Český rozhlas v Olomouci může říct, že jeho sídlo je skrz naskrz unikátní. O přeměnu někdejšího obchodního domu z roku 1911 se postaral Atelier 38, který o projektu mluví jako o výzvě, která přijde jednou za život. Rozhlas se do budovy, kde dřív sídlil obchodní dům, přestěhoval už v květnu. A předcházela tomu pětiletá rekonstrukce, která domu dala moderní lesk.

V zadní části budovy Českého rozhlasu v Olomouci architekti vybudovali rozhlasová studia, v přední části a na ochozech vznikly kanceláře. Ochozy byly rozčleněny pomocí skleněných příček, aby jejich původní záměr zcela nezanikl. Ateliéru se tak skvěle podařilo snoubit staré s novým.

Více než sto let stará olomoucká budova je nyní také vybavená moderními rozhlasovými technologiemi, počítačovými sítěmi a vzduchotechnikou. Zachováno bylo atrium a domu dodnes zůstal také prosklený světlík, který atrium zastřešuje.

„V průběhu projektování jsme se úporně snažili zachovat viditelnou nosnou strukturu domu a nezničit celistvost a sošnost centrálního prostoru. Veškeré instalace jsou vedeny viditelně, jsou zkoordinovány a tvoří výtvarně technologický dialog s původní nosnou strukturou,“ popisují architekti Tomáš Bindr a Martin Struhala.

V novém sídle v Pavelčákově ulici stál původně obytný dům, který měl obchodní parter. Ten byl zdemolován a na úzké a hluboké parcele vznikl podle architekta Christopha Galsnera obchodní dům pro obchodníka s nábytkem Franze Kleina. Galsner se inspiroval jiným obchodním domem, konkrétně Gerngrossem ve Vídni.

„V roce 1911 se jednalo o konstrukčně progresivní stavbu, jednu z prvních realizací monolitického železobetonového skeletu nejen v Olomouci, ale i v celém Rakousku-Uhersku,“ líčí architekti.

Z původního domu zde zůstal historický portál. Ten byl před jeho demolicí snesen a zkrácen o spodní část. Díky tomu našel místo v prvním patře. „Po válce byl portál – pravděpodobně díky nápisům v němčině – zazděný a znovuobjevený až při rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století,“ líčí Atelier 38.

Obchodní účel si budova nechala i během komunismu. Změnu přinesl až rok 1989. Po revoluci tady byl obchod a sklad asijského textilu, přičemž využíváno bylo jen spodní patro. Horní světlík, původce světla v budově, byl zakryt. „V průběhu prací bylo fascinující odkrývat, na jak vysoké úrovni byl technický, estetický a řemeslný um našich předků. A na kolik bylo jejich činění před více než sto lety svobodnější, oproštěné od množství dnešních předpisů,“ říkají architekti.

Český rozhlas, respektive jeho olomoucká pobočka, sídlila původně nedaleko. Sídlo změnila po 73 letech. Nové budově požehnal olomoucký a v budoucnu pražský arcibiskup Jan Graubner.

„Zakoupením budovy bývalého obchodního domu Českým rozhlasem a jeho přestavbou získal objekt novou, důstojnou funkci a šanci na druhý život. V historickém jádru Olomouce bylo prázdné místo se skomírající energií nahrazeno novým symbolickým objektem,“ míní Atelier 38.

Někdejší obchodní dům v moderním hávu chce rozhlas také zpřístupnit veřejnosti. V rámci Dnů evropského dědictví bude možnost si nové prostory prohlédnout už 10. a 11. září každou půlhodinu, a to od 10:00 do 16:30. Kdo by to nestihl, další možnost dům navštívit bude také 28. září, 1. října, 28. října a 17. listopadu.

„Budova Českého rozhlasu v Olomouci patří mezi symbolické objekty, které se vám podaří projektovat s největší pravděpodobností jedenkrát za život. Byla to obrovská výzva a touha. Museli jsme se toho spoustu naučit o specifickém provozu i využívaných technologiích. Úzce jsme spolupracovali také s neobvyklými profesemi, jako například s akustiky, se kterými se u běžných staveb nepotkáme,“ vylíčil pro Český rozhlas architekt Bindr.