Konopí, které pomáhá. Látka CBD není nebezpečná droga, ale úřady si s ní neví rady. Trh i přesto v Česku vzkvétá

cbdKomentář

Foto: Kindel Media/Pexels

Doplňky s látkou CBD se nachází ve složité legislativní situaci

0Zobrazit komentáře

Konopná rostlina obsahuje stovky druhů kanabinoidů, tedy chemických sloučenin s různými vlivy na člověka. Nejznámější jsou THC a CBD. V posledních letech se na výsluní dere druhý z nich, zvaný též kanabidiol. Kosmetické přípravky s obsahem této látky lze najít běžně v drogerii, bohaté zastoupení má však také v potravinách. CBD oleje, kapky, čaje, káva, bonbóny i samotné sušené konopné květy dnes nabízí desítky e-shopů a kamenných prodejen. Květy lze od minulého roku pořídit rovněž v tzv. CBDmatech.

Joint s „cébédéčkem“ je něco jako klobása na rostlinné bázi. Spousta lidí nad ním ohrne nos, zatímco jeho fanouškovská základna den co den sílí. Oproti květům s vysokým obsahem THC působí CBD velice jemně a nemá psychoaktivní účinky. Uživatelé na něm nicméně cení léčebný potenciál.

CBD zažívá bezesporu boom a produkty z něj zaplavují trh ze všech stran. Přidává se do alkoholových drinků a pořídit jej lze i v novinových trafikách. V Česku testuje jeho prodej na svých sedmdesáti pobočkách také největší distributor tisku První novinová společnost. Objeví se také na poštovní přepážce vedle stíracího losu?

Kanabidiol přitom není nic nového. Experimenty na poli farmacie s CBD oleji se provádějí již osmdesát let. Mezi některé z mnoha zdravotních účinků, o kterých se v souvislosti s CBD hovoří, patří uklidňující, analgetický, protizánětlivý či protistresový efekt. Z pohledu legislativy má však kanabinoid CBD komplikovanou pozici.

cbd-star-4

Foto: CBD STAR

CBD má nabídnout pomoc při stresu i namožených svalech

Navzdory tomu, že oproti THC (v konopí hojněji zastoupenému kanabinoidu) nezpůsobuje žádné psychotropní účinky, vztahuje se na něj legislativa omamných a psychotropních látek. Ještě donedávna se evropská i národní legislativa řídila přísným výkladem úmluvy OSN z roku 1961. Podle něj je za omamnou látku považován konopný produkt, jsou-li použity květy a extrakty z nich.

Pro na trhu hojně rozšířené CBD – které ve skutečnosti omamné účinky nemá, či je dokonce tlumí, a zároveň je mnohými považováno za léčivou látku – to je dosti paradoxní situace. „Do problematiky vneslo trochu víc světla až rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z listopadu minulého roku, které úmluvu OSN vykládá v tom smyslu, že se na CBD nevztahuje,“ popisuje pro CzechCrunch tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Do té doby byly veškeré produkty z přírodního CBD prodávány v Evropské unii de facto ilegálně. Listopadové rozhodnutí bylo pro evropský trh zásadní a změnilo pravidla hry, podle kterých se tak jako tak stejně nehrálo. A nehraje ani dnes.

CBD není narkotikum, ale ani potravina

Většina členských států si totiž úmluvu OSN interpretovala po svém. Extrém můžeme sledovat v Nizozemsku, kde lze ve vybraných obchodech pořídit dokonce konopné květy či produkty s vysokým obsahem THC. Naopak ve Francii se zákonodárci pokusili distribuci CBD produktů z konopného květu či celé rostliny zakázat. To rozpoutalo právě onu osudnou kauzu CBD u Soudního dvora Evropské unie, kterou podrobně zmapoval magazín Hemp Industry Daily.

