Kratší čas, větší nasazení. Jde růst bez jediného zaměstnance na plný úvazek, říká český startup

Projekt FlowerChecker až dosud neměl jediného zaměstnance na plný úvazek, přesto dokázal růst. To, co umí on, začínají objevovat i jiné firmy.

flowerchecker

Foto: FlowerChecker

Část týmu FlowerCheckeru, Ondřej Veselý uprostřed

Sám si dlouhé roky přál prostě pracovat míň. Jako softwarový vývojář měl za sebou práci pro několik firem a cítil se vyhořelý. Věděl, že by mu pomohl částečný úvazek, ten mu ale nikdo nechtěl nabídnout. Ondřej Veselý to tedy udělal úplně obráceně. Založil si vlastní firmu a když do ní někoho najímá, nabízí mu rovnou práci na částečný úvazek. Vyplácí se, říká.

Veselý má se svým projektem FlowerChecker specifický přístup už od začátku. Byznys vlastně nechtěl, původně pracoval ve třech s kolegy Ondřejem Vildem a Jiřím Řehákem na vývoji umělé inteligence tak, aby uměla určit druhy rostlin. A oni mohli vytvořit jejich rozsáhlou knihovnu.

Potřebovali ale víc různých obrázků, a tak nabídli lidem možnost posílat jim fotky kytek, které by botanici v týmu identifikovali. Jenže začalo chodit tolik obrázků, že tým vůbec nestíhal. Tak službu zpoplatnili, ovšem s tím zájem paradoxně ještě vzrostl. Následně přišli se službou založenou na umělé inteligenci Plant.id. Loni se příjmy mladé společnosti dostaly nad devět milionů korun. Aniž by tu někdo pracoval na plný úvazek.

To číslo znamená, že firma s lidmi se zkrácenou pracovní dobou dokázala vyrůst na trojnásobek. V posledních měsících mimo jiné také spustila projekt na identifikaci nemocí rostlin nebo do Polska nasadila řešení umělé inteligence, které jen díky tomu, že je umístěné na traktoru, dokáže spočítat květy a odhadnout budoucí úrodu.

Ondřej Veselý

Foto: Flowerchecker

Ondřej Veselý, spoluzakladatel FlowerCheckeru

Politika výlučně zkrácených úvazků se změnila až v posledních týdnech. O plný úvazek si řekli sami zaměstnanci – to když jedna ze zdejších pracovnic dokončila studium a najednou začala mít hodně času. Druhý člověk přešel na plný úvazek i přesto, že si původně chtěl uspořádat život a svoji rodinu podle toho částečného. Jenže jeho žena je právní koncipientka, což je pozice, kterou Česko neumožňuje vykonávat na zkrácený úvazek. Tak se jí zkrátka přizpůsobil.

„Až dosud jsme měli nejvyšší úvazek ve výši 0,8, to je finanční a zároveň technický ředitel. Já mám 0,6,“ popisuje Veselý. Ve firmě pracuje deset lidí a ve zkrácených časech se v kancelářích nebo online potkávali řadu měsíců.

„Stačí málo – zeptat se na pohovoru, jak moc chtějí pracovat. Neřeknou mi úplné minimum, ale obvykle kolem polovičního úvazku. Mají rodinu, studují nebo se třeba chtějí věnovat neziskovkám. Přijde mi, že z toho vždycky vypadne part time,“ usmívá se Veselý.

Někdo volí kratší práci proto, že ještě studuje. Jedna ze zaměstnankyň je zároveň senátorkou v akademickém senátu. A třeba zdejší softwarová vývojářka potřebuje částečný úvazek, protože jako „bokovku“ má svoji psychoterapeutickou praxi. „Může si tu zarezervovat zasedačku a přijmout si u nás klienta,“ popisuje Veselý.

Jiná zaměstnankyně věnovala čas pomoci ukrajinským uprchlíkům. Asistentka ve firmě je současně učitelka tance. A technický ředitel jednoduše chce být s rodinou. „Má čerstvě dítě a vnímá to, že když je člověk na plný čas v práci, nemůže být s dítětem tak moc, jak by chtěl,“ vysvětluje zdejší CEO.

O pětinu víc lidí

Když sem potenciální zaměstnanci přijdou na pohovor, ta nabídka je nepřekvapí. Firma skutečnost, že přijímá částečné úvazky, píše rovnou do inzerátů. „Takže možná už podle toho si nás vybírají,“ přiznává Veselý.

V Česku je to stále poměrně neobvyklé a lidé s plány na ně nepochodí nejen v případě zmíněné profese advokátního koncipienta. Podíl částečných úvazků v České republice patří v Evropské unii k těm vůbec nejnižším. Drží se kolem pěti procent a moc s tím nedělá ani skutečnost, že poptávka po nich roste. Nabídka za ní totiž většinou docela výrazně zaostává.

