Komorní, hravá a neotřelá hospoda. Taková bude Marie B, nový podnik šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka

Sahajdák neholduje spojení fine dining. Proto o Marii B, již otevírá společně s kolegy, mluví jako o hospodě. Bude neformální a menu v ní nenajdete.

sahajdak-nahled-1

Foto: Jakub Zeman

Šéfkuchař Oldřich Sahajdák brzy otevře další restauraci

0Zobrazit komentáře

La Degustation Bohême Bourgeoise, pražská restaurace, která devětkrát obhájila michelinskou hvězdu, letos v říjnu oslaví 17 let od momentu, kdy se její dveře otevřely poprvé. Zdejší kulinařina se od začátku rodila pod rukama šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, který základy svého umu staví na knize, o níž často a rád mluví. Jde o kuchařku Marie B. Svobodové, jejíž historie sahá do 19. století. A právě této dámě nyní Sahajdák společně se svými kolegy vzdává hold. Brzy totiž otevřou hospodu nazvanou Marie B, kde se budou moci principy známé kuchařky řídit ještě o něco víc, než tomu bylo doposud.

Marie B nyní vzniká nedaleko své michelinské sestry. Bude totiž tak trochu vklíněná mezi vinárnu Bokovka a řeznictví Naše maso v Dlouhé ulici. Právě zde se uvolnil malý prostor, který Oldřichu Sahajdákovi a jeho kolegům, druhému šéfkuchaři Jiřímu Šourovi a generálnímu manažerovi Zdeňkovi Oudesovi, zapadl do představ, s nimiž si nějakou dobu pohrávali. „Chtěli jsme si otevřít další hospodu, o tom jsme se bavili už před covidem. Měli jsme rozdělané dva projekty, které byly skoro před finišem,“ vypráví Sahajdák, když sedíme u kulatého dřevěného stolu v La Degustation Bohême Bourgeoise.

Avšak kvůli pandemii museli dát oba projekty k ledu. Když ale to nejhorší pominulo, uvědomili si, že stále mají sílu, chuť, nápady a kapacitu na to pustit se do vymýšlení nového gastronomického konceptu. Když se tak uvolnily prostory v Dlouhé ulici, příliš dlouho neváhali a začali uvažovat nad tím, jaký typ podniku by se v nich nejlépe vyjímal. Chvíli cestovali, sbírali inspiraci, přemýšleli, co by dvěma „komůrkám“ slušelo.

„Zlomová byla návštěva jedné hospody v Paříži. Tam totiž neměli menu. Nevěděli jsme tak, co nám na stůl přinesou. A tahle hra nám přišla nesmírně zábavná,“ usmívá se Sahajdák. Koncept carte de blanche, jak se gastronomická „hra“, kterou michelinský šéfkuchař popisuje, nazývá, spočívá v tom, že host se nechá překvapit, co mu z kuchyně dodají. Obsluha mu k jídlu dá výklad až poté, co dojí – tedy za předpokladu, že to bude chtít vědět.

marie-b-tym

Foto: Jakub Zeman

Část majitelů Marie B: Oldřich Sahajdák, Zdeněk Oudes a Jiří Šoura

„V Paříži se nám moc líbilo, když nám nosili talíře, my studovali, co na nich máme, hádali jsme a celá prezentace jídla probíhala až po servisu. Byla to vážně taková hra. Jsme si ale vědomi toho, že ne všichni to chtějí takhle hrát. Zároveň se lidí po příchodu zeptáme, jestli nemají nějaké alergie nebo specifické požadavky na to, co mohou a nemohou jíst. A budeme mít i variantu pro ty, kdo budou chtít od začátku vědět, co jedí,“ dodává Zdeněk Oudes.

Oudes v La Degustation Bohême Bourgeoise působí nejen jako generální manažer, ale také jako hlavní sommelier, do Marie vstoupil jako jeden z majitelů společně s Oldřichem Sahajdákem, Jiřím Šourou, Tomášem Broschem, Filipem Trčkou a Tomášem Karpíškem coby majitelem gastronomické skupiny Ambiente, do které nová hospoda také patří. Právě Oudesovo poslání v novém podniku je tak patrné – na starosti má především jeho vinnou podobu.

Hospoda, nikoliv fine dinigový podnik

Jiří Šoura, Sahajdákův mnohaletý učeň a jeden ze současných šéfkuchařů La Degustation Bohême Bourgeoise, bude v Marii B šéfovat kuchyni. V michelinském podniku v Haštalské ulici působí už od roku 2016, postupně se zde vypracoval až na nejvyšší příčku. Má tak skvěle procítěné Sahajdákovy základy, které plynou z kuchařky Marie B. Svobodové, zároveň ale do vaření vnáší vlastní rukopis. Ten bude v Marii B o poznání odvážnější, hravější, ne tak svázaný pravidly.

„Řekněme, že kdybychom kolem La Degustation Bohême Bourgeoise udělali kružnici o průměru 250 kilometrů, dá se říct, že 99 procent všech surovin nakupujeme v jejím rámci. Některé suroviny jsou mimo kružnici, jelikož je jinde neseženeme vůbec nebo ne v takové kvalitě, jakou potřebujeme. Jde například o lanýže nebo brzlík. No, a v Marii B bude v této pomyslné kružnici umístěných asi 80 procent surovin, s nimiž bude Jirka pracovat,“ přibližuje Sahajdák, zatímco kružnici naznačuje na stole, u něhož sedíme.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jiří Šoura má také velkou výhodu v tom, že mu je k dispozici síť farmářů a dodavatelů, s nimiž spolupracují v sesterské michelinské restauraci. V jejím podzemí se zároveň ukrývá velká přípravna, jejíž kapacitu budou v Marii využívat. Kuchyňské zázemí v novém podniku totiž nebude příliš velké, veškerá příprava pro omáčky a jiné pokrmy náročnější na čas a prostor tak bude probíhat v Haštalské ulici. Šéfkuchaři z obou hospod, jak Sahajdák a jeho kolegové oba podniky nazývají, se pak budou každý den potkávat, aby se nestalo, že budou vařit stejná jídla.

K označení hospoda Sahajdák dodává to, že se dlouhodobě vyhýbá spojení fine dining. Neví totiž, co si má pod ním představit. Takový podnik může být jak luxusní restaurace v Paříži s křišťálovými lustry a číšníky v motýlcích, tak uvolněný podnik v Kodani, jehož prostorem víří obsluha v džínách a volném triku. Současně vnímá, že když se řekne fine dining, spoustu lidí to odradí. Bojí se, že v restauraci budou muset myslet jen na to, jak se správně chovat, a jídlo si kvůli tomu tolik neužijí.

„Když jsme La Degustation Bohême Bourgeoise otevírali, měl jsem o ní představu právě v podobě té luxusní pařížské restaurace. Ale postupem času jsem zjistil, že sebelepší vidlička a drahé motýlky nezaručí, že jídlo, které ochutnám, bude skvělé. Proto se snažíme dělat to nejlepší možné jídlo tak, jak ho umíme, ze surovin, které jsme včera koupili a jsou prvotřídní kvality, ale zároveň k hostům přistupujeme tak, jako kdyby přišli k nám domů a mohli se u nás uvolnit stejně jako doma na gauči,“ říká s nadsázkou Sahajdák.

Otevřená kuchyň a barové sezení

Srdcem Marie B bude zmíněná menší kuchyň, kolem které bude barové sezení pro asi 24 hostů. Ti tak budou neustále součástí kulinářské akce, budou mít na očích celý šéfkuchařův tým, se kterým budou moci v průběhu hodování komunikovat. Součástí podniku ale navíc bude vinný obchod umístěný ve vedlejší místnosti. V něm bude velký stůl, který ve večerních hodinách, kdy bude prodejna zavřená, pohodlně usadí skupinu deseti lidí. Přes den si u stolu bude moct posedět kdokoliv, kdo přijde třeba jen na skleničku vína z portfolia, které hosté La Degustation Bohême Bourgeoise dobře znají.

jiri-soura

Foto: Jakub Zeman

Kuchyni v Marii bude šéfovat Jiří Šoura

„Část vín pro La Degustation Bohême Bourgeoise si v současnosti již dovážíme sami, jelikož se v tomto směru snažíme být čím dál soběstačnější. Zaměřujeme se na vína, která jsou co nejméně zásahová, s vinaři, kteří pracují šetrně na vinohradu i ve sklepě. Vína ale zároveň nesmí mít vady. Převážně jde o produkci z historického regionu Rakouska-Uherska, v Marii ale budou i zajímavé věci z klasických regionů. Abychom i zkušeným hostům ukázali, že známé regiony nabízejí něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ doplňuje k vinné stránce Oudes.

Nový podnik v Dlouhé ulici bude mít podle majitelů také trochu jiný, odvážnější interiér, který budou zvýrazňovat zajímavé umělecké dílo získané prostřednictvím pražské DCS Gallery a jehož podoba vzniká pod taktovkou studia Olgoj Chorchoj. Sahajdák a jeho kolegové se už nyní těší, až se útulné místo zaplní životem prvních návštěvníků, což by mělo být v na konci června. Za předpokladu, že všechny stavební práce půjdou podle plánu.