Na pozadí kauzy stojí francouzský farmář, který pěstoval konopné rostliny v Česku, kde vyráběl elektronické cigarety na bázi CBD, a následně je pak prodával ve Francii. Za to byl ve Francii stíhán. Farmář svou vinu však nechtěl uznat, načež případ skončil až u soudu EU. Až ten rozhodl, že CBD není narkotikum a vztahuje se tak na něj evropské právo zaručující volný pohyb zboží mezi členskými státy.

Toto rozhodnutí se stalo precedentem, který CBD osvobodil z kategorie drog. „Francie či další státy, které by chtěly omezovat obchod s CBD, musí na základě dostupných vědeckých údajů prokázat, že existuje skutečné riziko pro veřejné zdraví,“ píše se v tiskovém prohlášení evropského soudu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle chemika Jana Štorcha z firmy CB21 Pharma miliardáře Karla Janečka však reálné riziko pro zdraví při užití volně dostupných CBD potravin existuje. CB21 Pharma letos jako první na světě uvedla do lékáren zdravotnický přípravek na bázi CBD, který předtím dlouho testovala. „Evropská komise zatím neschválila přidávání CBD do potravin, jedná se o novel food, tedy potravinu nového typu, u které není prokázána bezpečnost,“ říká o volně dostupných CBD potravinách na trhu Štorch.

Za potraviny nového typu jsou podle Evropské unie považovány takové, které se ve významné míře nepoužívaly ke konzumaci před květnem 1997, což pro CBD platí. V takovém případě musí uvedení na trh předcházet schválení. Po listopadovém soudním rozhodnutí může Evropská komise pokračovat ve schvalovacím procesu CBD vyextrahovaného z květů konopí a přikročit k hodnocení rizik Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, které potřebují mít k dispozici národní úřady.

„Proces hodnocení rizik trvá nejméně devět měsíců. Očekáváme tedy, že situace kolem CBD by se mohla vyjasnit tento rok pro všechny zainteresované instituce,“ dodává za ministerstvo zemědělství Bílý. Do té doby bude na extrakty z rostliny cannabis sativa a produkty z nich vyrobené, jež obsahují kanabinoidy CBD, nejspíš pohlíženo v Česku s přivřenýma očima. Nikdo totiž neví, co s nimi. Ředitelka Odboru bezpečnosti potravin zemědělského resortu Jitka Götzová uznává, že potraviny včetně doplňků stravy obohacené o CBD není v současné době povoleno uvádět na trh.

cannabis_konopi

Foto: S. Rounce/Unsplash

Z rostlin konopí se kromě THC získává i CBD

Ministerstvu podřízený orgán Státní zemědělská a potravinová inspekce (SZPI) však na potraviny s obsahem CBD pohlíží pouze jako na potenciální nové potraviny. „Za prokazatelně novou potravinu je považován pouze synteticky vyrobený kanabidiol a CBD olej, respektive izolát rozpuštěný v MCT oleji o čistotě vyšší než 98 procent,“ vysvětluje Marek Bartík ze SZPI. Momentálně na evropské úrovni probíhá schvalovací proces pěti žádostí synteticky získaného CBD jako nové potraviny.

Dvojí výklad SZPI je přitom v rozporu s katalogem novel food Evropské komise. Ta totiž pod heslem Cannabinoids zahrnuje veškeré kanabinoidy obsažené v konopí a označuje je bez rozdílu za potraviny nového typu. To platí jak pro samotné extrakty, tak pro všechny výrobky, do nichž jsou přidávány jako složka (např. konopný olej), dále pak i pro výtažky z jiných rostlin obsahující kanabinoidy i synteticky získané kanabinoidy,“ stojí v katalogu EU.

Z chaosu kolem CBD nejsou moc moudří ani samotní prodejci, kteří si očividně taktéž hledají svou vlastní cestu. Některé e-shopy upozorňují, že při převzetí zboží na bázi CBD zkontroluje kurýr plnoletost zákazníka, jinde se zase ubalený joint, květy či semínka CBD prodávají jako sběratelské předměty. Většina e-shopů však prodává své zboží s CBD zcela bez omezení. Na trhu volně dostupné CBD potraviny přitom nezřídka postrádají základní informace, což může být potenciálně nebezpečné.

