V Česku se ročně prodá kolem 870 tisíc tun nábytku. Ve stejném období se ale zhruba z třetiny tohoto množství stane odpad. Vyplývá to z nové studie, která vznikla ve spolupráci nábytkářské společnosti IKEA s platformou Cyrkl. Češi ale zároveň velkou část vyhozeného nábytku darují a díky četným iniciativám soukromé i veřejné sféry mají možnost dávat nechtěným židlím, stolům či komodám druhou šanci i jiným způsobem – například v re-use centrech na sběrných dvorech.

Studie probíhala v loňském roce, kdy platforma Cyrkl zaměřená na odkup a prodej odpadu sbírala data jednak od zařízení v rámci odpadového hospodářství, jako jsou skládky, sběrné dvory či spalovny, jednak průzkumem mezi spotřebiteli. „Přesné množství nábytku, které končí v odpadu, není snadné určit. Chybějí totiž data a přesná klasifikace nábytku v odpadovém hospodářství. Od jednotlivých zařízení jsme tak získali kvalifikovaný odhad,“ popisuje okolnosti vzniku studie Vojtěch Pilnáček z platformy Cyrkl.

Podle studie se tak Češi zbavili 250 až 353 tisíc tun velkoobjemového nábytku. To představuje zhruba jednu třetinu objemu, který se u nás ve stejném období prodal – ten činí 870 443 tun. V kvalitativní části studie pak respondenti uvedli, že se obecně nejčastěji zbavují pohovek – tuto skutečnost uvedlo 27 procent z nich. 24 procent dotázaných pak uvedlo postel, naopak nejméně se vyhazují venkovní nábytek, dětské postýlky nebo třeba věšáky.

Foto: Pražské služby

V několika sběrných dvorech v Praze lze využít re-use point

„Češi jsou dobří v recyklaci, jelikož jsou vychováni systémem barevných kontejnerů, 30 procent respondentů tak nábytek odevzdává do sběrného dvora. Druhý nejčastější způsob, jak lidé s nechtěným nábytkem nakládají, je darování, 16 procent z nich ho prodá na internetu. Značná část nábytku už ale šanci na druhý život nedostane. Ve 13 procentech ho lidé uskladní v garáži nebo sklepě, tři procenta lidí ho dají k popelnici a tři procenta ho vyhodí do komunálního odpadu,“ říká Pilnáček.

Ve čtyřech sběrných dvorech v Praze lze přitom využít službu takzvaných re-use pointů, které provozuje město v součinnosti s Pražskými službami. Jakýkoliv občan do nich může přinést cokoliv, co už doma nevyužije. Jen loni lidé prostřednictvím této služby odevzdali více než 3 300 předmětů a dále jich bylo předáno téměř 2 700 kusů.

„Stačí, když občan přijede na sběrný dvůr, přiveze předmět, ukáže ho proškolené obsluze, která vyhodnotí, či je vhodný, nebo nikoliv. Pak ho nejprve umístí na specializovaný portál, kde ho nabídneme primárně městu a jím zřizovaným organizacím, jako jsou sociální odbory. A pokud o něj neprojeví zájem, dá se k dispozici všem občanům na portálu nevyhazujto.cz,“ popisuje Alexandr Komarnický, tiskový mluvčí Pražských služeb.

Na portálu si stačí předmět zarezervovat a následně vyzvednout v re-use pointu. Komarnický ale podotýká, že na webu občané nenajdou křesla a jiný polstrovaný nábytek, jelikož se do něj mohou dostat nechtěné nečistoty, případně i něco živého, co by si člověk přece jen domů – na rozdíl od nového kousku nábytku – donesl jen nerad.

Možnost, jak s nechtěným nábytkem cirkulárně naložit, nabízí i obchodní domy IKEA. Vztahuje se však jen na nábytek pořízený právě v jejích modrých základnách. Už od roku 2017 nábytkářský gigant od zákazníků vykupuje nábytek, který následně nabízí prostřednictvím služby Druhý život nábytku. Za stejnou výkupní cenu ho následně nabízí k prodeji případným zájemcům. Stejně tak garantuje také odkup dětského nábytku.

„Dali jsme si globální závazek být do roku 2030 plně cirkulární společností, a proto budeme cirkulární služby rozvíjet i nadále. Jedině tak můžeme snížit svou klimatickou stopu a být do roku 2050 klimaticky pozitivní společností. Ukončení životního cyklu nábytku, který u nás zákazníci koupili, se na naší klimatické stopě v Česku podílí 6,2 procenty, což je mnohonásobně víc než například operativa obchodních domů,“ vysvětluje Barbora Kotoun, manažerka pro udržitelnost IKEA Česká republika.