„Je to podnik, který potřebujeme. Máme hodně kvalitních lidí, spoustu nápadů, ale ne všechno můžeme v La Degustation Bohême Bourgeoise zrealizovat. Marie bude mladá, dynamická a moderní hospoda, kde se budou dělat fantastická jídla. Dlouhou ulicí bude radost se vydat. Chtěl bych vidět člověka, který jí dokáže projít bez toho, aniž by si nekoupil kilo masa, nelokl si vína a nedal si něco dobrého v Marii. Bude hodně těžké tomu odolat,“ uzavírá Sahajdák.

Pivo, pečivo a pstruzi. Společnost Meriton Martina Řezáče se proinvestovala k síti rybích bister

Nejprve přišla investice do pivovaru, pak do akvaponické rybí farmy a nakonec do pekárny. Propojením nyní vznikl nový koncept rybích bister.

martin-rezac

Foto: Meriton

Martin Řezáč, zakladatel a CEO společnosti Meriton

0Zobrazit komentáře

Klidná síla investiční skupiny Miton. Tak označuje společnost Meriton její zakladatel Martin Řezáč. V jejím aktuálním portfoliu se nachází lokální byznysy z různých segmentů, v nichž Řezáč se svým týmem hledá smysluplný průsečík. Jednou z velkých výzev je gastronomický sektor, do kterého Meriton vkročil nejprve v roce 2020 prostřednictvím pivovaru Volt, následně se přidala akvaponická farma Rybí zahrada a o rok později pekárna Náš chléb. A i když byla primárním záměrem produkce a výroba, nyní se z Meritonu a jeho projektů postupně stává nový hráč na poli českých restaurací.

Meriton je širší součástí skupiny Miton od roku 2018, jelikož chtěl Martin Řezáč společně s původními zakladateli Mitonu vytvořit nezávislou investiční větev, která by měla trochu jiné zaměření. Miton se totiž primárně soustředí na investice do startupů, v hledáčku Meritonu jsou pak firmy, které jsou z podstaty spíše konzervativní a dlouhodobé, patří tedy například do oblasti investičních komodit, energetiky, lokální gastronomie či nemovitostí.

„Podniky v portfoliu držíme tak, abychom je mohli trvale budovat. Nejvýznamnější jsou investiční komodity, se kterými jsme začali a reprezentuje je zejména dnes již významná společnost Golden Gate (největší prodejce zlata u nás, pozn. red.), silnou odnoží je aktuálně hodně investovaná energetika například v podobě rozvoje a vývoje ve firmě Rayo a developmentu vlastních projektů obnovitelné energetiky a v průběhu posledních let se přidal i gastronomický segment, primárně tedy gastronomická produkce,“ přibližuje Řezáč.

Do gastronomie se Meriton vrhnul s plným vědomím toho, že to není jednoduchý obor. Ruku v ruce s ním jde spousta dřiny, zároveň není překotně ziskový. Jenže právě tato oblast a její hodnota je pro koncové spotřebitele nejhmatatelnější. Potraviny nakupují takřka každý den, když se jim tak dostává kvalitní produkce z Česka ve větší míře, je to něco, z čeho má prospěch celá společnost.

rybi-zahrada-2

Foto: Rybí zahrada

Podle Řezáče je Rybí zahrada jednou z nejdisruptivnějších součástí gastroportfolia Meritonu

Ten je asi nejpatrnější v případě akvaponické farmy Rybí zahrada, která má díky inovativnímu přístupu k zemědělství cenný ekologický rozměr, zároveň na český trh dodává čerstvé rybí maso nezatížené zbytečnou chemií. Do portfolia Meritonu se přitom společnost Jana Duška a Michala Hráška dostala náhodou. Martin Řezáč se totiž na místo, kde se jejich rybí farma nachází, vydal kvůli prohlídce nemovitosti.

„Když jsem Rybí zahradu viděl, přišla mi naprosto úžasná – z hlediska toho, jak je v Česku unikátní, tak z hlediska čistoty celého byznysu. V rámci gastrooblasti Meritonu jde určitě o nejvíc disruptivní společnost, protože mění způsob uvažování o zemědělství a o našem stravování. Kvůli tomu jde zároveň ale také o nejtěžší projekt. S majiteli zahrady stojíme před výzvou, jak jejich ryby dostat mezi co nejvíce lidí,“ vysvětluje Řezáč.

Původním plánem bylo přinést ryby z akvaponie do českých restaurací a jiných gastronomických provozů, jenže přišla pandemie a majitelé podniků měli jiné starosti. Po odeznění covidu nastala doba šetření a nejistot kvůli energetické krizi a válce na Ukrajině. Konzumaci ryb navíc nenahrává ani fakt, že Češi jsou jednoduše zvyklí na to jíst kapra – a to jen o Vánocích – nebo cenově dostupného lososa ze sádek, kde ryby rostou v příšerných podmínkách. V Rybí zahradě se tak Meriton od svého investičního vstupu zapojuje ve větší míře i do celé byznysové strategie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A právě během přemýšlení nad tím, jak pomoci jednomu podniku v růstu, přišlo organické zapojení dalších gastronomických společností z portfolia Meritonu. Martin Řezáč si totiž uvědomoval, že nemá cenu ryby z akvaponie tlačit do velkých obchodních řetězců. Dostat se do nich je pro malé producenty takřka nemožné a potíže s tím mají i ti velcí. Marže jsou všechno jen ne příznivé, tlak na požadované objemy velký a negativně motivovaný vysokými pokutami, českým zemědělcům nesvědčí ani obrovská produkce ze zemí jižní Evropy.

„Takovým zemím se nedá konkurovat, protože dodávají ohromné množství surovin za úplně jiné ceny. Navíc dostávají velké dotace, přitom kvalita potravin, které dodávají do obchodů, je naprosto žalostná. Po tom, co jsme Rybí zahradu začali prodávat na Rohlíku a Scuku, tak jedinou cestou bylo vytvořit vlastní prodejní kanály po vzoru pekárny Náš chléb, se kterou jsme začali spolupracovat v roce 2021,“ říká Řezáč.

Pekárna Náš chléb, kterou před více než dvěma dekádami založil Ivan Šnajdr, má totiž vybudovanou síť více než stovky prodejen s pečivem, kde je prostor i pro prodej produktů třetích stran. A právě vytvořením vlastního prodejního kanálu, které se Šnajdrovi během let podařilo, se v Meritonu inspirovali i při plánování strategie Rybí zahrady. Avšak místo toho, aby lidem napřímo prodávali syrové, zavakuované ryby se rozhodli, že začnou tvořit síť bister, kde budou moci lidé ryby rovnou ochutnat.

volt

Foto: Pivovar Volt

Ve Voltu aktuálně hledají místo pro nový pivovar

Skupina, která je intenzivně zapojená v energetice a investičních komoditách, tak začala společně s projekty v rámci svého portfolia budovat síť vlastních gastronomických provozů. Sice to původně nebyl záměr, ale ukázalo se, že aby byly její teze dlouhodobě udržitelných byznysů postavené na reálném základu, je potřeba jít až k zákazníkovi a Rybí zahradu postrčit právě tímto směrem. První bistro vzniklo jako stánek na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích – lidé zde mohou ochutnat rybí speciality jako rybí burger, fish dog, rybí tortilu nebo rybí kari.

Další provoz otevře v Turnově přímo na Zlaté stezce Českého ráje. Budou ho mít na starosti lidé z pivovaru Volt z Jablonce nad Nisou. Prodej specialit z akvaponické produkce se ale zalíbil také franšízantům z pekárny Náš chléb, a tak se do něj rozhodli také vstoupit prostřednictvím food trucku, se kterým budou objíždět různé trhy a festivaly. Gastronomický kruh skupiny Meriton se tak uzavírá v podobě sdílené ekonomiky. Řezáč navíc prozrazuje, že v plánu je otevření dalšího podniku, který vznikne v pražských Holešovicích. A i zde se zaměří na pokrmy z rybího masa, které bude doprovázet pivo z Voltu.

Rybí zahrada

Přečtěte si takéNedaleko Prahy vybudovali akvaponickou farmu budoucnostiNedaleko Prahy vybudovali akvaponickou farmu budoucnosti. Na Rybí zahradu teď získali miliony

footshop-sparta-adidas-mvp-x

Přečtěte si takéSparta Praha dostala nový dres. Navrhl ho FootshopSparta chce být víc cool a světová. Footshop jí navrhl nový dres a designové oblečení do ulic

I co se týká pivovaru Volt, za kterým mimochodem stojí zakládající partner skupiny Miton Milan Zemánek, má Meriton další investiční plány. „Odbyt piva z Voltu roste, což se musí občas řešit tím, že vaříme pivo v jiných pivovarech. A to je problém, protože nelze zajistit konzistentní kvalitu a nemáme ani jistotu, že se bude vařit v momentě, kdy je to potřeba. Aktuálně tak hledáme místo pro postavení většího pivovaru, který bude co do produkce minimálně desetkrát větší,“ dodává k plánům Řezáč.

Jednotlivé společnosti si tak v nadcházejícím období vyžádají četné investice. A to jak ty z oblasti gastronomie, tak ty z oblasti energetiky a investičních komodit. V prodejci zlata Golden Gate totiž aktuálně budují novou investiční platformu, s Rayo se chtějí v Meritonu zaměřit na vytvoření infrastruktury udržitelné energetiky. V nadcházejícím období se tak nebudou aktivně rozhlížet po dalších firmách, maximum úsilí půjde na organický růst vlastních byznysů.