Jedna vyrábí z lógru kosmetiku, další tvoří přírodní příbory a třetí vydělává miliony na odpadu. Hydal Coffee, Refork a Cyrkl – tři české firmy kromě inovativních postupů spojuje udržitelnost a také účast v akceleračním programu pro ekologické projekty ClimAccelerator Beyond, jenž funguje pod hlavičkou Impact Hubu.

„Snažíme se reagovat na potřeby cílových skupin a v tomto případě je tou konečnou ‚cílovou skupinou‘ naše planeta. Chtěli jsme se podílet na řešeních, která přispějí k adaptaci nebo mitigaci klimatické změny, tak jsme udělali to, co v Impact Hubu umíme – spustili jsme akcelerační program na podporu a rozvoj a projektů, které se touto oblastí zabývají,“ popisuje Lenka Krákorová, projektová manažerka Impact Hubu.

Pro provozovatele coworkingů jde o pokračování aktivit, kterými se snaží reagovat na nejrůznější problémy. „Když se rozšířila nabídka podpory pro startupy, zaměřili jsme se na podnikatele. Když i pro ně začala fungovat nejedna platforma, třeba v rámci regionálních inovačních center, zaměřili jsme více se na společensky prospěšné projekty i lokální lídry, kteří tvoří přidanou hodnotu pro okolí. Environmentální projekty byly další stupeň,“ doplňuje svou kolegyni Vesna Mrázková, senior marketingová specialistka Impact Hubu.

Program původně vznikl pod názvem Climate Challenge a byl určen jen pro české startupy. Od začátku však měl Impact Hub, jenž si vybudoval jméno jako jeden z nejstarších tuzemských coworkingů, globálnější ambice a jeho tvůrci usilovali o mezinárodní spolupráci.

Ve druhém ročníku tak došlo k rozšíření o podporu pro slovenské projekty, v letošním roce už díky partnerství s organizací EIT Climate-KIC probíhá spolupráce s Řeckem, Srbskem, Slovinskem a Chorvatskem. Ruku v ruce s tím došlo ke změně názvu i rozšíření aktivit.

Kosmetika z lógru i byznys s odpady

Mezi již podpořené projekty z tuzemska patří například Hydal Coffee, spin-off společnosti Nafigate. Ten využívá lógr, tedy kávovou sedlinu, na tvorbu kosmetiky. Peelingy s kávou už delší dobu patří k velmi oblíbeným, Hydal Coffee tvoří z kávového odpadu ale mnohem víc produktů.

„Pilotní spolupráci jsme spustili se sítí Ambiente, řetězcem Kaufland a s Kofolou. Odkupujeme od nich ‚kávový odpad‘, ze kterého umíme vyrobit nejen kávové mýdlo nebo kávový olej ale také kávový pigment, který barví papír a bioplasty,” popisuje zástupce projektu Honza Petrásek.

 “Lógr nekončí na skládce, kde by zbytečně tlel, a zároveň se pro zisk oleje nebo barviva nemusí pěstovat nová káva, kvůli které by padlo vniveč spousta vody a deforestované půdy. Jedná se o dotažený cirkulární model,“ dodává.

Na samotných „odpadech“ pak vydělává další z podpořených projektů Cyrkl, který stojí za vývojem evropského digitálního tržiště odpadových materiálů, které však jiné firmy dokážou využít ve své výrobě. Služba nyní získala investici v desítkách milionů korun a využívá ji přes osm tisíc klientů z desítek zemí světa, kteří díky tomu dohromady ušetřili přes 472 tisíc tun oxidu uhličitého.

„Kupujícím vytváříme úsporu, protože nekupují nově vyráběné suroviny, ale stejně kvalitní materiál, který jiná firma vnímá jako nepotřebný. Prodávajícím pak vytváříme zisk, neboť materiál, který by skončil v odpadu, mohou zhodnotit. Zhruba 80 procent ze zdánlivě nepotřebného ‚odpadu‘ se dá ještě využít,“ vysvětluje zakladatel Cyrklu Cyril Klepek.

Jedním z podpořených projektů je i Refork, výrobce kompostovatelných příborů na bázi dřevěné moučky. Největší zájem o ně nastal po letošním zákazu výroby jednorázových plastových produktů, jako jsou vatové tyčinky, brčka či právě příbory. Investoři už firmu podpořili 100 miliony korun a CzechCrunch ji stejně jako Cyrkl zařadil do výběru Udržitelného byznysu roku 2020.

