To, že je některé dítě nadané a má předpoklady, aby ve vybrané činnosti excelovalo, ještě neznamená, že si poradí také se všemi dalšími nástrahami, které před něj život postaví. „V Česku převládá mýtus, že nadané děti žádnou podporu a pomoc nepotřebují, protože jsou přece chytré. Tak to rozhodně není. Funkční systém by měl nadaným dětem poskytovat reálné intelektuální výzvy, ale i strategie, jak jich dosahovat,“ říká psycholožka Šárka Portešová z Masarykovy univerzity. Dobře si to uvědomují také v Nadaci RSJ, která přemýšlivé děti dlouhodobě podporuje.

V Nadaci RSJ, kterou v roce 2014 založila desítka akcionářů skupiny RSJ s cílem vracet do společnosti část svého majetku a know-how, chtěli přistoupit k tématu nadaných dětí systematicky, a tak spustili kampaň Přemýšlivec. Právě za přemýšlivce lze podle ní nadané děti označit. Poznají se tak, že myslí jinak a myslí nepřetržitě, jsou nápadité, zvídavé a uvažují logicky, ale rovněž mohou být tvrdohlavé, přehnaně kritické či přecitlivělé. Mnohdy tvoří složité větné konstrukce, anebo mluví málo z obavy, aby se nevyjádřily špatně. A obecně se dříve než jiní zajímají o písmena, čísla, vesmír, elektřinu nebo smysl života.

Právě z těchto důvodů mohou často čelit nepochopení nejen ze strany vrstevníků, ale také učitelů či svých blízkých. Může dojít až k jejich vyloučení z kolektivu, šikaně či depresi. V rámci své kampaně Nadace RSJ na dlouhodobé přehlížení potřeb nadaných dětí upozorňuje a zároveň se snaží ukazovat možné cesty, jak takové děti rozpoznat a vytvořit jim vhodné podmínky pro jejich rozvoj. Jejich nenaplněné potřeby a intenzivní prožívání mohou vést k jejich rezignaci, uzavření se do sebe, někdy až k depresi.

To má logicky negativní dopad jak na děti samotné a jejich okolí, ale ve výsledku klidně i na celou společnost. Přemýšlivé děti se totiž díky vysokému intelektu často věnují složitým problémům. „Nadace RSJ se nadaným, přemýšlivým dětem věnuje dlouhodobě. Nejde nám přitom o vytěžení už projevených talentů. V našich očích je to téma palčivé, opředené mýty, které nemají oporu v teoriích ani praxi. Problémy kolem nadání se systémově neřeší,“ říká ředitelka Nadace RSJ Lenka Eckertová.

„Proto v nadaci podporujeme identifikaci a péči o nadané děti v rámci vzdělávání i péči o jejich duševní zdraví. Naplníme-li specifické potřeby těchto dětí, zvýšíme šanci na jejich zdravý růst,“ doplňuje ředitelka nadace. Jedním z jejích cílů je zlepšit v tomto ohledu fungování celého vzdělávacího systému, které v Česku v tuto chvíli není optimální. Nadaní žáci často vypadávají ze systému podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a na podporu či specializovanou pomoc dosáhnou mnohdy jen ve chvíli, kdy jejich nadání překryje nějaká přidružená porucha, jako například dyslexie, porucha chování či hyperaktivita.

Nadaní přitom mívají nezvykle rozvinuté morální uvažování, touží být prospěšní a do společnosti chtějí vracet část svých dovedností. I proto kampaň Přemýšlivec staví na příbězích nadaných dětí a mladých, kteří jsou ochotni sdílet své zkušenosti včetně překážek, na které kvůli svému nadání narážejí. Jedním z nich je Daniel Demovič, který jako jeden z mála Čechů vystudoval britskou Cambridge a v roce 2020 se vrátil do Prahy, aby nastoupil na ČVUT na doktorandské studium v oboru leteckého inženýrství.

„Nemít volnočasové aktivity, měl bych určitě víc prostoru zavřít se ve vlastním světě, jak se to někdy děje, a zvlášť nadaným, což je velká škoda pro nás všechny. Je žádoucí hledat v lidech jejich potenciál a ten jim pomáhat rozvíjet. Pokud je i určitá sociální odlišnost součástí osobnosti, pak je dobré nevnímat ji jako podivínství, ale jako přirozenou součást jejich nadání. To, že se s tím společnost neumí popasovat, je špatně hlavně pro ni, protože lidí, kteří mají převratné nápady a společnost posouvají, je přece strašně málo,“ říká.

Nadané děti čelí různým překážkám. I třeba kvůli různým hendikepům, které doprovázejí jejich nadání. Někdy mohou působit zpomaleně, protože propojují a vyhodnocují velké množství informací. Mezi spolužáky mohou působit arogantně, protože se snaží podělit o to, co zjistily, či jen odpovídat správně. Při hodině mohou vyrušovat, protože se nudí. A někdy své nadání skrývají schválně, aby příliš nevyčnívaly svou jinakostí a zapadly do kolektivu. Mají sklon k perfekcionismu, ale ještě se nenaučily vyrovnat s tím, že věci dokonalé nejsou, a čelí kvůli tomu velkému stresu.

„Kampaň Přemýšlivec nám v hlavách zrála dlouho. Stále jsme se vraceli k tomu, jak je možné, že i ve 21. století nadaní čelí tolika překážkám. Při rozhovorech s nimi jsme dospěli k tomu, že stojí za to podělit se o jejich příběhy. Stávají se prvními ambasadory, hlasy ostatních přemýšlivců, o kterých zatím nevíme. V jejich hledání ale chceme pokračovat a vyprávět příběhy všech, kteří je s námi chtějí sdílet. Přemýšlivci jsou totiž všude kolem nás a my chceme, aby se necítili osamoceni,“ doplňuje manažerka komunikace Nadace RSJ Lucia Brinzanik.