Třeba na ampulkách s CBD olejem, který lidé používají jako doplněk stravy například pro uvolnění či dobrý spánek, prodejci často vůbec neuvádí, odkud rostlina pochází a kde byla zpracovaná. Odborná výroba a dobré pěstitelské podmínky, jako je čistá půda, jsou přitom u konopí pěstovaného za léčebným účelem zcela zásadní. Konopí totiž dokáže velice efektivně čistit půdu a vytáhnout z ní těžké kovy, které následně ukládá právě do květů rostliny.

„Bohužel jsme se nedokázali globálně postavit nefunkčnímu nesmyslu zvanému ‚Válka proti drogám‘.“

Sami výrobci často mluví o nutné regulaci, která v Evropě chybí, vlivem čehož se na trh dostávají i produkty pochybné kvality. Typicky u CBD olejů je na místě prostudovat certifikáty z laboratoře o kontrole složení, což může pro běžné uživatele představovat poměrně náročný a zdlouhavý proces. Nikdo navíc neví, co by takový olej ideálně měl obsahovat, a co naopak určitě ne.

„Nepřehledná a pro spotřebitele i producenty nevýhodná situace legislativy týkající se CBD bohužel přímo vychází z faktu, že jsme se prozatím nedokázali globálně postavit nefunkčnímu nesmyslu zvanému ‚Válka proti drogám‘. Tento extrémně represivní přístup k řešení problematiky psychoaktivních látek, protežovaný skrze úmluvy přijaté na půdě OSN, nejen že neplní svůj účel, ale zároveň pokřivuje tržní prostředí i v místech, kde by neměl,“ říká vedoucí meziresortního týmu Návykové chování Jana Michailidu (Piráti).

Podle Michailidu celosvětový trend směřuje k racionální regulaci psychoaktivních látek a přesunu těžiště politiky směrem k prevenci a snižování rizik. Na seznam zakázaných látek se substance dostávají po celá desetiletí prakticky hned od stolu, velmi rychle a flexibilně. Nyní však stojíme před výzvou, jak je ze seznamu efektivně vyřadit a racionálně regulovat jejich užití.

Prvním krokem k tomu by mělo být sjednocení pojmů, pohledů a strategií ministerstva a jeho orgánů. Dále pak diskuze na Evropské úrovni, jak k regulaci přistoupit a jaká pravidla nastavit pro ochranu spotřebitelů. Trh s CBD produkty to neohrozí, reforma konopné legislativy však zaručí jednotnou kvalitu a podpoří bezpečné užívání.

České startupy jako Livesport či Prusa Research už jsou světoví lídři. Další převrat budou biotechnologie, říká partner Deloitte

Jiří SauerJiří Sauer

sauer-1Komentář

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer ze společnosti Deloitte

0Zobrazit komentáře

Startupový trh je v Česku velmi aktivní a různorodý, což potvrzuje celá řada firem, kterým se za poslední roky podařilo masivně vyrůst a definovat své pozice v konkrétních odvětvích. Ať už jde o Rohlik.cz, Livesport, Twisto nebo třeba Prusa Research. A existuje pro to několik důvodů.

Na aktuální stav tuzemského startupového světa se zaměřil ve svém komentáři Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance českého zastoupení společnosti Deloitte. Mimo jiné je i lokálním lídrem soutěže Deloitte Technology Fast 50, která každoročně oceňuje nejrychleji rostoucí technologické firmy.

Do soutěže Deloitte Technology Fast 50, které je CzechCrunch mediálním partnerem, se můžete registrovat i vy, a to do 31. srpna. Více informací naleznete zde.

***

Startupový trh v České republice je velmi aktivní a různorodý, přičemž jeho dosavadní vývoj jde rozdělit do tří zásadních fází. V té první české společnosti nabízely především zahraničním zákazníkům programátorské a IT služby. Nedocházelo ve větší míře k realizaci vlastních projektů a firmy potřebné know-how teprve získávaly.

