Lasvit investoval do největší spékací pece v Evropě. Může díky ní posouvat hranice architektury

Když sklářská firma Lasvit s ateliérem ov-a vytvořila pro své sídlo budovu ze skla, nejspíš netušila, že tím otevře dveře zcela novému byznysu.

ov-architekti-lasvit

Foto: ov architekti

Budova firmy Lasvit od studia ov architekti

0Zobrazit komentáře

Skleněná roubenka, ve kterou se v roce 2019 proměnilo nové sídlo sklářské firmy Lasvit, oběhla tištěné i digitální stránky všech magazínů zaměřených na design a architekturu, vyhrála bezpočet cen, včetně České ceny za architekturu 2020, a dostala se do hledáčků renomovaných architektů. Objednávky na efektní skleněnou fasádu se tak začaly jen hrnout, a tak se vedení firmy rozhodlo investovat 5,5 milionu do unikátní fusingové pece, která umožní spékat i tvarovat velké skleněné desky.

Obří spékací pec, která se nyní nachází v areálu sklářské společnosti TGK v Novém Boru na Českolipsku, dokáže vyrobit tabule ze skla o rozměrech až tři krát šest metrů. Jednatel Lasvitu Martin Šikola tak uvedl, že v těchto parametrech je to nejen největší pec v Evropě, ale zřejmě na světě. Pece podobné velikosti podle něj na světě jsou, používají se však na tvarování plochého skla. Žádná navíc nepracuje s teplotou až 1000 stupňů Celsia.

Nové zařízení tak dává sklářské firmě velkou konkurenční výhodu a umožňuje jí zcela nové možnosti v architektuře – může se totiž zaměřit na speciální projekty pro klienty, kteří mají rádi čistší design s prvky řemesla. „Ne vždy je možné v architektuře použít maličké skleněné šindele, protože klienti například nechtějí vidět hliníkové rámy. Díky rozměru se nám podaří eliminovat kov, který často architekti neradi vidí, a vynikne sklo,“ dodává zakladatel společnosti Leon Jakimič.

Lasvit sídlo

Foto: ov architekti

Pec umožňuje výrobu velkých skleněných desek bez kovových prvků

Lasvit totiž může skleněné fasády vyrábět metodou takzvaného lehaného skla, což znamená, že výsledný objem vzniká v předem připravených formách, ve kterých si na sebe sklo „lehá“ při vysokých teplotách – tvaruje se tak vlastní vahou. Ve skle se dají díky tomu vytvářet různé ornamenty a reliéfy. V nové peci lze sklo tvarovat do maximální výšky 60 centimetrů. Se skly o takových rozměrech už ale musí manipulovat jeřáb, tabule o standardní tloušťce 19 milimetrů totiž váží tunu.

Zařízením postaveným na míru reaguje sklářská společnost podle Šikoly na požadavky trhu. Zájem o skleněné fasády nečekaně vyvolalo právě nové sídlo společnosti Lasvit v Novém Boru, které navrhl ateliér ov-a architektů Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha – ke spolupráci ji začala oslovovat významná architektonická studia i mezinárodní luxusní značky. Ve skleněných uměleckých fasádách tak zakladatel společnosti Leon Jakimič vidí do budoucna nosný program Lasvitu. Dá se jimi vybavit novostavba, stejně tak lze s její pomocí zpestřit i dlouho stojící dům.

V Lasvitu tak vznikla nová divize zaměřená právě na sklo do architektury. Potřebovala však kvalitní zázemí a technologie, a tak se sklárna v době, kdy řada firem šetří, rozhodla investovat do pece postavené na míru potřebám výroby. „Spojili jsme se s firmou TGK, která má know-how, a můžeme dělat světově unikátní projekty. My nejsme první firma, která kdy udělala nějakou unikátní uměleckou fasádu, ale jsme první firma, která to dělá systematicky a globálně,“ říká Jakimič.

I díky zakázkám z oblasti architektury se letos navzdory energetické krizi firmě daří a pec má zajištěnou výrobu nejméně na další dva roky. Energii navíc umožňuje šetřit její technologie od karlovarské společni BVD, díky které nemusí být zapnutá neustále, ale jen tehdy, když Lasvit začne zpracovávat konkrétní zakázku.

S přispěním ČTK.