Pomohli na svět či do světa společnostem jako Rohlik.cz, Bonami, Rossum, Slevomat nebo Twisto. V podpoře nadějných startupů tuzemská investiční skupina Miton nadále pokračuje, ale zároveň prozkoumává možnosti úplně nové oblasti. Ondřej Raška začal poprvé do kryptoměn pronikat už před lety, když narazil na bitcoin. Teď už do celé oblasti, která zdaleka není jen o bitcoinu, pod hlavičkou Mitonu poslal desítky milionů dolarů a tím vše teprve rozbíhá.

„Mě osobně celá oblast spojená s kryptem už hodně let fascinuje, protože si myslím, že promění svět ještě více než internet,“ říká ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Ondřej Raška, jeden za zakládajících partnerů investiční skupiny. Jde o ideální spojení – dvaačtyřicetiletý Raška je totiž nejradši sám, stranou záře reflektorů, a tak je v oblasti, kde je mnoho aspektů pseudonymních, jako doma.

Ve světě, do něhož vedle nejznámějších kryptoměn patří různé technologie od blockchainu přes decentralizované finance až po aktuální hit v podobě takzvaných NFT, vidí Ondřej Raška příležitost, jak udělat celý svět ještě více otevřený a inkluzivní. „Už jen to bude obrovská inovace,“ věří. V rozhovoru pro CzechCrunch hovoří o plánech Mitonu v této oblasti, o paralele se začátky internetu i o tom, proč ho nezajímá aktuální cena bitcoinu.

Miton je známý pro své zaměření na internetové a e-commerce projekty nebo umělou inteligenci, loni jste začali řešit psychedelika. Jak do vaší strategie zapadá krypto?
Miton rozhodně vyrostl v e-commerce, ale postupem času jsme záběr rozšířili do více technologických směrů. Většinou to souviselo se zájmy jednotlivých partnerů. Krypto většina lidí zná ve spojení s finančními spekulacemi, ale když jdete hlouběji, do konceptů, na kterých ten ekosystém stojí, je to mimořádně zajímavé. Mě osobně celá oblast spojená s kryptem už hodně let fascinuje, protože si myslím, že promění svět ještě více než internet.

Nebude to v příští deseti nebo dvaceti letech, ale ovlivněny budou všechny oblasti našich životů. Je to stejné, jako když jsme byli v 90. letech na začátku internetu, proto v Mitonu stavíme celou krypto divizi. Už máme i první investice a brzy tento krypto cirkus dostane svůj název a samostatnou identitu, jako jsme to udělali třeba s Miton Psychonauts.

Když srovnáváš s počátky internetu, jsme v kryptosvětě pořád na začátku? Například bitcoin je tu už přes deset let.
Technicky jsme podle mě někde, jako jsme byli na začátku 90. let s internetem. Jsme v době, kdy ještě obrazně řečeno nemáme Netscape, tedy nevíme, jak vůbec bude vypadat prohlížeč, a tím pádem nevíme, co bude Google, Facebook, Instagram, Wikipedie nebo že se bude dát přes internet nakupovat. Já teď jen stoprocentně věřím, že kryptotechnologie mají tak významné stavební kostky, že už z našeho světa neodejdou. Není možné, abychom za deset let řekli, že to byla slepá cesta a škrtáme je.

Máš tím na mysli blockchain, nebo nějaké širší spektrum technologií?
Blockchain jako decentralizovaná databáze je podkladová věc, na níž se dají stavět a programovat různé projekty. Vidíme to teď v decentralizovaných financích (DeFi) nebo NFT. Můžeme programovat důvěru a tu důvěru přenášet z lidí na nějaký program. Díky tomu bude možné tvořit firmy a služby, které dosud nebyly možné.

Co je na té technologii nejzajímavější? Je to decentralizace a změna paradigmatu, jak některé procesy fungují? Nebo je to třeba bitcoin, o kterém se vždy mluví?
Decentralizace je určitě jeden z prvků. Bitcoin je první aktivum, které vzniklo, ale pro mě představuje „jen“ peníze. Bitcoin byl každopádně důležitým aha momentem, který jako první celou technologii reálně využil. Mě ale zajímají technologie a služby, které se z toho vyvíjí dál. Přijde mi zajímavé, že je celý kryptosvět open-source. Všichni tedy vědí, co se kde děje a co kdo dělá, každý problém tak stačí vyřešit jen jednou. Když chce někdo něco zlepšit, má k dispozici zdrojový kód. Zároveň je unikátní inkluze kohokoliv, lidé, kteří mohou být klidně pseudonymní, se přidávají do různých celků. Nejde jen o technologickou, ale také filozofickou změnu.

Když řekneme, že Miton investuje do „krypta“ – co si pod tím termínem představit? Jak ho definujete?
Původně mělo jít o čistý hedge a diverzifikaci portfolia. Chtěli jsme dát něco do bitcoinu a dalších kryptoměn a čekat. Během čtyř let, co se v této oblasti aktivně pohybujeme, jsme se ale výrazně posunuli. Začali jsme zkoumat projekty pro kreativní ekonomiku, decentralizované autonomní organizace i decentralizované finance, tedy nový bankovní systém, a posunuli jsme se do situace, kdy je pro nás aktivum jako bitcoin jako peníze, které používáme, abychom mohli investovat do dalších projektů. Díváme se teď zejména na decentralizované finance a projekty v nich postavené na Ethereu a Solaně.

Jak ses vlastně ty dostal ke kryptoměnám?
Poprvé jsem bitcoin viděl v roce 2013, jeho white paper mě tehdy fascinoval, protože to byla vlastně velmi jednoduchá, ale technologicky nádherná záležitost. Tehdy jsem si říkal, že je to sice super, ale zároveň že je to jen pro geeky a jednou to zmizí. Když to tady za dva roky pořád bylo, říkal jsem si, že jsem to asi podcenil. Začal jsem celou oblast ještě více studovat a pak přišel rok 2017, kdy jsem si myslel, že je to jen spekulační bublina, když o tom mluvil úplně každý. Tehdy jsem si zase řekl, že toho nechci být součástí.

Proč?
Mě ta spekulace na cenu bitcoinu a dalších kryptoměn hrozně štvala. Hrnuli se do toho další a další lidé, aniž by pochopili, co to vlastně je, jak to funguje a co to dělá, a tak vznikalo spoustu nových coinů a dalších forků. Tehdy jsem si řekl, že odcházím a snad všeho se zbavil s tím, že dokud to nebude o budování, tak se nevrátím. To nakonec přišlo už v roce 2018, kdy se cena bitcoinu propadla a všichni na něj začali plivat, že je to jen spekulace. To byla chvíle, kdy jsem do toho nastoupil naplno. Tehdy jsem předal Rossum Tomášovi Matějčkovi a začal jsem celou kryptooblast zkoumat a budovat ji.

Jak ten vstup vypadal? Znamenalo to například větší investice do bitcoinu?
Nejen do bitcoinu, ale znovu zopakuji: pro mě jsou bitcoin peníze, které slouží jako náboje ve hře. Jsou pro mě důležité, abychom mohli financovat a vstupovat do dalších projektů. Cílem je hledat firmy, které oblast posunují dál.

Kolem bitcoinu se obecně vede velká debata, zda s ním jednou budeme platit jako dnes s dolarem či korunou. Jak se na tu debatu díváš?
Osobně řeším bitcoin mentálně jen jednotky procent svého času. Představuje novou a důležitou kategorii aktiv, která už tu dle mého názoru vždy bude, a zároveň je skvělým diverzifikačním aktivem pro kohokoliv. Zároveň je to ale z mého pohledu, jako bys řekl, že venture kapitálový fond investuje do peněz. Nemáš v tom co vytvořit nebo udělat nějakou přidanou hodnotu. Proto bitcoin tolik neřeším. Na druhou stranu je bitcoin samozřejmě důležitý ukazatel celé oblasti, protože s ním korelují všechna další aktiva.

Pro Miton je tedy většina kryptoměn „jen“ prostředek, abyste se dostali k dalším projektům a investovali do nich. Neinvestujete tedy do samotných kryptoměn, abyste spekulovali na růst či propad jejich ceny?
Přesně tak. Trápí mě, že se v médiích nejvíc času věnuje právě tomu, kolik stojí bitcoin nebo jak roste dogecoin a další pejskoiny. Mně je to úplně jedno. Všichni se mě pořád ptají, jestli půjde bitcoin nahoru, nebo dolů. A já jim vždycky říkám, že na 50 procent půjde nahoru a na 50 procent dolů. (smích) Aktuální cena mě nezajímá, protože je pro mě důležité, kam se celá oblast dostane za pět, deset, dvacet let. Ostatně když jsi v kryptu dlouho, zvykneš si, pořád to jde nahoru nebo dolů.

Zmínil jsi, že vás zajímají projekty v tzv. decentralizovaných financích (DeFi). Je to vaše hlavní pole působnosti?
Vidíme několik příkladů užití. Jde například o kreativní ekonomiku kolem NFT a financování umělců či tvůrců. Otevřeností krypta můžete škrtnout mezičlánek, ať je to v případě umění galerie nebo jiný prostředník. Člověk, který něco tvoří, může díky tomu nepřetržitě prodávat do celého světa své dílo. Zároveň jste schopni naprogramovat, že za každý přeprodej díla, obrazu, knihy nebo alba můžete získat dalších 10 procent.

Na začátku internetu měly největší pozornost infrastrukturní firmy, například Cisco. Teze našeho kryptofondu je, že se bude pozornost a důležitost postupně přesouvat dál. Teď jsme na základní úrovni, kterou dává blockchain, potažmo třeba bitcoin, ale postupně se budeme posouvat k aplikacím, které dělají něco konkrétního. Bude důležité, kdo bude mít vztah s koncovým uživatelem a kdo bude vstupní branou do jednotlivých oblastí krypta. To nás dlouhodobě zajímá.

Když jsi zmínil NFT, co si o této oblasti myslíš? Opět se vede velká debata, zda to je jen bublina, která splaskne, nebo tu s námi minimálně ten princip zůstane.
Pravdu mají obě strany. Je to důležitá změna, ale zároveň bublina, která splaskne. Celá oblast kolem NFT klidně několikrát vyroste, pak zase splaskne a většina lidí si bude klepat na čelo, jak si někdo vůbec mohl takový JPG kupovat, protože bude mít nulovou hodnotu. Na tento moment se těším, protože pro nás to zase bude čas pracovat. Když něco v kryptu hodně roste, tak šum, jak se všichni baví akorát o ceně a růstu bohatství, nedává čas pracovat. Až se ale prostor vyčistí a většina lidí odejde, tak se bude roky pracovat na tom, aby to bylo skvělé.

Princip NFT podle mě zůstane, ale možná se v něco přerodí. Většina unikátních věcí jako umění se bude prodávat přes krypto – nevím kde, nevím na jaké síti, jakou technologií, ale bude. O tom jsem stoprocentně přesvědčený.

Jak vypadá vaše investiční strategie v rámci Mitonu? Budou to klasické equity investice do podílů, nebo spíše do různých tokenů, které jsou v kryptu běžné?
Půjde o kombinaci. Část budeme investovat do klasické ekvity, část do tokenů a část do budoucích tokenů, které se teprve vydají. Jde ostatně o další věc, která mě na celé oblasti fascinuje. Úplně mění investování a venture kapitálové investice, jak je známe. Mnoho projektů nenabírá peníze standardním způsobem, protože díky tomu, že mají od prvního dne vlastní token, dokážou s ním incentivizovat jak lidi vevnitř, kteří projektu pomáhají a pracují na něm, tak externí strany, které zase poskytují různé služby, marketing a cokoliv dalšího.

Jde o unikátní cestu, jak lze bootstrapovat nebo rozjet startup, aniž byste museli mít standardní externí financování. Díky programovatelným akciím a konceptu kontinuálního fundraisingu můžete nabírat peníze prakticky pořád. Princip investování to úplně staví na hlavu.

Viktor Fischer z Rockaway Blockchain Fundu mi říkal, že klasický VC svět a blockchainový svět je něco úplně jiného. V kryptu je vše rychlejší, investují se větší sumy a ne každý se dokáže přizpůsobit. Jak je to u vás?
Je to změna, způsobená právě tím, že je vše globální, otevřené a výrazně rychlejší. Týden v kryptu je jako rok v normálním světě. Pomáháme například projektu, který ještě neodstartoval, ale už měl šest tisíc lidí na Discordu, kteří chtěli něco dělat a pomáhat. Jsou to vlastnosti, které se musíme učit, přičemž zásadní je především zmíněná rychlost.

