Loni se do potravinových bank dostalo přes 11 tun jídla. Aplikace Foodiverse chce objem ještě zvýšit

Pro někoho přebytek, pro jiného záchrana. Potravinové banky hrají v naší společnosti významnou roli. Nová aplikace usnadní jejich fungování.

potraviny-darovani-nahled

Foto: Česká federace potravinových bank

V loňském roce se do potravinových bank dostaly potraviny v hodnotě 680 milionů korun

0Zobrazit komentáře

Plýtvání potravinami je stále velké téma. Suroviny i hotová jídla vyhazují domácnosti, stravovací služby, potravinový odpad vzniká také při prvovýrobě a jde o problém, se kterým bojují i obchodní řetězce. Jejich situaci ale zlepšil zákon, který vešel v platnost v roce 2016 a ukládá jim povinnost darovat neprodané zboží potravinovým bankám. Společnost Tesco nyní představila mobilní aplikaci Foodiverse, s jejíž pomocí by měly mít potravinové banky lepší přehled o tom, jaké přebytky jsou právě k dispozici.

Potravinové banky v Česku ročně pomohou statisícům lidí v nouzi. Poslední dostupné údaje České federace potravinových bank (ČFPB) ukazují, že se do nich v roce 2022 dostalo přes 11 300 tun potravin v hodnotě 680 milionů korun a pomohly více než 300 tisícům lidí prostřednictvím 1 368 odběratelských organizací. Potřeba potravinové pomoci v České republice přitom stoupla o 30 procent.

Podle Veroniky Láchové, ředitelky ČFPB, přitom nelze očekávat stoprocentní kvalitu všech darovaných potravin, přesto je obvykle nutné reálně zlikvidovat méně než deset procent z jejich dodaného množství. „Jedná se o přebytky, takže drobné vady na kráse jsou naprosto běžné. Pro nás je klíčové, aby byla dodržena bezpečnost potraviny pro konzumaci lidmi. Všechny potraviny jsou před darováním kontrolovány ze strany dárce a pak znovu v potravinových bankách,“ dodává.

Ve spolupráci ČFPB, obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu navíc vznikla v roce 2018 metodika, která umožňuje darování například ovoce a zeleniny až do míry dvacet procent poškození. Federace zároveň pracuje s celou řadou organizací, které jsou schopny přijmout případně nevhodné potraviny a využít je jako krmivo pro zvířata.

Dobrou zprávou pro potravinové banky je, že i přes to, že jim obchodní řetězce musí přebytky darovat ze zákona, jejich snahy přispět k potravinové pomoci tím nekončí. Albert například bankám daroval nákladní automobily na přepravu, Penny Market poskytl sklad pro potřeby logistického centra a společnost Tesco na jejich rozvoj poskytuje každoročně část svého rozpočtu.

potraviny-darovani-1

Foto: Česká federace potravinových bank

Významným partnerem potravinových bank jsou obchodní řetězce

„Darování potravin přestalo být trendem, stalo se běžnou rutinou většiny obchodních řetězců v Česku. Potravinové banky se profesionalizovaly a většina neziskových organizací využívá jejich služeb. Se stoupajícími objemy navíc stoupá i podpora státu v této oblasti. Díky tomu všemu patří Česko mezi jedny z nejrozvinutějších zemí v oblasti darování potravin obchodníky,“ doplňuje Láchová.

Společnost Tesco nyní navíc představila aplikaci Foodiverse, která má celý proces darování ještě o něco usnadnit. Digitální platforma totiž sdružuje veškeré aktuální nabídky přebytků a tím ulehčuje proces putování potravin od řetězce přes potravinovou banku až přímo k lidem. Cílem je ještě zvýšit objem darovaných přebytečných potravin – převádí totiž do praxe systém takzvaného kaskádovitého darování, kdy se přebytek nabízí postupně všem dostupným příjemcům.

„Postupně zvyšujeme podíl zachráněného jídla. Již 87 procent přebytečných potravin stále bezpečných pro konzumaci jsme darovali neziskovým organizacím. V roce 2021 to bylo 1 443 tun potravin, což se rovná 3,4 milionu porcí jídla. Počítáme s tím, že v letošním roce naši pomoc ještě navýšíme,“ uvádí Katarína Navrátilová, generální ředitelka společnosti Tesco pro Českou republiku.

V praxi aplikace funguje tak, že se údaje o všech potravinách určených k darování nahrají do systému, jehož prostřednictvím jsou přebytky nabízeny nejbližší potravinové bance nebo organizaci. Ta pak může dar v aplikaci potvrdit a přijet si pro něj. A pokud ho zrovna nevyužije nebo si pro něj přijet nemůže, v dalším kroku ho aplikace nabídne dalším organizacím, které jsou do ní připojeny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Systém pomoci je tak více automatizovaný, rychlejší a efektivnější. Potravinové banky a neziskové organizace jednoduše uvidí, jaké přebytky jsou na dané prodejně k dispozici. A v případě zájmu si je mohou rychle vyzvednout,“ vysvětluje Ondřej Horský, manažer podpory provozu ve společnosti Tesco. Aplikace je dostupná pro všechny obchodní řetězce, jelikož je navržena jako univerzální řešení. České zastoupení společnosti Tesco však v současné době nemá informace, že by ji další řetězce využívaly.

Proces darování potravin má v plánu vylepšit také projekt, který představilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho realizace by měla začít už letos. Jde o mobilní výdejny určené pro lidi, kteří nespolupracují s žádnou sociální službou a k potravinové pomoci se dostávají obtížně nebo vůbec.

