Konec pizzařů? Americký startup Picnic ukazuje, že pizzu dokáže efektivně připravit i robot

Filip HouskaFilip Houska

picnic-pizza-1

Foto: Picnic

Pizzaře nahrazují stroje

0Zobrazit komentáře

Robotické spotřebiče nejsou v kuchyních ničím neobvyklým. Právě naopak. Kuchařům ulehčují práci, čímž zákonitě urychlují doručení jídla k zákazníkovi. Existují však takové pokrmy, které se připravují výhradně ručně, a to s láskou a důrazem na tradici. Typickým příkladem je pizza, zejména ta pravá italská, která si zakládá na tom, aby se k ní přistupovalo maximálně autenticky.

Nyní je ovšem sklonek roku 2019 a do popředí se začínají dostávat nejrůznější alternativní metody, které nahrazují lidskou práci, zrychlují provoz a šetří náklady. Řeč je hlavně o automatizovaných robotických systémech, jichž se někteří děsí, ale jiní naopak vítají řadu jejich výhod, které se dají aplikovat i do přípravy jídla, respektive pizzy. Sází na to americký startup Picnic.

Ten vyvíjí unikátní výrobní linku, s níž mohou restaurace péct pizzu na základě robotických systémů, a to v mnohonásobně rychlejším a efektivnějším tempu než dosud. Pro podniky tak může jít o zajímavou investici, díky které reálně obslouží více hostů a zajistí si standardizovaný přístup.

picnic-pizza-3

Foto: Picnic

Nálož pizz vytvořenou robotickou výrobní linkou, která se nachází vzadu na fotce

„Definujeme nový standard pro přípravu jídla a nabízíme jedinou automatizovanou platformu na pizzu, která počítá s hromadnou výrobou na zakázku. Díky ní je možné eliminovat dosavadní bolestivá místa během procesu a uspokojit rostoucí chutě zákazníků,“ říká Clayton Wood, šéf startupu.

Těsto, protlak, sýr, salám

Je poměrně snadno představitelné, jak taková linka může v praxi fungovat. Na první pohled nejde o nic zcela přelomového: vše se odvíjí od několika výrobních stanovišť, u kterých se produkt zastaví pro svou konkrétní dávku. Nejprve se tedy položí předchystané těsto, které následně sjede pod nádrž s protlakem, jenž malá robotická paže rozprostře po těstě.

Druhé v pořadí je sypací oddělení pro strouhaný sýr, na které navazuje úsek pro salám a poté i na kousky masa. Suroviny se nicméně dají jakkoliv zaměnit. Skoro hotová pizza pak ve finální fázi sjede do trouby, kde se náležitě upeče.

picnic-pizza-2

Foto: Picnic

Salámový úsek

O rychlosti celého procesu hovoří i fakt, že za jednu hodinu zvládne linka připravit na 180 pizz o průměru zhruba 45 centimetrů, případně až 300 pizz s průměrem 30 centimetrů. S týmem několika pizzařů se těchto výsledků jen stěží dosáhne.

O to víc, když je celý průběh kontrolován počítačovým viděním a strojovým učením, tedy technologiemi, které jsou pro efektivitu tohoto stroje nesmírně důležité. Picnic totiž míří nejen na rychlost a nenáročnost přípravy, ale také na zamezení plýtvání a určování optimálních dávek jednotlivých surovin.

S postupem času se tak může výrobní linka přizpůsobit přesným požadavkům majitele a fungovat naprosto podle jeho představ a vlastních receptur.

picnic

Foto: Picnic

Výrobní linka Picnicu

„Vždy hledáme hranici, když přijde na umělou inteligenci, robotiku nebo nová technologická řešení, díky kterým můžeme zákazníkům nabídnout lepší zážitky,“ říká Adrian Dishington, senior viceprezident cateringové firmy Centerplate, která je jedním z dvou podniků, jež si výrobní linku Picnicu předplatily na bázi pravidelného měsíčního předplatného.

Věří tomu i investoři

Byť praví italští pizzaři s tímto zařízením patrně nebudou souhlasit, ve Spojených státech je situace poněkud odlišná a pizzy se tam vyrábí dle jiných norem než na Apeninském poloostrově. Běžnému Američanovi je pak jedno, jestli jeho „buchtu“ udělal člověk, nebo stroj, což vnímají i tamní investorské skupiny. Před pár dny Picnic úspěšně uzavřel investiční kolo v hodnotě pěti milionů dolarů, které bylo vedeno Creative Ventures.

droplabs-ep-01-x1

Přečtěte si takéTenisky, které vibrují do rytmu. Startup bývalé šéfky Beats by Dre ukazuje nový rozměr vnímání hudbyTenisky, které vibrují do rytmu. Startup bývalé šéfky Beats by Dre ukazuje nový rozměr vnímání hudby

Spolu s investicí startup mimo jiné oznámil, že do svých řad najal Kennarda Nilsena, uznávaného produktového inženýra, který v minulosti pracoval na prvních čtyřech verzí tabletu Kindle Fire, náramku Fuelband od Nike nebo Xboxu. V Picnicu se stal viceprezidentem inženýringu. Očividně tak podobný koncept láká i zajímavá jména ze světa technologií.

Rozšiřování týmu o schopné a inovativní lidi je pro Picnic, který oficiálně vznikl před třemi lety, klíčové. Výhledově se totiž nechce soustředit pouze na pizzu, ale také třeba na sendviče, saláty, různé misky a podobně. Stručně řečeno na jednoduchá jídla s neustále se opakujícím procesem přípravy, které dokáže dobře zvládnout automatizovaný systém.

picnic-pizza-ipad

Foto: Picnic

Suroviny a množství lze upravovat i na iPadu

Picnic není jediný

Robotickou přípravou pizz se zabývají i další startupy, přičemž jeden z nejvýraznějších se jmenuje Zume. Pochází z kalifornského Silicon Valley a podobně jako Picnic vyrábí pizzu na principu výrobní linky a malých robotických paží, aby ji následně rozvážel lidem.

