Češi prokazují, že jsou štědrými a uvědomělými spoluobčany. A nepřestávají s tím ani v roce, kdy se jim každodenní náklady znatelně zvyšovaly. Stále výrazněji přitom roste online dárcovství a speciálně takzvané crowdfundingové portály, na kterých se na pomoc potřebným skládají lidé po menších částkách – tak, aby výsledná suma dokázala změnit život. Na těch nejznámějších se letos vybere přes miliardu korun.

Vzácná vrozená nemoc, bezvýchodná situace a jediná naděje na normální život v podobě léčby v částce, která odpovídá výdajům menšího města – příběh malého Martínka, který trpí ojedinělou genetickou poruchou, je dobře známý a na dlouhé týdny zaměstnával sociální sítě, mediální prostor a vůbec celé Česko. Způsobila to nejen závratná částka, 100 milionů korun, kterou na léčbu jeho rodina potřebovala, ale především skutečnost, že se vybrala.

„Prakticky během týdne se nakonec vybralo kolem 150 milionů. To je něco bezprecedentního. Myslím, že se to dlouho nebude opakovat,“ říká David Procházka, zakladatel platformy Donio, přes kterou lidé malému chlapci poslali největší část peněz. Fakt, že se Češi stále častěji na takzvané příběhy potřebných skládají, ukazuje, že možná ono dlouho zas tak zásadního trvání mít nebude. Dokazují to ostatně i aktuální sbírky pro oběti střelce z Filozofické fakulty UK, ve dvou největších se za necelý týden od tragédie dohromady sešlo na 50 milionů korun.

Jen přes Donio lidé letos poslali celkem 560 milionů korun. Darujme očekává s koncem roku zhruba 380 milionů korun. A Znesnáze21, jež s konceptem dárcovského crowdfundingu přišla, překročila 90 milionů. Už tato čísla dají dohromady přes miliardu.

„Češi jsou jednoznačně solidární. Pokud je potřeba zatáhnout, zaberou,“ hodnotí Čestmír Horký, ředitel platformy Znesnáze21. Nejen on vysvětluje, že lidé dlouho neziskovému sektoru nevěřili, ale letošek podle něj ukázal, že se to naučili. „Vztah k neziskovkám se zásadně mění. Myslím, že i mladá generace to chápe a přesouváme se do stadia, kdy podporovat neziskovku možná bude zcela běžné – a troufl bych si říct, že třeba i moderní. A je to potřeba,“ říká.

V tomhle jsme šílenci

Když dárcovská platforma spouští kampaň, obvykle příjemci budoucích peněz dává řadu doporučení. Vedle těch, jak by měla kampaň vypadat a co by měla obsahovat, ho připravuje také na možnosti toho, jak může dopadnout. Doporučení dostali i rodiče nemocného Martínka. A dlouho to vypadalo, že se cíle nepodaří dosáhnout. „Ta částka v první fázi hrála negativní roli. Měli jsme i zpětnou vazbu od dárců, že je to moc, že raději přispěli jinam. Pak se to naprosto otočilo. Narativ se změnil na ‚Pojďme udělat zázrak’,“ říká Procházka.

Změnit ho pomohla především influencerka Nikol Leitgeb a následně řada dalších na sociálních sítích. Ukázalo se, že vedle osobnosti, jež hraje významnou roli v kampani – v tomto případě otce malého Martínka –, je důležitá právě síla sociálních sítí. Když se částka pohybovala kolem 20 milionů, lidé podle Procházky pochopili, že se vybrání peněz může reálně povést.

Sbírka se stala symbolem letošního dárcovského crowdfundingu a toho, co přes něj Češi dosáhnou. „V tomhle jsme šílenci,“ usmívá se Horký. I přes Znesnáze se miliony vybíraly. „Je pravda, že někteří další lidé, kteří u nás měli sbírku, z toho byli trochu překvapení. Ale my jsme na datech viděli, že asi pětina dárců k nám přišla, darovala a pokračovala na další sbírky. Šli dál a přispívali. Martínek pomohl i ostatním,“ říká Procházka.

Foto: Znesnáze21

Čestmír Horký, ředitel platformy Znesnáze21

Podle dat Darujme.cz Češi obecně raději přispívají doma než v zahraničí, konkrétně na této platformě na domácí projekty směřovalo 94 procent darů. Nejčastěji jsou ochotni věnovat peníze na projekty, které dobře znají – třeba na Nocleženku, Ježíškova vnoučata či Nedoklubko. Rozšiřuje se ale spektrum témat, která lidi zaujmou. Příkladem jsou Domestici, projekt, který se snaží zlepšit povědomí o paliativní péči i její dostupnost v Česku.

Mezitím roste známost i platforem a jejich velikost. Nejstarší z nich, Znesnáze21, která začala pořádat sbírky ještě pod jiným názvem v roce 2014, je projekt, který založil a finančně podporuje Karel Janeček a aktuálně má v týmu deset lidí. Oproti stejnému období loňska zatím vybrané peníze vyrostly o minimálně 12 milionů. Celkově platformou proteklo na pomoc potřebným 310 milionů a proběhlo asi 2 660 sbírek s 300 tisíci dárci. Kromě podporovatele platforma žije z takzvaných dýšek, která můžou přispěvatelé podle svého uvážení na její fungování zaslat, z vybrané částky se pak platí i na úhradu bankovních poplatků a technologickou správu platformy.

Donio začalo fungovat v roce 2019, dnes jeho tým tvoří 25 lidí, z nich většina působí v Česku a sedm pak na Slovensku. Za dobu jeho existence na něm proběhlo asi sedm tisíc sbírek, loni dosáhla vybraná částka asi 270 milionů korun a platforma tak letos, co do počtu příspěvků, které přes ni protekly, vyrostla na dvojnásobek. Finančně jí pomáhal Miton, letos přešla pod Livesport. Platforma své fungování zajišťuje díky dýškům, která jí lidé nechávají, pokud chtějí.

Přes Darujme pak letos putuje méně peněz než předchozí rok, kdy na dobročinné účely směřovalo 765 milionů korun. Celkem lidé jeho prostřednictvím odeslali víc než dvě miliardy neziskovým organizacím, které si na projektu otevřely sbírku. Platformu provozuje Nadace Via a s fungováním jí pomáhají provozní poplatky, které u ní organizace za zprostředkování darů platí.

Vedle tohoto typu dárcovských portálů českou solidaritu ukazují i údaje z daňových přiznání zveřejněné Finanční správou. Nárůst darů od fyzických osob byl loni nejrychlejší od roku 1989, meziročně o téměř 600 milionů korun. Úhrn přiznaných darů od fyzických osob se pak pohyboval kolem 3,9 miliardy korun.

Tato čísla jsou přitom jen zlomek celkových. V daňových přiznáních je totiž obsaženo jen asi 20 až 25 procent darů, které ve skutečnosti proběhnou.