Lykan HyperSport ví, jak tvrdá práce je hrát v Rychle a zběsile. Poslední dochovaný kus a jeho NFT se vydražily za 11 milionů

Patrik SvatošPatrik Svatoš

lykan-1

Foto: Rubix Market

Lykan HyperSport z Rychle a zběsile 7

0Zobrazit komentáře

Ferrari, Porsche, Lamborghini nebo třeba Aston Martin většina z vás jistě zná. Možná nějaký model od nich dokonce chcete mít jednoho dne ve své garáži. Existují však auta, jejichž jména si pamatují jen opravdoví nadšenci. Tím může být i Lykan HyperSport z filmu Rychle a zběsile 7, jehož poslední dochovaný kus včetně jeho digitální verze ve formě NFT nyní našel nového majitele, a to za cenu lehce přesahující 11 milionů korun.

Popularita NFT s každým dnem roste. Na vlně nezaměnitelných digitálních tokenů s často neuvěřitelně vysokou sběratelskou hodnotou – jejichž princip jsme vysvětlili v našem článku – se v posledních měsících svezli výtvarníci i hudebníci, nyní se tento svět propojil s hollywoodským hitem Rychle a zběsile 7. Spolu s ikonickým vozem z filmové série se totiž vydražilo i jeho NFT.

Dražba probíhala přes tržiště Rubix Market a startovací cena fyzického i virtuálního vozu začínala lehce nad hranicí dvou milionů korun. Nový majitel kromě samotného Lykanu získal také exkluzivní digitální koláž s motivem automobilu a další digitální obsah, který podobně jako jiná NFT může jednoho dne získat zajímavou sběratelskou hodnotu. Ostatně právě takto se například za necelé tři miliony dolarů vydražil i historicky první tweet.

Skutečný Lykan HyperSport postavila společnost W Motors ve Spojených arabských emirátech v počtu deseti kusů, avšak v průběhu natáčení adrenalinem a benzinem napumpovaného snímku se devět kusů zničilo. Při ceně přesahující v přepočtu 70 milionů korun za jedno auto nejde zrovna o zanedbatelnou částku, avšak jen do té doby, než ji srovnáte s rozpočtem, jenž u sedmého dílu filmové série činil čtyři miliardy korun.

lykan-2

Foto: Rubix Market

Lykan byl jednou z nehereckých hvězd Rychle a zběsile 7

lykan-3

Foto: Rubix Market

Lykan HyperSport se vydražil za více než 11 milionů korun

Poslední dochovaný Lykan HyperSport je prozatím k vidění v galerii W Motors v Dubaji a není určen k běžnému provozu, ale pouze pro filmařské účely – nebo právě k vystavení a pokochání se pohledem na unikátní kousek, jehož raritu ještě násobí převedení do formy nezaměnitelného tokenu zapsaného na blockchainu. Jedinečný je konec konců i stav vydraženého automobilu.

Vozu oproti standardu chybí airbag ve volantu či infotainment, pod kapotou není ani původní, dvakrát přeplňovaný šestiválec naladěný na 780 koní, který disciplínu z klidu na sto zvládal za 2,9 sekundy a z nuly na 200 km/h zrychlil za méně než deset sekund. Motor byl nahrazen plochým šestiválcem z Porsche 718, který výkon 245 koní posílá na zadní nápravu přes manuální převodovku. Nemá ani zrcátka a pár dalších maličkostí, které se zničily při natáčení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Lykan HyperSport navíc není prvním autem z populární série Rychle a zběsile, které si po filmové premiéře našlo nového soukromého majitele. V minulosti bylo možné pořídit speciálně upravený Dodge Charger, v dobrém smyslu slova bestii, kterou poháněl dnes těžko představitelný devítilitrový motor s více než 1 500 koňmi (některé zdroje uvádějí výkon dokonce o 700 koní vyšší).

Stejně tak dražba nebyla prvním průnikem zábavního průmyslu a fenoménu NFT. O propojení hudby a nezaměnitelných tokenů se nedávno postarali Eminem i The Weeknd, velké jméno – a vysoké částky – si ve světě digitálního sběratelství vydobyli také tvůrci pixelovitých postaviček CryptoPunks, kteří uvedli i novou kolekci nazvanou Meebits.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Španělsko plošně snižuje rychlost ve městech. Rychleji než 30 km/h v nich pojedete už jen výjimečně

Patrik SvatošPatrik Svatoš

madrid

Foto: via Canva.com

Madrid a další města čeká výrazné zpomalení dopravy

0Zobrazit komentáře

Španělsko je první zemí na světě, která ve městech sníží maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Úpravu zákona tamější vláda přijala už koncem minulého roku, legislativa nicméně vešla v platnost až 11. května. Důvodem pro zpomalení má být nižší nehodovost, plošné opatření se bude týkat zhruba 60 až 70 procent silnic ve městech.

Třicítka bude ve španělských městech nově platit v těch úsecích, kde je jeden jízdní pruh v každém směru, případně v jednosměrkách s odděleným chodníkem. V jednosměrných ulicích s chodníkem v úrovni vozovky bude rychlostní limit dokonce o 10 kilometrů za hodinu nižší, na větších silnicích se maximální povolená rychlost snižuje na 50 km/h.

K omezování rychlosti už se odhodlalo více států, ale žádný z nich to neudělal tak plošně jako Španělsko. Podobnou cestou se letos vydal belgický Brusel, postupně se chtějí přidat i další evropské metropole. Už dříve podobné opatření v obytných čtvrtích zavedly finské Helsinky, které poté zveřejnily statistiku, že v roce 2019 nezemřel jediný člověk při srážce s vozidlem. Pro srovnání v Praze za stejný rok při dopravních nehodách zahynulo osm chodců a trojice cyklistů.

Jak uvádí Ministerstvo dopravy ČR, při srážce vozidla s chodcem při rychlosti 30 km/h statisticky zemře pouze jediný člověk ze 40 případů. Jakmile se ale rychlost zvýší o 20 kilometrů za hodinu, úspěšnost přežití klesne na 80 procent. Ačkoliv se statistiky různých výzkumů liší, skutečností zůstává, že srážka při nižší rychlosti dává vždy větší šanci na přežití.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

I z toho důvodu byla loni v hlavním městě Švédska podepsaná takzvaná Stockholmská dohoda, kterou stvrdilo podpisem 140 zemí. Jedním z jejích hlavních cílů je snižování nehodovosti ve městech, ale právě také zavádění rychlostního limitu 30 km/h v zónách, kde se nachází velké množství chodců.

Pravidla se mění také v České republice. V poslední době se mluvilo především o cyklistech, které možná brzy budeme muset objíždět s rozestupem minimálně 1,5 metru. Právě takovou úprava zákona v polovině dubna schválila Poslanecká sněmovna a nyní se čeká na potvrzení Senátem.

Snižování rychlostí má ještě druhý rozměr než ten bezpečnostní. A to jsou posledních několik let tolik oblíbené emisní dopady. Nižší rychlosti znamenají nižší spotřebu a tedy i nižší emise, se kterými bojuje prakticky každá světová metropole. A to nejen u osobní automobilové dopravy, ale i v případě vnitrostátních letů, které má ve Francii nahradit vlaková doprava, nebo v přepravě zboží, kde se objevují první prototypy, jež mají být brzy schopné vyjet i na dálnici.