Kopírujte své hrdiny, radí naposledy investorům Buffett. A přiznal se, že sbíral otisky prstů jeptišek
Pětadevadesátiletý investor se loučí s psaním výročních investorských zpráv a předává firmu Berkshire Hathaway nástupci Gregu Abelovi.
Po šedesáti letech psaní nejsledovanějších investorských dopisů na Wall Street se Warren Buffett loučí. V pondělí zveřejnil osmistránkový vzkaz, ve kterém oznámil konec této éry, protože od ledna jej v čele investičního gigantu Berkshire Hathaway nahradí Greg Abel. Pětadevadesátiletý miliardář ale místo suchých čísel nabídl něco nečekaného: vzpomínky na to, jak jako dítě v nemocnici sbíral otisky prstů jeptišek, poctu rodákům z Omahy a kamarádovi Charliemu Mungerovi, který loni zemřel, a překvapivou životní radu. „Mějte na paměti, že uklízečka je stejně lidskou bytostí jako předseda představenstva,“ napsal.
Buffett končí nejen s psaním výročních zpráv, ale i s dlouhými proslovy na ročních schůzích akcionářů. Ponechá si jen své vzkazy na Díkůvzdání. „Jak by řekli Britové, budu potichu,“ napsal v osmistránkovém rozlučkovém dopise. Od ledna roku 2026 jej v čele investičního gigantu nahradí Greg Abel, třiašedesátiletý Kanaďan, který doposud řídil energetickou divizi skupiny. Buffett současně se zveřejněním své zprávy daroval akcie v hodnotě 1,35 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard korun) čtyřem rodinným nadacím a oznámil, že převod svého zbylého majetku v hodnotě 149 miliard dolarů urychlí s ohledem na zdraví své a svých dětí.
Jeho dopisy akcionářům jsou v investičním světě legendou. Od roku 1965, kdy Buffett převzal kontrolu nad tehdy malou textilní továrnou, píše pravidelné zprávy, které se staly povinnou četbou na Wall Street. Investiční profesionálové je rozebírají slovo od slova, protože kombinují praktické lekce z byznysu s Buffettovou charakteristickou upřímností a humorem. Podle deníku Wall Street Journal jsou tyto dopisy považovány za nejanalyzovanější finanční newsletter na světě.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsVe svém nynějším poselství je ovšem osobnější než jindy. Poměrně kuriózní jsou jeho vzpomínky na dětství, kdy kvůli zánětu slepého střeva skončil na několik týdnů v nemocnici opečovávaný jeptiškami. A s těmi nejen rozprávěl, ale také jim odebíral otisky prstů: „Moje tehdejší teorie – naprosto praštěná, samozřejmě – byla, že jednou nějaká jeptiška zvlčí a FBI zjistí, že si zapomněla vzít otisky jeptišek. FBI a její ředitel J. Edgar Hoover se ve 30. letech těšili obrovské úctě a já si představoval, jak pan Hoover osobně přijede do Omahy zkontrolovat mou neocenitelnou sbírku.“
V aktuálním dopise se Buffett vrací také k tomu, co formovalo jeho život – k Nebrasce a městu Omaha. Vzpomíná na Charlieho Mungera, svého obchodního partnera a nejlepšího přítele, který žil jako teenager jen blok od domu, v němž Buffett bydlí od roku 1958 až dodnes.
„Charlie pro mě byl obrovskou inspirací a lepšího učitele ani ochránce a staršího bratra jsem nemohl mít,“ píše Buffett. Munger zemřel předloni v listopadu ve věku 99 let. Munger přitom v roce 1940 pracoval v obchodě Buffettova dědečka, rok poté tam stejnou práci dělal i Warren Buffett. Potkali se ale až v roce 1959.
Omaha se v Buffettově dopise stává symbolem amerického snu. Vypočítává tu další významné osobnosti, které město dalo jeho firmě Berkshire Hathaway. Stan Lipsey, který v roce 1968 prodal Buffettovi týdeník Omaha Sun. Walter Scott Jr., který přivedl do Berkshire energetický byznys. Don Keough, který bydlel přímo naproti Buffettovu domu a později se stal prezidentem Coca-Coly. Dokonce i současný nástupce Greg Abel žil v Omaze v devadesátých letech, jen pár bloků od Buffettova domu.
Velmi pečlivě si vybírejte své hrdiny a pak je následujte. Nikdy nebudete dokonalí, ale vždy můžete být lepší.
„Může za tím být nějaká magická složka v omažské vodě?“ ptá se Buffett s nadsázkou. Zdůrazňuje, že jeho děti i vnoučata vyrůstaly ve veřejných školách, stejných, které absolvoval jeho otec v roce 1921, jeho první žena Susie v roce 1950 i Charlie Munger. Pro Buffetta je Omaha důkazem, že úspěch nepřichází z prestižních univerzit, ale z pracovitosti a správných hodnot. „Střed Spojených států byl velmi dobrým místem, kde se narodit, vychovat rodinu a budovat byznys,“ konstatuje.
V dopise Buffett otevřeně hovoří i o stárnutí a štěstí. Přiznává, že mu hodně pomohly geny – rodinný rekord v délce života byl 92 let. Zároveň poznamenává, že se cítí překvapivě dobře, i když se pohybuje pomalu a čte s rostoucími obtížemi. Pětkrát týdně prý chodí do kanceláře. Jeho nečekaná dlouhověkost má ale důsledky – jeho děti už jsou ve věku 72, 70 a 67 let, takže i proto potřebuje urychlit převod majetku do jejich nadací, aby s ním mohly také pracovat.
Dopisy Warrena Buffetta se za ta léta staly učebnicí investování. První veřejně dostupný dopis pochází z roku 1977, všechny následující jsou dostupné na webu Berkshire Hathaway a existuje i kniha obsahující needitované dopisy z let 1965 až 2014. Generace investorů se z nich učila pravidlům jako „nekupujte akcie kvůli jejich ceně, ale kvůli hodnotě byznysu“ nebo „buďte trpěliví a držte kvalitní společnosti“. Či tím úplně nejslavnějším: „Pravidlo číslo jedna je neprodělat. A pravidlo číslo dvě je nezapomenout na pravidlo číslo jedna.“
V nynějším dopisu se pak rozloučil poměrně strohou, ale funkční výzvou: „Velmi pečlivě si vybírejte své hrdiny a pak je následujte. Nikdy nebudete dokonalí, ale vždy můžete být lepší.“
