První školní měsíc připomínal letos spíš ty prázdninové. Když se člověk rozhlédl okolo sebe, rozhodně si nemohl se Svěrákem a Uhlířem zanotovat, že září, září, na léto jde stáří. Teď už je říjen a vypadá to, že stáří na léto pořád ještě nepřišlo. To letošní totiž přepisuje historii. Nejen Česka, nejen Evropy, ale i světa.

V klimatologii se už dlouho skloňuje především jedno číslo – jeden a půl. Vědci léta upozorňují, že pokud se oteplí o jeden a půl stupně Celsia v porovnáním s obdobím před průmyslovou revolucí, nebude to pro planetu nic dobrého. Letošní září přiblížilo v přímém přenosu, co takový jeden stupeň a půl může znamenat.

Na celém světě byla totiž letošní devátý měsíc teplota vyšší v průměru o 0,93 stupně, v Evropě dokonce o 2,51 stupně. V Česku to bylo o 3,5 stupně víc, než je normál z let 1991 až 2020. Suma sumárum podle programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus bylo letošní září celosvětově nejteplejší v historii měření.

„Září může být dobrým příkladem toho, co se děje, protože samotný pojem oteplení o jeden nebo jeden a půl stupně nikomu nic neřekne. Množství a délka horkých vln, které nás sužovaly, nebo nárůst lesních požárů už ale vnímal každý. Pokud to vztáhneme na Česko, tak se zde za šedesát let oteplilo o dva stupně Celsia, nárůst horkých dnů je ale najednou trojnásobný,“ říká pro CzechCrunch klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd neboli CzechGlobe.

Tropický den je ten, ve kterém minimální teplota dosáhne třiceti stupňů Celsia. A právě těch bylo letos v září hned osm. Víc jich bylo už jen v září roku 2016. Obecně platí, že se v Česku období, ve kterém se mohou tropické dny vyskytnout, prodlužuje o třicet dní. „Průměrné poslední datum, kdy se vyskytoval tropický den, bylo v poslední dekádě o osmnáct dní později než v šedesátých letech. V nížinách, kde je tato situace častější, to bylo v letech 2011 až 2020 v průměru okolo 31. srpna. Výskyt tropického dne v září se opakuje jednou za tři roky,“ vysvětluje vědec.

Mohlo by se přitom zdát, že to opravdové září přichází aspoň s večerem a nocí, kdy přeci jen začíná být chladno. Ani zářijové večery ale nejsou v normálu. „Normální se nám to může zdát proto, že už jsme si zvykli na vyšší teploty. Letošní noční teploty přitom patřily k rekordně teplým. Například v Brně byly minimální teploty v září nejvyšší od roku 1961 a byly o čtyři stupně Celsia vyšší než průměr z let 1961 až 1990,“ líčí Zahradníček.

Podle klimatologa CzechGlobu se září z jednotlivých měsíců otepluje dlouhodobě nejpomaleji a často tento trend není statisticky významný. Co ale už statisticky významné je, jsou právě zářijové noční teploty. Ty se totiž dlouhodobě oteplují nejvíc. „Za celý podzim je dokonce oteplování nocí větší než u denních teplot vzduchu,“ říká klimatolog.

Česko se každopádně s letošním zářím dostalo po bok zemí, které leží blíž Středomoří, kde je léto vždy delší než u nás. „Když jsme udělali analýzu, kam se republika může posunout s ohledem na klimatické regiony ke konci století, tak nám vychází, že například jižní Morava bude podobná oblasti kolem Barcelony či severní Itálie,“ dodává Zahradníček. Podle něj ale neplatí, že by tak z Česka zmizela čtyři roční období. Charakterem patří ke střední Evropě stále, jen se všechny čtyři sezóny oteplují – jaro nastává dříve než v minulosti a zimní sezóna je kratší. Například jaro tedy nemizí, naopak je delší.

K rekordu míří celý rok

Letošní zářijové teplo by zatím naštěstí nemělo mít příliš velké dopady na přírodu a zvířata. To by hrozilo teprve tehdy, pokud by byl i nezvykle teplý říjen a začátek listopadu, kdy se vegetace a zvířata chystají na zimní období. Platí samozřejmě, že teplé září, ve kterém navíc málo prší, má neblahý vliv na půdní i hydrologické sucho. Česko nyní zachránil jen srpen, který byl srážkově nad normálem. Riziko ale může přijít i v případě, kdy by teplý podzim velmi rychle vystřídaly podzimní mrazíky.

Teplé navíc letos není jen září. Celkově abnormální je celý rok. „Ve většině parametrů dochází ke skokové změně. Nejde jen o naměřenou teplotu vzduchu, ale například také o teplotu povrchu oceánu, která je letos výrazně výše než jakýkoli záznam v minulosti. Poslední tři měsíce byly vždy z ohledu globální teploty vzduchu rekordní,“ uvádí Zahradníček.

Příčinou je podle Zahradníčka globální změna klimatu způsobená člověkem. Klima se podle něj měnilo i v minulosti, kdy to ale bylo dáno přirozenými faktory. Vědec říká, že ty jsou dnes v neutrálním postavení, takže nemají na trend vývoje vliv. Letošní teploty se často dávají také do souvislosti s klimatickým jevem El Niño. Jeho vliv ale podle Zahradníčka teprve začal a na počasí v Evropě je v současnosti neprokazatelný a velmi málo pravděpodobný. Větší dopady by měl mít až příští rok.

Zatímco letošní září je tedy rekordní, u letošního roku se to zatím říct nedá. Velmi sebejistě k němu ale letošek směřuje. Aby nebyl, musel by přijít velmi chladný podzim a začátek zimy. Samo o sobě to ale nestačí. Důležitá je právě také již zmíněná teplota povrchu oceánu. „Zatím to vypadá, že letošek bude ten nejteplejší za dobu měření, ale samozřejmě nechci příliš předjímat,“ uvádí Zahradníček s tím, že předpověď je validní na sedm až deset dní a odhadovat, jak budou vypadat příští tři měsíce, navíc z globálního pohledu, je na křišťálovou kouli, nikoli pro vědce.