První jaderná elektrárna začala dodávat energii do německé sítě před šedesáti lety. Nyní tato éra končí. Němci dnes odstaví své poslední funkční reaktory. Stopa jaderné energetiky však bude v zemi přítomna ještě dlouhé dekády. S následky výroby energie z jádra by se měla země potýkat dalších 30 tisíc generací, podotkla tamní ministryně životního prostředí. Německo bude muset vyřešit, jak naloží s odpadem, a hledat za jádro adekvátní náhradu. Prozatím jí bude uhlí, v budoucnu obnovitelné zdroje.

Zatímco se v České republice aktuálně řeší výstavba dalšího jaderného bloku v Dukovanech, Německo se vydává zcela opačným směrem. V jaderných elektrárnách již nevidí budoucnost své energetiky, a proto dnes vypne své poslední jaderné reaktory. K definitivní tečce má dojít krátce před půlnocí. Jedná se o krok, který má přiblížit zemi ke klimatické neutralitě a zároveň zvýšit energetickou bezpečnost Německa. To se chce vymanit ze závislosti na dovozu fosilních paliv a nahradit je obnovitelnými zdroji, jako jsou sluneční či větrné elektrárny.

Země chce do roku 2030 skončit s provozem elektráren spalujících fosilní paliva a ve stejný rok také dosáhnout produkce energie, která bude z 80 procent pocházet z obnovitelných zdrojů. Absolutní klimatické neutrality má stát za cíl dosáhnout v roce 2045, kdy by měly být emise skleníkových plynů zcela kompenzovány.

Ve jménu těchto snah mělo k odpojení tří posledních německých jaderných elektráren v Dolním Sasku, Bádensku-Württembersku a Bavorsku, dojít již koncem minulého roku. Z důvodu ruské invaze na Ukrajinu a s tím vzniklé nutnosti nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů však bylo ukončení dodávek energie z jaderných elektráren do sítě prodlouženo právě na polovinu dubna letošního roku.

Problematické načasování

Ukončení získávání energie z jádra je v Německu všeobecně vítaný krok, shoda však nepanuje v jeho načasování. Někteří odborníci upozorňují, že se Německo odstřihává od zdroje energie v době, kdy stále přetrvává energetická krize a ceny energií zůstávají vysoké. Hospodářské svazy upozorňují na energetickou bezpečnost, která by mohla být odpojením v této době narušena kvůli složité mezinárodní situaci.

S prodloužením provozu elektráren by souhlasila i nadpoloviční většina dotázaných v rámci průzkumu agentury Insa pro periodikum Bild am Sonntag. Z něj vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit produkci zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent jej naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.

Jenže odstavení jaderných elektráren v Německu může mít v konečném důsledku vliv nejen na obyvatele Německa, ale ovlivnit energetiku kompletně celé Evropy, jak před časem nastínil v rozhovoru pro CzechCrunch i odborník na energetiku Michal Šnobr. Ten řekl: „Němci odstaví poslední jaderné elektrárny, ale rozvoj obnovitelných zdrojů jim nejde tak rychle. Z velkého exportéra se tak stane dovozce.“

Foto: Depositphotos

Elektřina v německé síti by měla být čím dál tím zelenější, odpojení elektráren by ale tuto snahu mohlo zpomalit

Odstavené jaderné elektrárny generují přibližně šest procent elektrické energie vyrobené v Německu. Rozhodně se tak nejedná o zanedbatelné množství, ale Němci za ně budou muset najít náhradu. Obnovitelné zdroje jsou ovšem v tomto ohledu problematické. I přes stejnou kapacitu nedovedou za rok produkovat stejné množství energie jako elektrárny na fosilní paliva či jaderné elektrárny o stejné kapacitě.

Mohou za to jejich výpadky, které například v případě solárních elektráren přicházejí v zimních měsících. Pokud dojde k nedostatku energie, bude Německo nuceno navýšit produkci energie z fosilních paliv, případně energii dovážet z jiných zemí, což ovšem může mít negativní dopad i na tamní energetický trh a růst cen a ve výsledku i na enviromentální prostředí Německa.

To uvádí i studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse. „S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ztráty jaderné energie budou v krátkodobém horizontu kompenzovány větší výrobou elektřiny z uhlí a větším množstvím elektřiny z plynových elektráren. Je to na úkor bilance CO2 německého elektroenergetického sektoru, a tím na úkor závazků, které má Německo v ochraně klimatu,“ řekl Thess deníku Bild.

Kam s ním?

Německo však musí ve spojitosti s vypnutím bloků elektráren řešit i další výzvy. Reaktory budou nyní takzvaně dobíhat. Začít s demolicí elektráren bude možné až za několik let. Mezitím musí Němci vyřešit otázku, jak naloží s radioaktivním odpadem, který po nich zbude.

Zatímco po elektrárnách nemusí být žádné stopy do 15 let, odpad je nutné v uložištích uchovávat podstatně delší dobu. „Jaderné elektrárny jsme v naší zemi používali po tři generace, odpad ale bude nebezpečný ještě po třicet tisíc generací,“ řekla spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová.

Celkový objem je odhadován na 600 tisíc kubických metrů slabě a středně radioaktivního odpadu a zhruba 30 tisíc kubíků vysoce radioaktivního odpadu. Místo, kde by měl být tento objem uložen, však Němci prozatím nemají. Vybráno by však mělo být do roku 2031, aby se skladováním mohlo začít od roku 2050.

S přispěním ČTK