V Brně za sebou zanechal nespočet krásných funkcionalistických vil, známý je jeho hotel Avion, mimochodem jedna ze dvou staveb tohoto stylu v Brně, která je národní kulturní památkou, druhou je vila Tugendhat. Bohuslav Fuchs patřil k nejvýznamnějším představitelům meziválečné československé architektury, málo se ale ví, že také navrhoval sklo. Jednu z jeho kolekcí nyní znovu vyrobila sklárna Květná.

Začněme ale jinde. Ve Skandinávii. Finský architekt Alvar Aalto založil v roce 1934 firmu Artek, jež je známá jako inovativní značka, která podstatně přispěla k modernímu designu. Už o dva roky dřív založil podobnou firmu také Bohuslav Fuchs. Jmenovala se Aka a patřila mezi přední výrobce designového zboží v Československu. Dnes ji zná málokdo, komunisté ji totiž zlikvidovali hned v roce 1948.

Fuchsova tvorba v jiném než architektonickém oboru se tak dnes vyskytuje hlavně v muzeích. V devadesátých letech ji ale objevil architekt Petr Pelčák a ten ji znovu představil Květné – sklárně, kde Fuchs vyráběl i svoje originální soupravy. „O Fuchsových nápojových sadách vím nejpozději od roku 1990, kdy se v Brně konala výstava designérské firmy Aka. Ta vyráběla a prodávala moderní nábytek a interiérové doplňky, kromě skla i textilie či keramiku, převážně podle návrhů Fuchse a jeho ženy Drahomíry,“ říká pro CzechCrunch Pelčák a dodává, že Fuchs se svými designérskými výrobky rozhodně patří do evropské první ligy. Byla to pak také Aka, kdo na konci třicátých let přinesl do Československa ikonický nábytek firmy Artek.

Vzhledem k tomu, že od architektova narození letos uplynulo 130 let, rozhodla se Květná aspoň část jeho díla opět uvést na trh. Práce na reedici začala loni v létě, tým si prohlédl dochované originály v Muzeu města Brna. Následovalo pátrání po výkresech v archivech sklárny i muzea a jejich porovnávání s vystavenými kousky.

„Výkresy jsme sice měli, ale neznali jsme staré výrobní procesy, proto jsme je museli přizpůsobit těm současným. Některé kousky se povedlo vytvořit až po několika pokusech,“ popisuje designér Tomáš Kučera, který je spolu s Klárou Janypkovou odpovědný za kreativní vedení sklárny v Květné.

První prototypy vznikly loni v září, poslední pak letos v březnu. Set je složený z ručně foukaných sklenic na červené a bílé víno, vodu, koňak a champagne. Součástí nově uvedené kolekce jsou také vázy a mísy.

„Fuchsovo sklo nás zaujalo svou elegancí, minimalismem a precizním řemeslným zpracováním,“ líčí Janypková s tím, že velkou roli samozřejmě hrálo i to, že před devadesáti lety si Fuchs nechal skleněné předměty vyrobit právě v Květné. „Měli jsme pocit, že si tak krásné věci zaslouží oživit. Nejen jako pocta jeho odkazu, ale i jako pokračování tradice kvalitního českého sklářství,“ dodává Janypková.

Tvarově je kolekce tím, co Fuchs před lety navrhl, nová edice má však jiné barvy. Důvod je mimo jiné i ten, že barvy, se kterými dnes sklárna pracuje, nejsou totožné s těmi původními. A tak místo tyrkysové zvolila Květná modrou. Je to proto, že lépe reprezentuje svoji dobu a modernistickou tvorbu, která využívala spíš základní odstíny.

U sklenic je vždy k dispozici varianta z čirého křišťálového skla nebo světle modré provedení. Některé vázy jsou pak v kouřově šedém odstínu. Jak Janypková říká, barvy i sklovina se vyvíjejí a dnes je i křišťál čistší než dřív.

Nápojová sada je nyní k vidění také v Muzeu města Brna, kde je i původní kolekce. Výstava tu představuje Fuchsovy architektonické realizace, ale i práci v oblasti užitého umění a průmyslového designu. Edici nazvanou Fuchs si je ale samozřejmě také možné v Květné zakoupit. V budoucnu se možná reedice dočká i další ze sad, které Fuchs vytvořil, v archivu Květné jsou totiž i další jeho návrhy a podle Janypkové je tedy možné, že se objeví i další tvary.

Pelčák o Fuchsově skle říká, že má mimořádnou eleganci tvaru. Na otázku, zda má sklo něco společného s jeho architekturou, pak odpovídá: „Nápojová sada je přeci jen něco jiného než architektura. Fuchs byl světovou osobností avantgardy, takže obojí dokázal navrhnout brilantně, aniž by mezi tím musely být přímé odkazy. Moderní estetika však byla samozřejmým a suverénním základem jeho tvorby,“ líčí Pelčák.

Důležité je podle něj připomenout, že v roce 1931 přijal Fuchse legendární Královský institut britských architektů (RIBA) mezi svoje členy. Český architekt se tak dostal po bok Le Corbusiera, zakladatele německého Bauhausu Waltera Gropieho, ale i zmíněného Alvara Aalta.