Libeňský most musí lidé využívat nahoře i dole. Podobně k přemostěním přistupují i ve světě
Autor Štvanické lávky a nového konceptu Libeňského mostu Petr Tej říká, že okolí mostů jsou cenná a zároveň velmi přitažlivá místa.
V roce 2018 rozhodli pražští radní o zbourání Libeňského mostu, který spojuje Holešovice s Palmovkou. O čtyři roky později – a s novou politickou garniturou – má Praha návrh, který unikát mezi mosty přivádí zpátky k životu. Tím, že umisťuje do jeho jednotlivých oblouků obchody, kavárny nebo služby. Autorem je mostní inženýr a architekt Petr Tej, který o své práci mluví v novém díle podcastu Město.
„Snažili jsme se na celé soumostí podívat jako na urbanistický prvek, chtěli jsme k tomu přistupovat jinak. A nakonec jsme si řekli, že to musí být stavba, kterou mohou lidé využívat jak nahoře, tak i dole,“ říká Petr Tej v novém podcastu, který si můžete poslechnout v přehrávači níže nebo na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či na YouTube.
K mostům tak podle architekta přistupují i ve světě. Podobné projekty má Berlín nebo třeba Los Angeles. „Mají tam spoustu mostů a také spoustu různých nadjezdů. Lidé si začali uvědomovat, že prostory pod mostem jsou velmi cenné a také velmi přitažlivé. Lidé by je proto měli využívat namísto toho, aby tam byly jen betonové opěrné zdi, kolem kterých se chodí a kde případně přespávají bezdomovci,“ líčí Tej.
Inspirací pro nový Libeňský most byl ale také Negrelliho viadukt. I jeho mostní oblouky mají postupně ožít. Zatím hotovo není, zkušenost ze světa ale ukazuje, že podobná místa jsou velmi oblíbená.
A tak zatímco dnes je na holešovické straně silnice a přebývají tu lidé bez domova, nově tu budou dvě prosklené kavárny s posezením venku. U nich budou dvě schodiště, která umožní sejít přímo k řece. Úplně na druhé straně, okolo Palmovky, je zase v plánu vybetonovaný plac, který může mít různá využití. Od skateparku po zimní kluziště.
Vášnivé diskuze o zbourání Libeňského mostu se vedly mimo jiné proto, že jde patrně o jediný kubistický most na světě. Dílo je autorem architekta Pavla Janáka a při jeho slavnostním otevření k výročí založení Československa v roce 1928 ho navštívil i Tomáš Garrigue Masaryk.