Startup má tak vysoké ambice, že by se jeho tržní hodnota mohla vyšplhat až čtyři miliardy dolarů, pokud klapne jejich očekávané investiční kolo. V něm by se mohl angažovat i japonský gigant SoftBank, který do Zumu minulý rok napumpoval 375 milionů dolarů.

zume

Foto: Zume

Robotická příprava pizzy v podání startupu Zume

Brno táhne jako světová špička v rozpoznávání řeči. Vývoj tu otevírá britský Speechmatics, kde působí i Češi

Peter BrejčákPeter Brejčák

speechmaticsInsider

Foto: Speechmatics

Brněnský tým startupu Speechmatics v čele s Františkem Skálou (uprostřed)

0Zobrazit komentáře

Když František Skála ukončil magisterské studium, jal se pokračovat v oblasti jazykového modelování pomocí rekurentních neuronových sítí také na doktorandské úrovni. Během navazujících studií četl zajímavý článek o jejich trénování na grafických kartách, což ho zaujalo natolik, že se ozval přímo autorům ze startupu Speechmatics.

„Ozval jsem se jim, že bych nastoupil na pracovní stáž, což se podařilo. To bylo před pěti lety, ze stáže se stala práce na plný úvazek, studia jsem mezitím zanechal a po roce a půl jsem se přestěhoval zpět do České republiky, přičemž od té doby jsem pro Speechmatics pracoval na dálku,“ popisuje Skála pro CzechCrunch s tím, že se ve firmě sešel ještě s jedním českým kolegou.

Britský Speechmatics, který letos od investorů získal v přepočtu téměř 200 milionů korun (6,35 milionu liber), se zaměřuje na výzkum rozpoznávání řeči pomocí strojového učení. Za tímto účelem vyvíjí nástroje pro automatické rozpoznávání a přepisování mluveného slova do psaného, a to ve třiceti jazycích. Mezi nimi se nachází i čeština, avšak zatím jen jako prototyp. Pokud se však v tuzemsku najde dostatek zájemců, firma plánuje vyvinout plnohodnotnou českou verzi.

Do Brna táhnou světoví specialisté

Počet zákazníků firmy již překonal padesátku a nachází se mezi nimi například Deloitte UK, Adobe, 3Play Media nebo Red Bee Media. Zájem o produkt se projevuje také v rostoucích tržbách, které Speechmatics zdvojnásobuje každoročně už několik let. Loňský rok šlo o 2,8 milionu liber a letos by mělo přijít k nárůstu nad 5,5 milionu liber, což je v přepočtu více než 160 milionů korun.

speechmatics-brno-min

Foto: Speechmatics

Startup Speechmatics sedí v brněnském TITC

Startup přitom roste i regionálně a Skála tak získal nový úkol. Z pozice Tech Lead má najít spolupracovníky do nově otevřené pobočky Speechmatics v Brně. Startup s oficiálním sídlem v anglickém Cambridge se i díky zmiňované investici globálně rozrůstá a kromě moravské metropole otvírá nové kanceláře v americkém Denveru a indickém Čennaí.

Volba pro Českou republiku nepřišla náhodou. „Rozpoznávání řeči se v Česku dělá nějakou dobu a na světové úrovni. A to nejen komerčně, ale právě i na univerzitách. Možnost kontaktu s odborníky v oboru byla jedním z rozhodujících faktorů právě pro pobočku v Česku,“ popisuje Skála. Jedním z příkladů podobně zaměřených firem je například brněnská Phonexia, která vznikla jako spin-off VUT.

Právě díky dobrému jménu této univerzity ve světě si nakonec pro Speechmatics pro svou expanzi zvolili Brno. „Možnost rozšířit se do Brna jsme zvažovali již dlouho. Zaprvé kvůli tomu, že na VUT v Brně je řečový tým známý ve svém odvětví po celém světě, zadruhé i proto, že už jsem v Brně byl k dispozici jako případná ‚spojka‘ pro usnadnění zakládání pobočky, náboru a podobně. I množství zahraničních vývojářských firem v Brně ukazuje, že Brno má co nabídnout,“ doplňuje Skála.

speechmatics-cambridge2

Foto: Speechmatics

Hlavní sídlo má Speechmatics v Cambridge

superman-james-gunn-01

Přečtěte si takéNový Superman funguje. Jak dokázal, že superhdinové pořád baví?Nový Superman funguje a lidé se na něj hrnou. Jak dokázal, že únava ze superhrdiny není skutečná?

Aktuálně s ním v brněnské pobočce pracují další dva kolegové a jejich počet by se měl rozrůst na celkových šest nebo sedm. Růst je součástí cíle firmy zdvojnásobit za letošní rok počet zaměstnanců z padesáti na celou stovku.

„V Brně stavíme vývojový tým. Chceme oslovit jak právě specialisty na rozpoznávání řeči, tak i programátory, kterých je v Brně díky několika univerzitám požehnaně. Zatím chceme sestavit jeden samostatný tým, který by byl schopen dělat vše od výzkumu a vývoje přes testování po nasazení, pro začátek se jedná o plán na přibližně šest lidí. Když se bude dařit, tak do budoucna je otevřená možnost dalších takovýchto týmů,“ dodává Skála.