Konec éry, která poznamená 30 tisíc generací. Německo dnes vypíná své poslední jaderné elektrárny
Jde o další z kroků, které mají přispět k emisní neutralitě země. V první fázi by ji však mohl paradoxně zpomalit a ovlivnit ceny energií v Evropě.
První jaderná elektrárna začala dodávat energii do německé sítě před šedesáti lety. Nyní tato éra končí. Němci dnes odstaví své poslední funkční reaktory. Stopa jaderné energetiky však bude v zemi přítomna ještě dlouhé dekády. S následky výroby energie z jádra by se měla země potýkat dalších 30 tisíc generací, podotkla tamní ministryně životního prostředí. Německo bude muset vyřešit, jak naloží s odpadem, a hledat za jádro adekvátní náhradu. Prozatím jí bude uhlí, v budoucnu obnovitelné zdroje.
Zatímco se v České republice aktuálně řeší výstavba dalšího jaderného bloku v Dukovanech, Německo se vydává zcela opačným směrem. V jaderných elektrárnách již nevidí budoucnost své energetiky, a proto dnes vypne své poslední jaderné reaktory. K definitivní tečce má dojít krátce před půlnocí. Jedná se o krok, který má přiblížit zemi ke klimatické neutralitě a zároveň zvýšit energetickou bezpečnost Německa. To se chce vymanit ze závislosti na dovozu fosilních paliv a nahradit je obnovitelnými zdroji, jako jsou sluneční či větrné elektrárny.
Země chce do roku 2030 skončit s provozem elektráren spalujících fosilní paliva a ve stejný rok také dosáhnout produkce energie, která bude z 80 procent pocházet z obnovitelných zdrojů. Absolutní klimatické neutrality má stát za cíl dosáhnout v roce 2045, kdy by měly být emise skleníkových plynů zcela kompenzovány.
Ve jménu těchto snah mělo k odpojení tří posledních německých jaderných elektráren v Dolním Sasku, Bádensku-Württembersku a Bavorsku, dojít již koncem minulého roku. Z důvodu ruské invaze na Ukrajinu a s tím vzniklé nutnosti nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů však bylo ukončení dodávek energie z jaderných elektráren do sítě prodlouženo právě na polovinu dubna letošního roku.
Problematické načasování
Ukončení získávání energie z jádra je v Německu všeobecně vítaný krok, shoda však nepanuje v jeho načasování. Někteří odborníci upozorňují, že se Německo odstřihává od zdroje energie v době, kdy stále přetrvává energetická krize a ceny energií zůstávají vysoké. Hospodářské svazy upozorňují na energetickou bezpečnost, která by mohla být odpojením v této době narušena kvůli složité mezinárodní situaci.
S prodloužením provozu elektráren by souhlasila i nadpoloviční většina dotázaných v rámci průzkumu agentury Insa pro periodikum Bild am Sonntag. Z něj vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit produkci zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent jej naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.
Jenže odstavení jaderných elektráren v Německu může mít v konečném důsledku vliv nejen na obyvatele Německa, ale ovlivnit energetiku kompletně celé Evropy, jak před časem nastínil v rozhovoru pro CzechCrunch i odborník na energetiku Michal Šnobr. Ten řekl: „Němci odstaví poslední jaderné elektrárny, ale rozvoj obnovitelných zdrojů jim nejde tak rychle. Z velkého exportéra se tak stane dovozce.“
Elektřina v německé síti by měla být čím dál tím zelenější, odpojení elektráren by ale tuto snahu mohlo zpomalit
Odstavené jaderné elektrárny generují přibližně šest procent elektrické energie vyrobené v Německu. Rozhodně se tak nejedná o zanedbatelné množství, ale Němci za ně budou muset najít náhradu. Obnovitelné zdroje jsou ovšem v tomto ohledu problematické. I přes stejnou kapacitu nedovedou za rok produkovat stejné množství energie jako elektrárny na fosilní paliva či jaderné elektrárny o stejné kapacitě.
Mohou za to jejich výpadky, které například v případě solárních elektráren přicházejí v zimních měsících. Pokud dojde k nedostatku energie, bude Německo nuceno navýšit produkci energie z fosilních paliv, případně energii dovážet z jiných zemí, což ovšem může mít negativní dopad i na tamní energetický trh a růst cen a ve výsledku i na enviromentální prostředí Německa.