Zároveň je zajímavé, že celá oblast nasává plno chytrých lidí, kteří se dokážou rychle učit a vzdělávat v nových oblastech, kterým třeba tolik nerozumí. Projekty, které v kryptu vznikají, sice mají valuaci řádově ve stovkách milionů dolarů, ale nemají dostatek lidí, kteří by jim dokázali pomoci s konkrétními oblastmi. Naším úkolem je proto ukázat, že krypto není jen o bitcoinu, ale aby se lidé nebáli podívat na další příležitosti v oboru, který je baví, ať už je to sport, umění, hudba, finance.

Když investuješ do podílu ve firmě, je jasné, že ti něco patří, byť to na konci dne nemusí mít žádnou hodnotu. Jak funguje investování do tokenů? Jak velký je to rozdíl proti podílu ve firmě, že investuješ jen do něčeho virtuálního?
Existují dva typy aktiv – takzvané zaměnitelné a nezaměnitelné tokeny. Nezaměnitelné tokeny jsou například NFT, které existují v jediném originálu, jehož majitel je zapsaný na blockchainu. Zaměnitelných tokenů mohou být klidně miliony kusů a jdou nekonečně dělit. V kryptu je třeba se dívat, co je obsahem takových tokenů, protože tokeny samy o sobě jsou jen technologie, typ databáze.

Od obsahu se odvíjí jejich hodnota či využití. Existuje plno tokenů, které za sebou nemají žádnou hodnotu, ani budoucí, a vize je akorát v tom, že když budou mít velkou pozornost, naroste i jejich cena. Je to podobný případ jako umění. Proč má právě tenhle obraz takovou hodnotu? Podobně fungují dogecoin a spol. Poptávka a zájem žene nahoru i cenu.

Lze token přirovnat třeba k akcii? Nebo má ten princip blíže k obrazu?
Token je v rámci blockchainu v zásadě řádek v databázi. Jestli do něj napíšu, že je to akcie, nebo že je to hlasovací token, nebo token, který mi dává právo na využití určité služby, tak je to jen parametr, který mu dám. My chceme investovat do projektů, které tvoří určitou službu nebo produkt a budují tím nějakou hodnotu.

Máte vyčleněnou sumu, kolik byste chtěli v této oblasti v Mitonu proinvestovat?
Máme teď v této oblasti desítky milionů dolarů. Investovali jsme i do několika evropských fondů, jako je Rockaway Blockchain Fund, Sigil a další, s některými chceme koinvestovat. Peníze jako takové jsou rovněž důležité, ale mě na tom všem fascinuje zejména to, že se rodí něco nového, co posune a změní celý svět. Už jen to, že ho udělá více otevřený a inkluzivní, bude obrovská inovace.

V rámci dosavadních investic jste působili hlavně v Česku a v rámci regionu střední a východní Evropy. Budete se nějak omezovat i v globálním kryptu?
Je nám v zásadně jedno, odkud jsou, protože projekty jsou v kryptu z principu globální, byť se mohou soustředit na vybrané trhy. Chtěli bychom vedle samotných investic zároveň podporovat diskuzi o kryptu, abychom dokázali třeba pomoci i s regulací či kultivací trhu. Chtěli bychom také dostat do této oblasti více chytrých lidí.

Počítám, že vaše strategie bude jiná než třeba v případě Rockaway Blockchain Fundu, takže si ani nebudete příliš konkurovat?
Příležitostí je stokrát víc než my i všichni ostatní dokážeme ani ne zafincovat, ale vůbec podpořit. Vzájemně si tolik nekonkurujeme, naopak si voláme, sdílíme poznatky. Máme trochu jiné strategie. Rockaway Blockchain Fund je venture kapitálový fond, který má limited partnery a má jasně daný investiční cyklus. V Mitonu chceme méně projektů, které zapadnou do naší teze a budeme jim pomáhat získávat zajímavé lidi. Nemáme žádný konec, kdy bychom potřebovali získat nějaký výnos nebo zavřít fond, děláme to v podstatě na pořád.