Když se v roce 2015 sklářská firma Lasvit rozhodla v Novém Boru vybudovat svoje sídlo, začal se psát i příběh zcela nového byznysu. V Novém Boru Lasvit spolu s architekty Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem rekonstruoval roubenky a také zde vytvořil budovu celou ze skla. S ní vyhrál nejen Českou cenu za architekturu 2020, ale dostal se také do nejrůznějších průvodců, které lákají na netradiční budovu ze skla. Ozývali se také firmy a lidé, kteří chtěli něco podobného. A tak se Lasvit rozhodl přijít na trh se skleněnými fasádami.

Umělecké fasády mají být opravdu čistě ze skla. „Chceme především ukázat, že sklo v architektuře nemusí být jenom ploché a unifikované. V našem podání je sklo uměleckým materiálem, který může mít řadu textur a výrazů a budově tak dodává charakter. Navíc je to materiál, který má skvělé technické vlastnosti a svojí životností překoná většinu stavebních materiálů,“ uvedl pro CzechCrunch projektový manažer G4A, tedy Glass for Architecture, Luboš Karmín z Lasvitu.

Skleněnou fasádou je možné vybavit novostavbu, docela dobře se jí dá ale opláštit i existující stavba. Fasáda z uměleckého skla tak vlastně dokáže udělat ze starého domu nový, protože ho změní k nepoznání. Podobně jako na svém sídle i na dalších projektech hodlá firma spolupracovat s architektonickými studii. Nyní Lasvit připravuje projekty například s ateliérem Petr Hájek Architekti.

Luboš Karmín také říká, že mají i zakázku fasádních konceptů pro jeden světoznámý módní řetězec. „Ke spolupráci nás oslovují významná architektonická studia i mezinárodní luxusní značky. Architekti se chtějí odlišit a posouvat své návrhy a možnosti realizací ve skle jak do interiéru, tak exteriéru,“ uvádí projektový manažer.

Foto: Tomáš Souček

Sídlo Lasvitu sestává ze dvou roubenek a dvou nových budov

Se zakázkami začíná společnost v Evropě. Detaily o projektech ale zatím firma sdělovat nechce. Lasvit nicméně už na svůj nový produkt pořizuje největší fusingovou pec na sklo, která pracuje s technikou fúzování a používá se pro spékání a tvarování skla při vysokých teplotách. „Budeme v ní moci tvořit rastrovaná skla o velikosti formátu šest krát tři metry,“ líčí Karmín.

Cena umělecké skleněné fasády je podle společnosti násobkem konvenčního lehkého obvodového pláště. Záleží na náročnosti a exkluzivitě díla. A stejně jako v případě skleněných instalací, kterými se firma proslavila, i v tomto případě půjde o zakázkovou výrobu.

„Je to pro nás přirozený vývoj. Lasvit se mezinárodně proslavil svými skleněnými instalacemi a dále chce svým klientům dodat možnost zasazení exkluzivních skleněných prvků i do exteriéru,“ líčí Karmín. A zmiňuje, že skleněná fasáda dodá stavbám unikátní výraz a umožní jim stát se šperkem mezi jinými budovami.

Sídlo firmy v Novém Boru tak zcela jistě působí. Skleněný dům slouží jako zasedací místnost, kavárna a knihovna vzorků. Má i svůj kontrast, a to černý dům, který stojí ve dvoře. Dohromady se tak sídlo společnosti skládá ze čtyř budov. Dvě roubenky pochází z roku 1790. Obě přitom v minulostí sloužily sklářům.

„Oceněné dílo je kombinací původního a navrhovaného, starého a nového, tradičního s tím úplně současným. Právě bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu a udělení hlavní ceny,“ vysvětlila porota České ceny za architekturu pro OV architekti.

Foto: Boys Play Nice

Fasádu i střechu tvoří jednotná skleněná taška

Foto: Boys Play Nice

Skleněné fasády nyní firma začíná vyrábět na zakázku