Podle dat Eurostatu se za posledních deset let podíl lidí zaměstnaných s menším úvazkem v Česku mění jen minimálně. Kolem pěti procent se pohybuje od roku 2012. Loni se vyšplhal na 5,7 procenta. To je v Evropě stále jedno z nejnižších čísel. Třeba v Belgii nebo Dánsku pracuje na zkrácený úvazek každý čtvrtý a v Nizozemsku necelá polovina zaměstnaných.

V Belgii nebo Dánsku pracuje na zkrácený úvazek každý čtvrtý a v Nizozemsku necelá polovina zaměstnaných.

I v Česku jsou ale výjimky. Z gruntu to vzala společnost Vodafone, která nabízí od loňského května možnost nastoupit na jakoukoliv pozici ve zkrácené variantě. Nejde třeba jen o IT nebo pracovníky na prodejnách, zkráceně tu lze být i manažerem.

Za rok nastoupila na částečný úvazek pětina ze všech nových pracovníků. „Beru to tak, že jsme získali o 20 procent víc lidí, než bychom byli schopni získat, kdyby šlo jen o plné úvazky,“ říká Magdaléna Wavle, která má ve Vodafonu na starosti zaměstnance.

Z těch, kteří už pracovali uvnitř firmy – tedy z dvou a půl tisíce lidí –, na kratší úvazek přešly jednotky případů. „Máme třeba zaměstnance v IT, který vedle toho vyrábí vlastní prkýnka z masivu. Naprosto to chápu. Když dělá hlavou, chce taky za sebou vidět nějaký výsledek,“ dodává Wavle.

magdalena wavle

Foto: Vodafone

Magdalena Wavle, viceprezidentka pro lidské zdroje Vodafonu

Jako možnost najít zaměstnance, na které by jinak nedosáhli, vidí kratší úvazky i na pražském letišti. To podobně jako mnoho dalších letišť ve světě aktuálně bojuje s nedostatkem pracovníků. V období pandemie jich propustilo asi šest set. Od začátku roku se snaží nabrat zpátky kolem dvou set, desítky jich ale stále chybí.

Na Ruzyni si teď vypomáhají formou brigád a zkrácených úvazků, u kterých je situace na trhu práce podle zdejší mluvčí Kláry Divíškové příznivější. „Potřebujeme mít co nejvíce kolegů, kteří nám budou schopni pomoci vykrývat sezonní i denní špičky ve zkrácených směnách,“ uvedla.

Nabídka mimo poptávku

„Zájem o zkrácené úvazky ze strany zaměstnanců je čím dál větší, zaměstnavatelé však na tyto potřeby reagují jen pomalu. V průběhu roku 2021 vzrostlo využívání zkrácených či částečných pracovních úvazků pouze ve 27 procentech firem,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a GI Group.

V tuzemsku od loňska zákonodárci zakotvili do zákoníku práce pojem sdíleného pracovního místa, které umožňuje střídání dvou nebo víc zaměstnanců na jedné pracovní pozici, takže dohromady v podstatě pracují za jednoho. Má to několik drobných výhod pro zaměstnavatele, například nemusí pracovníkům oficiálně vytvářet rozvrh, ten mají na starosti oni.

workkk

Přečtěte si takéČtyřdenní pracovní týden? Se zkrácenou pracovní experimentují v Česku i ve světě, ne všude ale dává smysl

Zajímavější je finanční pobídka. Stát slibuje firmám příspěvek přes 15 tisíc korun měsíčně, pokud takové místo zavedou, peníze ale posílá maximálně rok a jen v případech, kdy jde o zaměstnance mladší, starší, se zdravotním postižením nebo rodiče dětí do deseti let. „Sdílená místa využívají dle našeho průzkumu pouze čtyři procenta dotazovaných podniků,“ doplňuje Malo.

Podpora vyloženě částečných pracovních úvazků má fungovat až teď. Tedy od sedmého měsíce poté, co vyjde ve sbírce zákonů. Vládní novela počítá s tím, že zaměstnavatelé budou odvádět za zaměstnance o pět procent nižší odvody na sociální zabezpečení, které teď činí obvykle 24,8 procenta.

Oficiálně jde o reakci na energetickou krizi. Novela se nicméně zaměřuje opět na vybrané skupiny lidí – ty starší 55 let, ty, kterým bylo 21 nebo méně, studenty, postižené, rodiče a pěstouny dětí do deseti let nebo nezaměstnané na rekvalifikaci. A ještě jedno z nutných pravidel. Zaměstnanec, který by žádal o tuto úlevu, zároveň mimo jiné nesmí vydělávat víc než 1,5násobek průměrné mzdy.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.