Letecké společnosti strádají a vzduch se pročišťuje. Na návrat letadel do plného provozu se ale planeta netěší
Do plynule šlapajícího soukolí systémů naší planety zasáhl koronavirus, který vyřazuje, nebo alespoň zpomaluje nejrůznější mechaniky jeho fungování. Karantény, omezení a panika ochromily řadu sektorů, leteckou dopravu nevyjímaje. Létá se méně, což znamená nižší produkci skleníkových plynů. Na první pohled to vypadá jako jedna pozitivní zpráva v záplavě těch negativních. Bohužel i současné problémy leteckých společností představují do budoucna pro klima naší planety možné komplikace.
V posledních týdnech jsme vás informovali o očišťujícím efektu, který koronavirus způsobující onemocnění COVID-19 přinesl čínskému ovzduší. Virus ochromil tamní výrobu, továrny jedou na půl plynu, vázne doprava a naplno nejedou ani elektrárny, protože energie zkrátka není potřeba. To přispívá k protrhávání smogových mraků nad čínskými městy a pročišťování tamního vzduchu, a to nejen od emisí.
Vzdušný prostor nad Čínou prořídl i co se leteckého provozu týče. Lidé přistupují k cestování s vyšší opatrností a platí to i pro leteckou dopravu. Jednotlivé letecké společnosti snižují počty letů a hledají způsoby, jak minimalizovat škody. Například asijská letecká společnost AirAsia X spustila nabídku nejrůznějších věrnostních balíčků, které mají cestující motivovat a alespoň částečně kompenzovat ušlé zisky, jež budou nejspíše mimořádné.
Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu totiž před pár dny vydala svůj odhad finančního dopadu šíření koronaviru, na který by se měly letecké společnosti připravit. Ten hovoří o částce 63 miliard dolarů v tom lepším případě, v tom horším až 113 miliard dolarů (zhruba 1,45 až 2,6 bilionu korun). Ztráty navíc budou zřejmě ještě mnohem větší.
Americký prezident Donald Trump totiž v noci ze středy na čtvrtek oznámil, že USA chystají na 30 dní zakázat drtivou většinu letů z Evropy do země, což bude mít zásadní dopad jak na cestování, tak zejména na byznys aerolinek. Navíc lze očekávat, že podobné omezení začnou zavádět i další země světa, jak se řeší stále tvrdí opatření proti dalšímu šíření koronaviru.
Jak v současné době vypadá letecký prostor nad Čínou, dobře mapují údaje serveru Fligtradar24. Ten informoval o tom, že letecký provoz na padesáti nejrušnějších letištích Číny v posledních týdnech klesl až o 80 %. Pro lepší představu publikoval animaci, na které je zřetelně vidět, jak čínský vzdušný prostor prořídl.
Flights to/from China’s 50 busiest airports at Noon local time in 1 week intervals from mid-January through this week.
Flight numbers are increasing once again, but still down 61% from their peak in the 3rd week of January.
More data: https://t.co/yEHlXuL1ED pic.twitter.com/fpGBriDy4P
— Flightradar24 (@flightradar24) March 5, 2020
Méně letadel v provozu znamená menší množství produkce skleníkových plynů, a tedy alespoň malý důvod k radosti v tomto čase mizérie. Avšak aktuální pročišťování ovzduší mu do budoucna může přivodit závažné problémy.
Bez peněz to nepůjde
Jak jistě víte, letecká doprava je jedním ze způsobů, kterým naší planetě pořádně přitápíme – na světové produkci emisí se podílí asi ze 2 až 3 procent. Letecké společnosti jsou proto nuceny platit environmentální daň. Některé z nich jdou dokonce tak daleko, že se snaží dosáhnout absolutní uhlíkové neutrality. Mezi ně patří například EasyJet či Delta.
Neznamená to však, že by tyto společnosti nasazovaly nové, zázračné letouny, které při svém provozu vypouští jen páru. Tak jako u celé řady jiných společností je i v jejich případě uhlíková stopa zametána kompenzacemi, tedy investováním peněz do prostředků, které jsou schopné emise z atmosféry odstraňovat (obnovitelná energie, výsadba stromů atd). Například aerolinky Delta počítají s tím, že v rámci kompenzací vynaloží v příštích deseti letech až 1 miliardu dolarů (přibližně 23 miliard korun).