Ve druhé fázi, po získání zkušeností, pak české společnosti přistoupily k adaptaci světově osvědčených konceptů pro český a středoevropský trh. Zahraniční expanze, pokud vůbec, probíhala na Slovensko, do Polska a dále směrem přes Maďarsko na Balkán.

A konečně ve třetí fázi, ve které se aktuálně nacházíme, české firmy dokážou plně konkurovat zahraničním společnostem, udávat trendy v daných oborech a netají se globálními ambicemi. Skvělými příklady dokumentujícími vyspělost místního trhu jsou globální lídři Prusa Research, Kiwi.com, Mews, Livesport, případně skvěle rozjetý Rohlík, Zásilkovna nebo dravé DoDo.

1sauer-3

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer, partner v oddělení Audit & Assurance firmy Deloitte Česká republika

Pro dobré nápady je však třeba mít velké hřiště. Bohužel nezměníme, že český trh ani po zahrnutí jazykově a kulturně spřízněného Slovenska neposkytne českým společnostem o mnoho více než 15 milionů potenciálních zákazníků. Od samého začátku tak české firmy musí zvažovat a připravovat se na vstup do zahraničí.

Jednotný evropský trh je v tomto směru skvělý a poskytuje s rozumnými náklady na vstup přístup k obrovskému počtu zákazníků, nicméně v technologiích stále platí, že klíčem k úspěchu je zvládnutí vstupu do Velké Británie a především do Spojených států.

Podle mého názoru je třeba se posunout v hodnocení nároků na vlastní produkt a službu ve smyslu, jestli má šanci uspět právě v Británii, respektive ve Spojených státech. Co stačí ve střední Evropě, případně v Evropské unii, může v USA nebo Velké Británii už být vyřešeno, či dokonce překonáno.

Šikovné české ručičky

Výčet zajímavých a především úspěšných nápadů z České republiky je přitom velmi pestrý a kopíruje růst, kterým si český trh prošel. S ohledem na dosavadní vývoj jsme stále silní ve vývoji softwaru a mobilních aplikací – zde prosperují firmy jako STRV, Inventi, Abra, Applifting, Zentity a další.

Velký pokrok zaznamenal segment e-commerce, kterému se v České republice daří a v němž udáváme trendy jak ve středoevropském, tak v evropském měřítku. Z úspěšných firem můžeme zmínit třeba zmínit Rohlík, Alzu, Mall.cz, Footshop, Bonami a DoDo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Přímo světovým fenoménem je však dle mého názoru Prusa Research, který je vnímaný jako globální tržní standard v oblasti 3D tisku. Skvělé nápady a produkty vznikly také v oblasti virtuální reality, ať už šlo o hru Beat Saber, firmu VRgineers či Pocket Virtuality.

Dobrou zprávou pro finančně-technologickou oblast je úspěšné působení Twista a Mall Pay, fantastický je úspěch FF Trader a jejich tradingové komunity. Rozvíjí se u nás také umělá inteligence, telemedicína, technologie v realitách, environmentálně zaměřené společnosti, platformy pro vzdělávání a sdílenou ekonomiku a spousta dalších.

Osobně jsem si až při přípravě tohoto článku uvědomil, kolik služeb, které nám změnily život, neexistovalo před pěti lety. O to více se těším na nápady v oblasti biotechnologií. O ní se traduje, že za technologickým rozvojem má několik desítek let zpoždění, a proto by měl co nejdříve přijít její velký boom.

Startupový pragocentrismus?

A kde u nás všechny ty potenciálně přelomové nápady vznikají? Tradičně nejsilnějšími regiony jsou Praha následovaná Brnem a jižními Čechami. U Prahy jsou důvody úspěchu zřejmé, na Moravě odvádí skvělou práci Jihomoravské inovační centrum (JIC).

Je potřeba si přiznat, že nikde na světě – a Česká republika není výjimkou – nedosáhneme stavu, že se nejlepší nápady a progresivní projekty nebudou koncentrovat v několika málo místech. Úspěšná technologická firma v každém malém městě nebo vesnici by byla skvělá, nicméně nereálná.

tomas-cupr2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Tomáš Čupr, zakladatel online supermarketu Rohlik.cz

Pro rozvrstvení v alespoň krajských městech je třeba, aby se aktivní role ujala některá z místních organizací, která začínajícím podnikatelům pomůže. Už jsem uvedl, jak dobrou práci odvádí JIC, které v Brně supluje roli, již v Praze přirozeně plní komunitní WeWork, HubHub a další centra. Ostatní regiony i přes patrnou snahu dohání manko.

Velkou výzvou také bude soužití moderních technologií a potřeb regionů. Půjde o to skloubit výhody, které nabízí nové technologie, s potřebami regionu. Pokud například Alza, Rohlík, Pilulka.cz a další e-commerce hráči dokážou doručit vybrané zboží po celém Česku v řádu hodin, jaký dopad to bude mít na místní podnikatele a jak se změnami podmínek budou pracovat?

Úspěch zaručen

Pokud se ptáte, v jaké oblasti se pohybovat, abyste byli předurčeni k úspěchu, jedná se typicky o společnosti, které nabízí řešení mezinárodně univerzálního problému. Ať už jde o vývoj specifického softwaru, platformy či vývoj hardwaru. Takové společnosti nejsou vázány na lokální trh a působí od samého počátku v mezinárodním prostředí.

Jde tak především o nastavení společnosti a její DNA než o obor podnikání. Nezanedbatelnou je pak samozřejmě osoba zakladatele. Jen namátkou Josef Průša, Oliver Dlouhý, Tomáš Čupr, Michal Menšík nebo Simona Kijonková by byli úspěšní v kterékoliv zemi a kterékoliv firmě.

V České republice prozatím čeká na větší průlom fintech, své uplatnění budou hledat aplikace umělé inteligence, které jsou aktuálně ve vývoji, a díky nové generaci velmi věřím environmentálním projektům. Nejslibnější budou podle mého názoru výsledky v oblasti biotechnologií, kde si raději netroufám odhadovat nic kromě toho, že půjde o převratná řešení.

Na co se zaměřit?

Jednoznačným trendem bude pokračování vývoje komplexních řešení a služeb a expanze českých firem na zahraniční trhy. Při expanzi pak nepůjde již jen o organický růst, ale české společnosti budou natolik kapitálově silné, že budou stále častější nákupy zahraniční konkurence, jako to v poslední době předvedly například Mews a nebo Memsource.

I v technologiích očekávám, že se pozornost upře hlavně na asijský trh. U e-commerce lze očekávat konsolidaci trhu. Zajímavý bude vývoj v oblasti logistiky poslední míle, sám jsem zvědavý na vývoj v oblasti doručovacích boxů, kde je teď obrovský boom.

sauer-3

Foto: Archiv JS

Jiří Sauer

sonos-ace15

Přečtěte si takéKdy se nejvíc hodí sluchátka Sonos Ace? Když máte i soundbarOtestovali jsme první sluchátka od Sonosu. Kdy jsou nejlepší? Když máte doma i jeho soundbar

Inspiraci lze přitom hledat v každé zemi – někde funguje skvělý nápad, jinde je třeba řešit aktuální potřebu. Nikoho nepřekvapí, že s přehledem nejvyspělejší je americký trh, který je nejinspirativnější. Ale velmi dynamicky se vyvíjí i jihovýchodní Asie, kde působí například startup iPrice, za nímž jako spoluzakladatel stojí David Chmelař.

Naproti tomu po odchodu Velké Británie začíná zaostávat Evropská unie. Za sebe pevně věřím, že domácí firmy přijdou s dalšími revolučními řešeními a naopak my budeme inspirovat svět. Velmi aktivní budou i české venture fondy, které už realizují nebo jsou připravené na nákupy v cizině. Naopak české společnosti zaznamenají rekordy ve výši obdržených investic, které jim poskytnou přední světové instituce.