twitter a jiné označil za největší stroj na propagandu v dějinách.

„Dosahují na miliardy lidí,“ řekl Cohen. „Algoritmy, na nichž tyto společnosti závisí, cíleně zviditelňují typ obsahu, který zvyšuje zapojení uživatelů – příběhy podněcující naše základní instinkty a spuštějí rozhořčení a strach. Proto YouTube doporučil videa konspirasisty (konspirátora a rasisty, pozn. red.) Alexe Jonese v miliardach případů. Proto jsou falešné zprávy úspěšnější než reálné, protože studie ukazují, že lži se šíří rychleji než pravda,“ vysvětlil komik se zmínkou titulku tážícího se, jaké možnosti by Facebook poskytl nacistickému ministrovi propagandy Goebbelsovi.

Šest nevolených miliardářů ze Silicon Valley

To, co herec, který si v minulosti utahoval z předsudků a stereotypů spojených s obyvateli chudších asijských zemí nebo homosexuálů, popisuje, samozřejmě nejsou zdaleka nové objevy. Nedlouho po amerických prezidentských volbách v roce 2016 se ve skandálu se společností Cambridge Analytica a s tím spojeném vyšetřování ukázalo, že Rusko prostřednictvím kvant dezinformací ovlivnilo jejich výsledek.

Minimálně od té doby se s podobným nebezpečím u voleb ve Spojených státech i jinde ve světě v zásadě počítá. Dezinformace měly například výrazný vliv také na rozhodnutí občanů Velké Británie opustit Evropskou unii.

Ve spojitosti s tímto aspektem Cohen zmínil vlastní pojmenování pro ředitele největších technologických firem provozujících vlivné sociální sítě – The Silicon Six (Šestka ze Silicon Valley). Všichni z nich jsou Američani a miliardáři a cena akcií jejich společností je prý zajímá víc než ochrana demokracie.

„Tohle je ideologický imperialismus – šest nevolených jednotlivců v Silicon Valley vnucujících svou vizi zbytku světa, nezodpovídajících se žádné vládě a chovajících se, jako by byli nad zákonem,“ popsal Cohen.

Jako komik si přitom neodpustil několik poznámek například ohledně vzhledu Marka Zuckerberga: „Je to jako bychom žili v Římské říši a Mark Zuckerberg je Caesar. To by aspoň vysvětlilo jeho účes.“

Podstatnější ovšem je argument, že Facebook a další by měli být bráni jako vydavatelé a tedy zodpovědní za obsah, který se na jejich platformách objevuje. Stejně jako televize, rozhlas a noviny. Podle Cohena ani při důrazu na svobodu slova nelze připustit, aby si lidé a organizace motivováni nenávistí a snahou za každou cenu získat vliv mohli za několik dolarů koupit místo ve veřejné diskuzi.

Na vině je například také vyhledávání Googlu, které řazení výsledků nerozlišuje podle míry kredibility nebo prezentace zhoubných ideologií. Stejně jako Facebook nabízí historicky zcela bezprecedentní nástroje pro vysoce cílenou reklamu a obsah směřovaný na tu část uživatelů internetu, kteří na ně budou nejspíš reagovat.

Zatímco Mark Zuckerberg odmítl apriori omezit typy zveřejňovaného obsahu s apelem na potřebu dodržování svobody slova, zajišťovanou americkou ústavou. Ta se ovšem jednak nevztahuje na jednotlivé firmy a jednak Facebook už tak omezuje obsah, který na své síti povoluje. Ač zdaleka ne vždy úspěšně, snaží se alespoň zpětně mazat pornografii a násilí. Přesně mířené lživé zprávy přitom nemusí mít o nic méně špatné důsledky.

Reklamy pro Hitlera

„Kdyby Facebook existoval ve 30. letech, podle téhle zvrácené logiky by Hitlerovi povolil zveřejňovat třicetivteřinové reklamy na ‚řešení židovské otázky‘,“ připodobnil Cohen. Navrhl, aby firma začala ověřovat pravdivost politických reklam, a pokud by byly lživé, měla by odmítnout je zveřejnit.

O něco radikálnější krok nedávno provedl Twitter, který přinejmenším formálně zakázal politické reklamy úplně. Podobně Google slíbil, že reklamy už nebude cílit podle politických přesvědčení jejich recipientů. Tyto kroky jsou sice chvályhodné, ale nejspíš ne dostatečné. Je potřeba se silně zaměřit na ostré rozlišování mezi ověřenými fakty a dezinformacemi nezávisle na tom, jestli jsou jasně politicky zabarvené a jestli mají preferované cílové publikum.

Sám Cohen poukázal na nebezpečí možností šíření konspiračních teorií ve svém seriálu Who Is America? Našel „obyčejného“ muže se vzděláním a dobrým stabilním zaměstnáním, který na svém Twitteru dále posílal stovky teorií sdílených prezidentem Spojených států. V převleku ho přesvědčil, že na protestním pochodu žen organizace Antifa chtěla do dětských plenek umístit hormony a „změnit děti na transsexuály“.

„Instruoval jsem ho, aby tajně umístil malá zařízení na tři nevinné lidi účastnící se pochodu a vysvětlil jsem mu, že jakmile zmáčkne tlačítko, spustí explozi, která je všechny zabije. Samozřejmě to nebyly skutečné výbušniny, ale on si myslel, že jsou. Chtěl jsem vědět – opravdu by to udělal? Odpovědí je ano,“ vyprávěl Cohen, jak snadný je přechod od konspiračních teorií k reálným zločinům.

Řeč trvající necelých 25 minut obsahuje několik dalších příkladů z vlastní kariéry komika a mnoho dalších přesvědčivých úvah a argumentů, proč by se měl zásadním způsobem změnit status a hlavně fungování sociálních sítí. Varuje, že v horizontu následujícího roku proběhne několik důležitých voleb. To v kontextu falešných zpráv s potenciálem ve veřejné diskuzi amplifikovat rasismus, antisemitismus, nenávist vůči muslimům a v neposlední řadě nedůvěru vůči nebezpečím klimatických změn.