Taková výdejna by měla vyrůst v každém krajském městě – celkově se počítá se 150 provozovnami. Ministerstvo počítá s evropskou dotací ve výši 70 milionů korun. Výdej potravin by pak fungoval na základě předložení kuponu, který by žadatel získal na sociálním odboru úřadu. Podle Veroniky Láchové bude ale také další výzvou zapojení zemědělců a producentů potravin.

Zájem žít v domech pod zemí má stále více lidí. Krtkodom k jejich stavbě využívá i recyklovaný beton

Bydlení v takovém domě přináší řadu benefitů, od energetických úspor až po zdravé životní prostředí, ke kterému přispívá i využití nových materiálů.

krtkodom4

Foto: Krtkodom

Vizualizace jednoho z domů projektu Krtkodom

0Zobrazit komentáře

Pohled na domy částečně zahloubené pod zemský povrch může vyvolávat úsměv na tváři. Jak ovšem ukazuje slovenský projekt Krtkodom Martina Pribily, bydlení ve stylu Tolkienových hobitů dává smysl, a to hned z několika důvodů. To je také příčina, proč má o služby společnosti zájem stále více investorů, i když úřady prozatím nejsou tomuto stylu bydlení nakloněny. A to i z toho důvodu, že Pribila pracuje i s recyklovaným betonem, který je nadějí pro zdravější životní prostředí.

V loňském roce dokončili pět nových domů částečně přikrytých zeminou, v tom letošním by jich mělo být deset. K tomu je navíc v projekční přípravě jedno firemní sídlo a dalších 48 domů v rámci celého developerského projektu. Tato čísla dokazují, že Martin Pribila začíná se svým nápadem na život pod zemí oslovovat stále více investorů, které lákají především benefity spojené s úsporou energie a lepším životním prostředím.

Domy navrhované v rámci společnosti Krtkodom nabízejí stálé klima – a tedy i úsporu energií a snížené náklady na provoz. Příkladem je takový typ stavby, který si pro sebe a svou rodinu postavil sám Pribila. Roční náklady na provoz uvedeného rodinného domu jsou podle architekta podobné jako v případě klasických domů za jeden měsíc.

I proto jeho idea nadchla již řadu investorů, kterým v loňském roce postavil domy v celkové hodnotě dvou milionů eur, tedy bezmála 50 milionů korun. Vůbec nejčastěji se dle Pribily jednalo o domy určené pro rekreaci a následné trávení důchodového věku. Tedy o domy o menší zastavěné ploše.

Nicméně Krtkodom začíná pracovat i na podstatně větších realizacích. Pribila aktuálně dokončuje projekt celého firemního sídla. K tomu je navíc v přípravě rozsáhlý developerský projekt zahrnující hned 48 rodinných domů zavrtaných pod zem. Díky otevřenému přístupu investorů se mohou jejich budoucí obyvatelé těšit na odvážné tvary, klenuté střechy, ale i žití takzvaným ostrovním způsobem.

„Investor vidí cestu v mikrosíťovém způsobu sdílení energie i práci s dešťovou a odpadní vodou. Mikrosíť testujeme, zbytek už využíváme, takže věřím, že ,ostrovní` čtvrť uspěje,“ říká Martin Pribila s tím, že až 80 procent území této rezidenční čtvrti zůstane pokryto zelení a každý dům bude mít dostatečně luxusní výhled do okolí.

I přes rostoucí zájem musí architekt se svým nápadem neustále překonávat překážky. Ty do cesty kladla nejen pandemická situace, která se podepsala na poptávce a zastavila expanzi do zahraničí, ale klacky pod nohy hází i nepochopení ze strany stavebních úřadů, pro které je někdy těžké udělovat Pribilovým domům stavební povolení, za což může nejen celková koncepce, ale i inovativní materiály, se kterými se snaží pracovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi ně patří i takzvaný recyklovaný beton, s jehož pomocí nyní probíhá realizace jednoho z podzemních domů v Trnavském kraji. Jedná se o beton, který využívá původní stavební materiály, jako je odpadní beton či cihly. Ty se nadrtí na požadovanou frakci a jsou smíchány s novým pojivem. Jak vysoké procento v novém materiálu představují, závisí na použití recyklovaného betonu, pokud je zapotřebí voděodolnosti, může to byl přibližně 50 procent, pokud je použit na stěnové systémy, mohou původní materiály tvořit až z 90 procent.

Po vytvrzení je pak takový beton téměř k nerozeznání od nového. „Modul pružnosti se mírně zhoršuje v závislosti na podílu recyklátu v novém betonu. Hovoříme však o průhybu stropu 22 až 23 milimetrů namísto 20 milimetrů, což je nepřehlédnutelný rozdíl, který dokážeme konstrukčně ošetřit,“ vysvětluje Pribila.

krkorod

Foto: Krtkodom

Vizualizace připravované ostrovní čtvrti s krtkodomy

Recyklovaný beton je cestou, jak pomoci životnímu prostředí od množství odpadu, který svou činností produkujeme. Dle statistik vzniká demolicí budov v evropských státech přibližně 38 až 40 procent jejich celkového odpadu, 22 procent pak tvoří minerální odpad, tedy právě cihly a beton. Samotná výroba betonu se navíc podílí z osmi procent na produkci CO2, pokud by se využívání recyklovaného betonu rozšířilo masivně, bylo by možné toto číslo snížit na jedno až dvě procenta.

V případě rodinného domu dokáže podle Pribily využití recyklovaného betonu ušetřit 20 až 100 tun materiálu, který by musel být vytěžen z přírody. Pro investory přitom jeho využití znamená navýšení investice přibližně jen o půl procenta. Beton je navíc možné recyklovat opětovně, takže s průměrnou životností rodinného domu, která je dle norem 50 let, je využitelnost takového materiálu 150 až 250 let.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox