Dát bojovníkům drogu, aby byli zuřivější a déle vydrželi řádit, je trik starý stovky, spíš tisíce let. Nacisté měli pervitin, dětským vojákům v afrických kmenových válkách dávali pít střelný prach s kokainem a brutální islámští teroristé se dopovali narkotikem captagon. Tomu se někdy říká kokain pro chudé a plné kapsy ho měli i násilníci z Hamásu, kteří v Izraeli povraždili na čtrnáct set lidí a rozpoutali nové kolo izraelsko-palestinské války.

Syrský diktátor Bašár al-Asad je od roku 2011 v těžké mezinárodní izolaci kvůli tomu, jak brutálně potlačoval své odpůrce a jak nevybíravě se během občanské války, která v zemi zuří přes dekádu, choval k vlastním obyvatelům. S mladším bratrem Máhirem, vůdcem elitní vojenské jednotky, proto musel vymyslet alternativní příjmy pro svůj zkorumpovaný režim, který dodnes přežil jen díky pomoci obvyklých podezřelých – Ruska a Íránu. Na co tedy Asadové přišli? Inspirovali se u jiných teroristů a dali se na výrobu a pašování drog.

Tableta, na kterou vsadili, se jmenuje captagon. Její kořeny sahají do 60. let, kdy ji jako lék proti poruchám typu ADHD či deprese a narkolepsie vyráběla německá společnost Degussa. Účinnou látkou je fenetylin a droga patří do stejné rodiny jako amfetaminy. Captagonu se občas přezdívá kokain pro chudé, je silně návykový a uživatelům dává pocit euforie, síly, nemívají hlad ani necítí únavu, v 80. letech byl proto po celém světě zakázaný.

Protože je jeho produkce ale relativně snadná a levná, nelegálně se nejprve vyráběl na jihu Evropy v Bulharsku a Turecku, odkud se pašoval hlavně na Blízký východ. Pro tamní úřady jde o velmi citlivý problém, vlády v Jordánsku, Saúdské Arábii nebo Egyptě v posledních letech ohlásily několikrát, že boj s epidemií captagonu je pro ně prioritou. A dodávaly, že součástí řešení musí být Sýrie, která se stala jeho velkým producentem.

Na to ostatně před dvěma lety upozornil deník New York Times a oficiálně to zmínilo i americké ministerstvo zahraničí ve své letošní zprávě pro Senát: „Na základě veřejně dostupných informací lze konstatovat, že většina captagonu je produkována v Sýrii frakcemi, které jsou napojené na Asadův režim nebo na Hizballáh.“ A právě odtud vede linka i k teroristům, kteří v Izraeli zmasakrovali na 1 400 lidí – u řady z nich, které dopadli nebo zastřelili vojáci, se našly právě tablety captagonu.

„Jako by teroristé Hamásu nebyli dost velká monstra sami o sobě, jejich šéfové jim ještě rozdali pytle captagonu. Syntetické stimulační drogy podobné amfetaminu, které se v arabském světě říká dva půlměsíce a která se konzumuje jako bonbony. To aby lidé vydrželi v boji, posiluje vztek, popudlivost, netrpělivost, teroristé pak snáze vraždí a mučí své oběti,“ napsal deník Jerusalem Post.

O tom, jakých zrůdností se Hamás dopouštěl, postupně vyplouvá víc a víc informací. Izraelská armáda dokonce vybraným novinářům a velvyslancům pustila dosud utajovaná videa mimo jiné z minikamer, které na sobě měli zabití teroristé a na která si své řádění nahrávali. Ti, co je viděli, to líčili jako děsivý zážitek. I bez toho ale už prosáklo dost detailů – o mučení rodičů před dětmi, o uřezávání částí těl, upalování zaživa či znásilňování. Důvod, proč Izrael otřesné snímky pouští ven, je zřejmý: chce vyvážit vlnu propalestinské solidarity, která zachvátila některá (nejen) západní města a s níž jde v řadě případů ruku v ruce i neskrývaný antisemitismus.

Foto: IDF

Izraelská armáda

Je svým způsobem tragickým paradoxem, že teroristé, kteří v sobotu 7. října nad ránem vlítli do Izraele posílení syntetickými drogami, jako první povraždili stovky účastníků tanečního festivalu, kterým v žilách kolovala dost možná podobná látka…

Nicméně vybavování válečníků a násilníků nejen zbraněmi, ale také drogami není nijak nová strategie. Ostatně captagonem byli dobře zásobení i teroristé z ISIS, kteří v roce 2014 šokovali svět svou brutalitou páchanou hlavně v Iráku, ale i v Sýrii.

Zneužívání drog ve válce má ale dlouhou historii, kterou lidstvo v posledních 100 letech posunulo na úplně novou úroveň díky vědeckému poznání. V první světové válce to byl kokain, který dostávali vojáci jak proti bolesti, tak aby měli větší výdrž. Za druhé světové války Němci ve velkém nasazovali ve svých řadách pervitin, americká armáda pak měla velké trable s drogami při konfliktu ve Vietnamu, její příslušníci ve velkém kouřili marihuanu a užívali LSD nebo heroin.

Obludných rozměrů dosáhlo mentální vylepšování v Africe 90. let, kde proběhlo několik extrémních etnických sporů. V Libérii, ve Rwandě, v Sieře Leone kmenové armády rekrutovaly tisíce dětí, kterým dávaly buď přímo kokain, nebo jeho směs s extraktem z cukrové třtiny a střelným prachem. Co pak dokázali často ještě ani ne náctiletí bojovníci páchat, si nezadá s tím, čeho byl nedávno svědkem Izrael.

Cestou ze Sýrie, kde se captagon primárně vyrábí a odkud se téměř jistě dostal i k Hamásu, droga už před časem zachvátila i frustrovanou mládež v samotném Pásmu Gazy. Režim Bašára al-Asada se přitom v posledních měsících snaží tvářit, že s narkotikem bojuje.

Jeho země totiž usiluje o rehabilitaci svého postavení mezi arabskými státy a podmínkou lídrů Ligy arabských národů je přerušení pašeráckých dodávek do regionu. Jak účinně se k tomu bezskrupulózní diktátor postaví a kam tok drog skončí a kam nikoli, je ale otázkou.