Rozdělená společnost, oslabený stát, změny v geopolitice. Válka v Izraeli v otázkách a odpovědích

Příčiny toho, proč Palestinci zaútočili na Izrael a jen za den zemřely na obou stranách stovky lidí, sahají daleko za hranice státu.

Luboš KrečLuboš Kreč

israeli-army

Foto: IDF

Izraelská armáda

0Zobrazit komentáře

Po sobotním vpádu palestinských ozbrojenců do Izraele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných na obou stranách. Izrael je oficiálně ve válce a jisté je to, že násilí a bojové operace budou pokračovat ještě dlouho a nebudou pěkné. Ostatně letectvo už podniklo několik náletů na Pásmo Gazy a varovalo tamní obyvatele, ať utečou ze svých domovů do krytů. Libanonské hnutí Hizballáh se přihlásilo k ostřelování severní části země, na které izraelská armáda odpověděla. Do toho Hamás v noci bombardoval izraelská města, mezi nimi i Tel Aviv.

Armáda momentálně zasahuje na osmi místech. Obětí je na izraelské straně nejméně 600, ale počty neustále rostou. Pásmo Gazy hlásí 413 mrtvých. Přinášíme přehled hlavních otázek a odpovědí, v nichž se pokoušíme dění v Izraeli zasadit do širšího kontextu.

Proč k útoku došlo?

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se v posledních měsících stupňovalo, už v květnu militantní hnutí Islámský džihád vypálilo několik desítek raket na židovské cíle. Vláda Benjamina Netanjahua je totiž ve vztahu k Arabům mnohem striktnější než její umírněná levicová opozice. Na jaře došlo ke konfliktům také například u mešity al-Aksá v Jeruzalémě, která je posvátným místem jak pro Palestince, tak pro Židy, protože u ní stojí Zeď nářků.

Teroristé z Hamásu nynější útok plánovali nepochybně řadu měsíců, možná s pomocí Íránu či libanonských teroristů z Hizballáhu. Symbolicky jej provedli na 50. výročí Jomkipurské války, při níž nepřátelé Izrael podobně jako nyní Palestinci překvapili. Chtěli nejspíš využít toho, že Izrael není aktuálně v nejlepší kondici, což se jim povedlo.

V jaké kondici je tedy Izrael?

Izraelská společnost je, podobně jako v jiných demokratických státech, silně polarizovaná, poslední měsíce jí sžíraly spory o justiční reformu vlády Benjamina Netanjahua. Jejím cílem bylo výrazně posílit roli kabinetu a sebrat část pravomocí nejvyššímu soudu, v ulicích měst proti ní vytrvale demonstrovaly statisíce lidí.

Izrael prošel během čtyř let pěti parlamentními volbami, z nichž nevzešla žádná skutečně stabilní vláda. Netanjahua nyní drží u moci krajně pravicové židovské skupiny, které jsou ve vztahu k arabským obyvatelům velmi nekompromisní, sám premiér má navíc za sebou řadu kauz včetně obvinění z korupce, takže doslova bojoval o politické přežití. V takové společenské a politické konstelaci není překvapením, že bezpečnostní složky – historicky chlouba Izraele – nefungují tak, jak by měly. Útoky jsou těžkým selháním systému.

Nepovede právě válka ke sjednocení izraelské společnosti?

Dočasně určitě ano, ostatně opoziční lídři Jair Lapid či Benny Ganc už oznámili, že jsou připraveni vstoupit do mimořádného válečného kabinetu. V tento moment je izraelská společnost sjednocená. Otázkou ale je, jak dlouho jí to vydrží, protože politické příkopy mezi Netanjahuem a jeho kritiky byly opravdu hluboké – zatímco on prosazoval tužší, na Židy orientovaný systém, opozice se snažila nabízet otevřenější společenský koncept. Další měsíce ukážou…

Jisté ale je, že protipalestinské tažení bude tvrdé a dlouhé a budou to právě obyčejní Palestinci, kdo na válku doplatí nejvíc. Pásmo Gazy je od sobotního dopoledne bombardované izraelským letectvem, časem nejspíš dojde na pozemní operaci. Úřady přerušily dodávky energií do enklávy a výrazně přitvrdí celková blokáda, kterou kromě Izraele vykonává i Egypt. A změn nepochybně dozná i fungování Západního břehu Jordánu, tedy druhé palestinské enklávy, v níž dosud panovaly o něco volnější poměry výměnou za menší míru politické autonomie.

O co v celém konfliktu ve skutečnosti jde?

To se naplno ukáže až časem, ale v regionu jsou na spadnutí velké změny a útoky na Izrael mohou mít za cíl je zkomplikovat. Především se jedná o nové smlouvě mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, oba státy by tak normalizovaly své vztahy. Klíčovou roli v tom hrají USA a Saúdové by výměnou za podporu Izraele získali například pomoc s vlastním nukleárním programem. Taky by měli vycházet Američanům a jejich spojencům vstříc ohledně cen ropy.

Jenže spojenectví Izraele se Saúdskou Arábií je něco, co se vůbec nelíbí druhému klíčovému hráči regionu, který by podobně jako Saúdové chtěl být lokální mocností – Íránu. A ten dlouhodobě podporuje jak Hamás, tak Hizballáh a desítky dalších milicí, které operují v Sýrii, Libanonu a okolí Izraele. Když se teď budou ukazovat obrázky zabitých civilistů v Palestině po ostré izraelské reakci, mohlo by to znovu vyvolat debatu o tom, jestli Izraelci jsou opravdu ti good guys

Změní se vůbec něco?

To je otázka za milion. Blízký východ byl donedávna alfa omega mezinárodních vztahů, jenže postupně se pozornost začala přelévat jinam. V Evropě válčí Ukrajina s Ruskem, Američany nejvíc ze všeho trápí Čína, na vzestupu je Indie… A na Palestince a Izraelce se tak trochu zapomnělo, přičemž těm prvně jmenovaným to vadí, těm druhým tolik ne, protože mají o to volnější ruce. Jejich rozepře budou pokračovat nepochybně dál a běžní Palestinci se budou mít hůř a hůř.

Na sbližování Saúdů s Izraelem se také nejspíš nic nezmění, protože spolu jednak už opatrně mluví, jednak to je sňatek z rozumu. A že by Rijád vyměnil vlastní strategické potřeby za pomoc Palestincům, je nepravděpodobné.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym