Na začátku února společnost Meta, pod níž patří Facebook a Instagram, přišla s výrokem, který některé potěšil, jiné spíše vyděsil. V účetní závěrce za loňský rok se totiž objevila zmínka o tom, že by své populární sociální sítě mohla firma v Evropě zcela vypnout. Stalo by se tak na základě absence právního podkladu, který by umožňoval přenos uživatelských dat mezi Evropou a Spojenými státy.

Jak ale ukázal nejnovější vývoj, společnosti Marka Zuckerberga šlo spíš o vyvolání – nutno podotknout, že úspěšného – tlaku na zákonodárce.  „Zajištění nové dohody je pro nás a naše americké partnery prioritou. Jednání se v posledních měsících zintenzivnila,“ ujišťoval v únoru ve vyjádření pro CzechCrunch mluvčí Evropské komise. Tato jednání teď přinesla ovoce.

Evropská unie se shodla s USA na principech nové dohody o sdílení dat. Na páteční tiskové konferenci s americkým prezidentem Joem Bidenem to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Původní dohodu o přenosu dat známou jako Privacy Shield zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Podle unijních zdrojů agentury Reuters bude nicméně trvat několik měsíců, než se shodu ohledně principů podaří přetavit v konečnou dohodu.

„Mám radost, že jsme našli principiální shodu ohledně nového rámce pro transatlantické toky dat,“ řekla von der Leyenová. Dohoda podle ní umožní „předvídatelné a důvěryhodné toky mezi EU a USA a zajistí ochranu soukromí a občanských svobod“. Neuvedla však žádné detaily.

Nejmenovaný činitel EU agentuře Reuters řekl, že schválení finální podoby nového nastavení pravidel bude trvat řadu měsíců. „USA musí nejprve připravit svůj exekutivní příkaz a my musíme udělat naše vnitřní konzultace v (Evropské) komisi a v Evropském sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB),“ uvedl.

Soudní dvůr EU v červenci 2020 zneplatněním dohody mezi Bruselem a Washingtonem vyhověl stížnosti rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle nějž dokument nezajišťoval uživatelům dostatečnou ochranu před špehováním ze strany americké vlády. Soud ale nechal v platnosti starší mechanismus zasílání dat do třetích zemí.

Foto: EP/Flickr

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Dozorčím orgánům v jednotlivých členských zemích dal nicméně možnost pozastavit nebo zakázat posílání dat mimo EU v případech, kdy nelze mít jistotu o úrovni ochrany údajů v cílových zemích. Rozhodnutí Soudního dvora EU tehdy přivítali bojovníci za ochranu soukromí uživatelů, ale ostře jej kritizovaly americké technologické firmy.

Původní dohody do roku 2020 využívalo asi pět tisíc amerických firem – včetně technologických gigantů jako Facebook, Google či Amazon –, které se po rozhodnutí unijního soudu ocitly v právní nejistotě. Regulační úřady v evropských zemích podle serveru Politico v tomto směru dosud přivíraly oči a doufaly v rychlé uzavření nové dohody.

V USA i EU nicméně narůstal tlak na lídry, aby našli trvalejší řešení co nejrychleji. Úřady ve Francii, Rakousku či Nizozemsku přitom v poslední době začaly místním firmám zakazovat přesun dat do USA.

S přispěním ČTK.