Korek, zbytky ústřic a houby. Součástí opery ve východním Sussexu se stane pavilon z velmi nevšedních materiálů
Korkové špunty, lastury ústřic či humří skelety jsou materiály, které bychom čekali spíše na dně kontejneru některé z luxusních restaurací. Na panství Glyndebourne na jihu Anglie však budou právě tyto materiály využity pro stavbu nového pavilonu, který by měl vzniknout coby součást panského sídla vybudovaného v 16. století.
Toto sídlo, ležící v oblasti východního Sussexu, funguje od roku 1934 jako opera, přičemž se zřizovatel snaží dbát na to, aby se celý objekt nesl ve jménu maximální udržitelnosti. O tom svědčí například 67 metrů vysoká větrná turbína tyčící se nedaleko domu, která jej zásobuje energií.
Snaha o udržitelnost se promítla i do návrhů nového pavilonu, který by měl u sídla vyrůst. Ponese název Glyndebourne Croquet Pavilion a mimo výhledu do přilehlé zeleně nabídne i pohled na velice zajímavé obložení stěn, jež bude tvořené organickým odpadem, jako jsou zbytky tělesných schránek humrů a ústřic, které doplní korek.
Nabízí se ovšem otázka, kde podobného materiálu sehnat dostatečné množství. Luxusní sídlo má čerpat z vlastních zdrojů, respektive z vlastních odpadků, jelikož jsou zde ústřice i humři běžně podávanou pochoutkou a charakteristický zvuk oznamující otevření lahve vína či šampaňského se prostorem ozývá po celou sezónu.
Podnik má v úmyslu všechen materiál sbírat a postupně zpracovávat k použití během stavby. Korek by měl být drcen a tvarován do požadovaných krychlových obrazců, přičemž pohromadě by jej mělo držet mycelium, tedy kořenový systém hub známý jako podhoubí. Tento materiál je v poslední době využíván pro celou řadu netradičních účelů – z mycelia například nedávno vytvořila luxusní značka Hermès cestovní tašku.