Londýnští policisté zatkli první osobu díky technologii na rozpoznání obličejů. Budí to však kontroverze

Jiří SvobodaJiří Svoboda

police2

Londýnská metropolitní policie

0Zobrazit komentáře

Je už veřejným tajemstvím, že čínský komunistický režim ve velkém šlápnul do technologií na rozpoznání obličeje a s miliony kamer tak umí efektivněji sankcionovat obyvatele. Kontroverze tak provází i pilotní start rozpoznávání obličejů ve Velké Británii.

Londýnští policisté v lednu oznámili, že nasadí v desetimilionové metropoli kamery schopné obličeje rozeznat. Koncem února už dali vědět o první zatčené ženě, kterou se automaticky podařilo identifikovat a poslat upozornění policistům.

Pětatřicetiletou ženu zatkli policisté 27. února v podvečer poté, co se bez omluvy nedostavila k soudu. Kamery ji zachytily na Oxford Street, jedné z nejfrekventovanějších ulic britského hlavního města. Právě na taková místa se britští policisté ve zkušebním provozu zaměřili.

police1

Londýnská metropolitní policie

Metropolitní policie si podle svých slov uvědomuje potencionální kontroverznost technologie, proto se snaží o co největší transparentnost a fungování technologie popisuje na svém webu. Kolemjdoucí na místech s novými kamerami upozorňuje, že procházejí zónou, kde jsou skenováni, a taktéž zveřejnila čísla, která dosavadní fungování více popisují.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle nejčerstvějších údajů kamery oskenovaly přes 8 600 obličejů, přičemž vyprodukovaly sedm chybných udání a jedno, ono zmíněné, správné. Metropolitní policie je s technologií spokojená a tvrdí, že je přesná a bez etických předsudků (například že by rozeznávala více lidi s jinou barvou pleti).

Jiná metrika, jiná přesnost

Nezávislý report pro deníky Sky News a The Guardian ale přišel díky jiné metrice se zcela jinými čísly. Zatímco policisté porovnávají celkový počet oskenovaných případů s počtem správných a nesprávných tipů (chybovost jen 0,1 %), výzkumníci z Univerzity z Essexu porovnávají pouze poměr mezi správnými a nesprávnými tipy – v tomto případě došli k chybovosti až 81 %.

Vycházeli z dat z šesti zkoušek technologie z předchozí doby. Zde technologie našla 42 tipů, z nichž bylo 8 správných. Čtyři lidé se policistům ztratili v davu, takže jejich identita nemohla být nikdy ověřena.


Problém je také s informovaností veřejnosti, respektive souhlasem lidí, kteří jsou technologií skenováni. Metropolitní policie dává kolem oblastí, kde technologii zkouší, cedule, které na přítomnost moderních kamer upozorňují. Explicitní souhlas ale chybí, stejně tak jako explicitní zákon, který by zavádění technologie povoloval.

Podle odborníků sestavující report zmíněný výše je vysoká šance, že pokud by byla technologie napadena u soudu, tak neustojí. První z takových žalob, s níž se na soud obrátil občan z jižního Walesu, ale neuspěla.

corona-1

Přečtěte si takéBez paniky a zběsilých reakcí. Pivo Corona kvůli koronaviru mediálně trpí, díky svému tichému marketingu ale vyhráváBez paniky a zběsilých reakcí. Pivo Corona kvůli koronaviru mediálně trpí, díky svému tichému marketingu ale vyhrává

Speciální pozornost se v tomto tématu věnuje Číně, která už je díky stovkám milionům moderních kamer nazývána dystopickým policejním státem. Jak uvádí deník Daily Mail, v důsledku rozšíření nákazy koronavirem navíc čínské firmy vyvinuly technologii, která dokáže obličej rozpoznat, i když je z části zakrytý rouškou.

Mluvčí českého policejního prezidia David Schön pro CzechCrunch uvedl, že v případě České republiky zatím o podobných aktivitách nejsou žádné informace.

Google pro regulaci, Microsoft proti

Názory na rozpoznávání obličejů rozdělují nejenom společnost, ale i giganty technologického průmyslu. V lednu Evropská komise představila návrh, který počítá s dočasným pětiletým zákazem rozpoznávání obličejů na veřejnosti, aby zákonodárci získali časové okno na vznik lepší legislativy.

Za tento návrh se následně postavil šéf Googlu Sundar Pichai, proti byl naopak prezident Microsoftu Brad Smith. Ten tvrdí, že je jen jedna metoda jak udělat technologii lepší, a to sice ji zkoušet a používat.

Český výraz, který si osvojil celý svět. Karel Čapek před 100 lety ve hře R.U.R. představil slovo robot

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Karel Čapek

0Zobrazit komentáře

Jak by se asi dnes říkalo robotice a robotům, nebýt českého spisovatele Karla Čapka? Je to bezmála sto let, co jeden z naších nejslavnějších autorů přišel v utopické hře R.U.R. se slovem robot. Nazval tak lidské pomocníky z blízké budoucnosti, kteří ovšem následně ovládli svět.

Psal se rok 1920, když Karel Čapek přemýšlel ve svém sídle nad novou hrou, kterou mělo uvést Národní divadlo. Jak píší Lidové noviny, jejich hrdiny měly být právě umělí dělníci či živé a inteligentní stroje. Zprvu ale váhal, jak bytosti nazvat.

Uvažoval o slově labor (v množném čísle laboři) od anglického slova pro práci. Protože mu ale připadal tento název příliš „papírový“ nakonec se zeptal svého staršího bratra, malíře Josefa, který mu navrhl název robot, ze slovanského slova robota znamenající nucenou práci.

capek_play

Takto vypadal první obraz hry R.U.R.

Z R.U.R. (zkratka Rossumovi universální roboti) vznikl posléze až apokalyptický příběh. Lidé v něm nejdříve využívali roboty na těžkou manuální práci, avšak následně se rozšířili, začali mít city a uvědomovali si svoji duši. Nakonec lidem vyhlásili válku a nikoho nenechali přežít. Z historických záznamů je patrné, že Čapek hru psal v průběhu roku 1920, ale premiéru v Národním divadle mělo R.U.R až počátkem roku 1921.

Je ale zcestné si myslet, že Čapek svou hrou roboty jako takové vymyslel. Podle Oxfordského slovníku je robot stroj, který dokáže automaticky provádět sérii složitých úkonů. Odkazuje ovšem také na to, že zejména v příbězích se jedná o o stroje, které jsou podobné lidem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Díky poměrně vágní definici je tak otázka, co vše se dá považovat za roboty. V moderním pojetí byl jedním z průkopníků v tomto odvětví Nikola Tesla, který v roce 1898 představil dálkově ovládaný člun. Dal tak základ dnešním dronům, technicky vzato také robotům, a jeho práce dala za vznik i dálkově ovládaným zbraním v první světové válce.

(Robot) Plecháček

Čapek ale nebyl ani první, kdo světu představil světu ideu humanoida, který, ač z kovu, je podobný lidem. I tento koncept nicméně vznikl díky literatuře, když v roce 1900 americký spisovatel Lynam Frank Baum vydal legendární příběh Čaroděj ze Země Oz. Slavné postavě, která v tomto příběhu je, se ale ještě neříká robot, nýbrž obyčejně Plecháček.

Slovo robot se velmi rychle rozšířilo do světa a podle dalšího autora Isaaca Asimova do jisté míry úplně nahradilo význam slova automatizace. Ačkoliv Asimov psal sám science fiction, byl to právě on, kdo definoval ve čtyřicátých letech tři zákony robotiky. Dal tak jméno nově vznikajícímu oboru a předpověděl růst silného robotického odvětví.

Tyto tři zákony představené v díle Já, robot říkají:

  1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
  2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
  3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.

Slovo začalo ve stejné době pronikat i do jiných kulturních formátů, samotná hra R.U.R. byla ostatně přeložena do více než třiceti jazyků včetně esperanta. Zajímavostí je, že se slovo vyvíjelo i ve své výslovnosti. Jak totiž dokládají dobové záznamy z 50. let, v angličtině se vyslovovalo blíže k [robit], než dnešnímu [roubot].

Ač tři zákony vyšly ze science fiction, dnes mohou být legitimními etickými otázkami, kterými se odborníci, vlády i laici zabývají u umělé inteligence. Bylo to právě koncem 40. let kdy se začali na světě objevovat nejenom první humanoidní roboti, ale i průmysloví roboti v továrnách.

Od armády k vysavači

V roce 1946 vznikl první víceúčelový počítač, o dva roky později humanoidní roboti Elsie a Elmer s jednoduchými náznaky lidského chování. V padesátých a šedesátých letech stále docházelo k dalším zlepšením industriálních robotů a v roce 1973 pak vznikl první s šestiosým otáčením ramena – dnes naprosto klíčová vlastnost robotů každé moderní továrny.

jan-fabini-boxed-min

Přečtěte si takéNa střední prodával elektroniku z Číny, ale pak ho okouzlilo nádobí. Teď Jan Fabini ukazuje svou první originální kolekciNa střední prodával elektroniku z Číny, ale pak ho okouzlilo nádobí. Teď Jan Fabini ukazuje svou první originální kolekci

Postupem času začaly pronikat roboti do všech oblastí od armády, medicíny a zemědělství až po domácí robotické vysavače, pomocníky do kuchyně nebo dnes už běžně dostupné komerční drony.

Není pravděpodobné, že by celá robotika bez Čapka nevznikla, ostatně technická a lingvistická stránka vznikaly souběžně. Robot ovšem zůstává jedním z mála slov českého původu, které dnes dává jméno celému progresivnímu odvětví a používá se v kontextech, o kterých mohl Čapek před sto lety maximálně snít.

zume

Foto: Zume

Robotická příprava pizzy v podání startupu Zume