Aktivisté se rozhodli vydat do boje za přešlechtěná kuřata, jejichž růst je tak rychlý, že kolikrát ani neunesou svoje vlastní nohy. Obchodníci argumentují, že odebírat kuřata z chovů s lepšími podmínkami by vedlo ke zdražení už tak drahých potravin. A připomínají mimo jiné i současnou vysokou míru inflace.

„Naši členové mají písemná stanoviska výrobců o navýšení cen minimálně o čtyřicet procent, pokud by měli přistoupit na požadavky aktivistů. Za takových podmínek by se pro sociálně slabší skupiny zákazníků stalo kuřecí maso nedostupným. A je pro nás nepřijatelné, aby při současné vysoké inflaci docházelo k dalšímu navyšování cen,“ uvedl pro CzechCrunch prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

O tom, že zpřísnění podmínek chovu kuřat by znamenalo zvýšení nákladů, hovoří i ministerstvo zemědělství. „Prodloužená doba výkrmu kuřat chovaných na maso znamená nejen snížení počtu vykrmených kuřat za rok, ale i zvýšení nákladů na jejich chov. Následné zvýšené náklady na chov kuřat na maso se posléze promítají i do prodejní ceny pro spotřebitele,“ popisuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Na problematiku chovu kuřat upozornil před několika týdny spolek Obraz – Obránci zvířat. Jde zejména o takzvaná rychlokuřata, která jsou vyšlechtěná tak, aby co nejrychleji dorostla. Během pěti týdnů má tak malé kuře dvě kila a podle lidí z Obrazu neunese ani vlastní váhu.

To vše znamená, že se jim pod tíhou vlastního těla lámou nohy. Navíc se kuřata v přeplněných halách nemají kam hnout, a tak většinu života prosedí. A to mnohokrát na vlastních výkalech, což zase vede k jejich popáleninám.

Legální chovy

Obchodníci se odvolávají na splnění zákonných norem. Vše výše popsané se děje legálně, protože přísnější podmínky pro chov kuřat legislativa neudává. Všichni obchodníci nicméně zároveň deklarují, že jim problematika rychlokuřat není lhostejná.

„Animal welfare (životní pohoda zvířat – pozn. red.) je pro naši společnost důležité a již delší dobu se touto problematikou zabýváme. Všichni naši dodavatelé jsou certifikovaní a musí splňovat všechny legislativní normy. S našimi dodavateli na dané problematice úzce spolupracujeme a vymýšlíme možná řešení tak, aby byly výrobky pro koncového zákazníka dostupné,“ uvádí tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl.

Obchody sítě Albert argumentují možností volby ze široké škály standardu chovů. Nakupující si tak může vybrat, jakému přístupu i ceně dá přednost. „Stále populárnější u zákazníků se stává naše Královská řada se zvýšeným standardem i dobou chovu. U kuřat se jedná o téměř dvakrát delší chov než u běžného kuřete, minimálně 56 dní. A také větší prostor pohybu a nutričně vyvážené krmivo,“ líčí mluvčí společnosti Jiří Mareček. A doplňuje, že v nabídce je i kuře v bio kvalitě z volného výběhu s chovem delším než osmdesát dní.

Bojovníkům za lepší podmínky pro zvířata se již podařilo prosadit soumrak klecových chovů, v nichž byly šlechtěny nosnice pro svá vejce. Zatímco v této problematice se některé obchody samy zavázaly, že budou v budoucnu na svých pultech prodávat jen vejce od slepic, které jsou chované v lepších podmínkách, u rychlokuřat zatím k žádným podobným deklaracím nedochází.

Největší problém je právě cena. Tou se zaštiťuje i online obchod Rohlík. „Cena je u pomalu rostoucích kuřat zásadně vyšší, můžeme říci, že dvojnásobně. Nemůžeme v současné době krize prodávat pouze zboží dostupné pro úzkou skupinu bonitnějších zákazníků,“ uvádí mluvčí Rohlíku Lutfia Volfová. Obchod podle ní buduje dlouhodobou spolupráci s českými chovateli, kteří dodržují přísné zásady pro pohodu zvířat.

Cena je důležitý faktor i podle ministerstva zemědělství. Zpřísnění podmínek by podle něj zároveň znamenalo, že výsledný produkt se stane méně konkurenceschopným ve srovnání například s cenou dovozových kuřat. „To by v konečném důsledku mohlo vést ke snížení tuzemské produkce, následně snížení národní soběstačnosti a zvýšení dovozů levnějšího kuřecího masa ze zahraničí ze standardní doby výkrmu,“ vyjmenovává Bílý.

Nynější soběstačnost v kuřecím mase se podle úřadu pohybuje od šedesáti do 65 procent. A podle Bílého ji ministerstvo nepovažuje za optimální.

Do ceny se nakonec v současné době promítají zvyšující se vstupní náklady, ať už na energie, krmiva nebo pohonné hmoty. „Celá řada chovatelů se dostává pod hranici rentability a při prodloužení doby výkrmu kuřat by se náklady ještě prohloubily,“ popisuje Volfová z Rohlíku.

Rohlík rovněž argumentuje tím, že pokud by se prodávala jen kuřata, která mají lepší podmínky pro život než rychlokuřata, pak by to trh nemohlo saturovat. Prostě by jich bylo málo. „Kapacita by byla zásadně nedostatečná. Takový chov je schopen vychovat mnohem menší objemy než současné konvenční chovy. Ani nyní není český trh zdaleka soběstačný,“ míní Volfová.

Online supermarket zároveň tvrdí, že kdyby na lepší podmínky, které pro kuřata požadují ochránci, měli přistoupit sami farmáři, pak by museli vynaložit investice v řádech milionů korun. „Je potřeba nastavit vhodné prostředí pro farmáře ze strany odběratelů i státu a také dlouhodobě edukovat a motivovat zákazníky ke koupi welfare masa. Je to běh na dlouhou trať a současná ekonomická situace tomu bohužel neprospívá,“ dodává za Rohlík jeho mluvčí Volfová.

Někde to jde

Jediný, kdo podle svých slov rychlokuřata nenabízí, je nyní online obchod Košík. „Žádné z kuřat prodávaných na Košíku není chováno klecově nebo v neetických podmínkách. Tedy například v halách, kde by neměla dostatek místa pro přirozený vývoj,“ uvádí obchodní ředitel Košíku Tomáš Jeřábek, s tím že v nabídce mají několik druhů kuřat až po ta, která jsou chována ve volném výběhu.

Dva obchody už nyní zcela deklarovaly, že rychlokuřata prodávat nebudou. A to od roku 2026. Jde o lokální řetězce Konzum v Ústí nad Orlicí a Jednotu České Budějovice, která zastřešuje značky Trefa a Terno. Oba obchody spadají pod společnost COOP.

„Otázce se již delší dobu věnujeme, proto jsou tyto obchody první, kde to zavedli,“ říká Lukáš Němčík z COOPu. Zda opatření rozšíří i do dalších obchodů, bude záležet na zásobovací síti. Tu má každé družstvo jinou. „Bude tak záležet na tom, jaké obchodní podmínky budou v jednotlivých regionech a také na vývoji aktuální hospodářské krize,“ doplňuje Němčík.

Prodejci skrze Svaz obchodu a cestovního ruchu každopádně se skupinou Obraz – obránci zvířat jednají. Podle Prouzy by se aktivisté měli soustředit především na ty, kdo daná zvířata chovají. Jenže v případě rychlokuřat je to jako s čímkoli jiným – tam, kde je poptávka, je i nabídka. Pokud budou obchody odebírat rychlokuřata, pak se budou nadále i chovat. A stejně tak platí, že pokud je budou kupovat zákazníci, pak se budou prodávat.

V podobných případech musí většinou zasáhnout zákonodárci. Stejně mluví i Prouza: „Jedině společnou dohodou všech zainteresovaných stran a změnou právního rámce můžeme dospět ke kýženému výsledku,“ míní prezident svazu.

Legislativu, která by však chov přešlechtěných a rychle rostoucích kuřat upravila, ministerstvo zemědělství v současné chvíli nechystá. O něčem podobném se zatím nemluví ani na evropské úrovni. Unie teď chystá jen předpis, který se týká zmíněných klecových chovů a upravuje podmínky chovu slepic i dalších zvířecích druhů.

Z vejce na porážku za 35 dní

Česko je mimochodem v tomto ohledu napřed. Zatímco evropská sedmadvacítka počítá se zákazem klecových chovů od roku 2030, tuzemsko chce vejce z těchto chovů zakázat už od roku 2027 a snaží se zároveň apelovat i na ostatní státy, aby podobné opatření přijaly. Důvod je ryze pragmatický. Zatímco v Česku klecové chovy skončí, v Evropě budou ještě další tři roky pokračovat a budou moci dodávat i na český trh levnější vejce.

Už nyní ale některé obchody ukazují, že ne vždy znamená přijetí dražšího, ale ke zvířatům mnohem šetrnějšího řešení odliv zákazníků nebo krach. Rohlík například definitivně ukončil prodej vajec z klecového chovu v roce 2019.

V Česku je standardní doba výkrmu brojlerových kuřat, tedy kuřat produkovaných rychlovýkrmem, zhruba 35 dní. „V rámci standardní doby výkrmu jsou splněny parametry efektivního zhodnocení produktu, jako je jatečná zralost nebo spotřeba krmiva, při snaze zachovat co nejlepší welfare chovaných kuřat na maso,“ popisuje Bílý z ministerstva. To přitom lepší pohodu pro zvířata podporuje skrze národní dotace.

Jeden dotační program se přímo zaměřuje na chov drůbeže. Peníze je možné čerpat na šetrné zacházení s drůbeží nebo podporu zlepšení ustájení v halách.