„Jedním z cílů ClimAccelerator Beyond, který vznikl díky partnerství Impact Hubu a EIT Climate-KIC, bylo podpořit mezinárodní výměnu zkušeností a know-how,“ komentuje Michaela Snopková, koordinátorka konsorcia ClimAccelerator Beyond.

„U konkurence běžně poznáte výstupy, marketing nebo ceny, neodkryje vám ale výrobní postupy, neprozradí vám největší úskalí procesů, ani co se na trhu nejlépe uchytilo. Účastníci ClimAcceleratoru spolu tohle všechno přirozeně sdílí a pak diskutují s odborníky a mentory, což jakoukoli inovaci zásadně urychluje,“ doplňuje Snopková.

Akcelerace bez nutnosti prodávat podíl firmy

Samotný akcelerátor je vhodný pro firmy, startupy, univerzitní projekty, neziskovky, spolky, samosprávy i spin-offy, podmínkou však je zaměření na řešení příčin nebo dopadů klimatické změny, související environmentální témata či oblasti cirkulární ekonomiky. Program se skládá z workshopů, mentoringu a konzultací, podpora spočívá také v propojování s dalšími osobami a organizacemi dle aktuálních potřeb účastníků.

Účast v ClimAcceleratoru je podmíněná symbolickým poplatkem, akcelerátor od firem na rozdíl od běžné praxe nevyžaduje podíl ve firmě. Zároveň mohou startupy „soutěžit“ o finanční příspěvek. Pokud přesvědčí porotu o smysluplnosti a dopadu využití grantu, mají možnost na své aktivity získat 20 tisíc eur, asi půl milionu korun.

„Projekt si do akcelerace vždy přináší své individuální zadání. Často se stane, že zejména díky spolupráci s mentorem původní témata týmy přehodnocují. Mentor jim pomůže například odhalit slepá místa nebo přeuspořádat priority, kterým je třeba se věnovat. Nejčastěji jde o tvorbu nebo vyladění finančních a marketingových plánů,“ říká Michaela Snopková.

Projekty, které měly zájem se akcelerace zúčastnit, prošly nejprve takzvanou Entry Gate, jež se konala pro všechny země konsorcia najednou a s počtem zhruba devadesáti prezentujících projektů se v rámci Impact Hubu jednalo o největší online event svého druhu. Porota poté rozhodla o nejvhodnějších kandidátech pro akceleraci. ClimAccelerator Beyond v současné soustavě konsorcia pěti evropských zemí bude pokračovat nejméně do roku 2023.

„V příštím roce máme v plánu akcelerovat ještě více startupů než v letošním roce, kde je 77 účastníků. Zároveň se zaměříme na větší propojování startupů a expertů na mezinárodní úrovni, ať už v rámci zemí konsorcia nebo díky síti EIT Climate-KIC, kterou tvoří třicet zemí,“ popisuje Snopková s tím, že aktuálně probíhají přípravy dalšího ročníku a další scouting se spustí pravděpodobně už na jaře.

Zero Waste Hero

Akcelerátor navazuje na dlouhodobé udržitelné aktivity Impact Hubu, například jeho coworkingové provozy doplňuje mnoho ekologických vychytávek, za což získal také certifikaci Zero Waste Hero od společnosti Envirostyl. Společnost si také nechala posoudit, co by se dalo v prostoru vylepšit, kde má mezery a co je nezbytně nutné pro udržitelnější provoz.

„Vždycky jsme dbali třeba na základní třídění, ale po dohodě s Envirostylem jsme přidali také sběrné kontejnery na elektroodpad, kovy, baterie apod. Také odebíráme zelenou energii, používáme eko drogérii a používáme úsporné žárovky,“ vyjmenovává Vesna Mrázková a jako další konkrétní vychytávky zmiňuje lis na plechovky v Brně, v Ostravě pak Impact Hub k okapům nainstaloval sběrnou káď na dešťovou vodu, kterou zalévá všechnu zeleň v čtyřpatrové budově.

„Vypínání spotřebičů a prodlužovaček, šetrné zacházení s papíry a tiskem, ohleduplnost vůči nábytku a podobně jsou pak samozřejmostí, o kterých už asi ani neuvažujeme. Koneckonců, celý coworking i koncept akceleračních programů je založen na cirkulárním zacházení se zdroji, know-how i prostorem, snaha o udržitelnější cestu je nám vlastní,“ dodává Mrázková.