Má svoji stíhačku Mig-29, jako první civilista vyšel do kosmu, kamarádí s Muskem. A povede NASA

Příští šéf úřadu by měl být podle Donalda Trumpa motorem pokroku, obavy ale vzbuzuje jeho propojení s vesmírným byznysem Elona Muska.

nasa-1

Foto: archiv Jareda Isaacmana / Canva Pro/CzechCrunch

Jared Isaacman

0Zobrazit komentáře

Jared Isaacman je americký miliardář, filantrop a velký fanoušek létání, který si své touhy po vznášení se nad Zemí plní nehledě na to, kolik milionů dolarů ho to bude stát. Planetu nejdříve obkroužil kolem dokola v letadle, pak obíhal v raketě. Letos dokonce během svého druhého letu do kosmu vyšel jako první amatérský astronaut do volného vesmíru. V příštím roce ho ale budou čekat spíš politické výšiny. Budoucí prezident Donald Trump ho totiž nominoval do funkce šéfa NASA.

Pro Isaacmana by šlo o první politickou funkci v životě. Ovšem nový prezident toho od něj bude čekat hodně. „Jared povede misi NASA zaměřenou na objevování a inspiraci, čímž připraví cestu pro průlomové úspěchy ve vesmírné vědě, technologii a průzkumu,“ napsal minulou středu Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Jaredova vášeň pro vesmír, jeho zkušenosti astronauta a oddanost posouvání hranic průzkumu, odhalování záhad vesmíru a rozvoje nové vesmírné ekonomiky z něj činí ideálního kandidáta pro vedení NASA do odvážné nové éry,“ nešetřil v příspěvku Trump chválou.

Isaacman byl nominací poctěn, nebo si to alespoň napsal na svůj účet na sociální síti X: „S podporou prezidenta Trumpa vám mohu slíbit toto: Už nikdy neztratíme schopnost cestovat ke hvězdám a nikdy se nespokojíme s druhým místem.“ Narážel tím nejspíš na devítiletou pauzu mezi lety 2011 a 2020, kdy poté, co NASA přestala používat raketoplány Discovery, Američany do vesmíru nosily z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ruské stroje. Zpět do „vesmírného závodu“ vrátila USA až v roce 2020 společnost Elona Muska SpaceX, která na palubě své lodě Crew Dragon dopravila dva americké astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Pokud Isaacmana ve funkci potvrdí Senát, bude mít na starosti organizaci s rozpočtem 25 miliard dolarů (599 miliard korun) a 18 tisíci zaměstnanci. Zároveň si je blízký osobně i byznysově s Elonem Muskem, podle magazínu The Atlantic jsou přátelé. Zpravodajský web CNN pak uvádí, že Isaacmanova firma Shift4, ve které drží třicetiprocentní podíl, koupila v roce 2021 akcie Muskovy SpaceX v hodnotě 27,5 milionu dolarů. Pokud by tedy Isaacman řídil NASA, mohl by se ocitnout v poměrně velkém střetu zájmů, neboť Muskova firma má od NASA několik zakázek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V čele úřadu by Isaacman měl vliv na to, kudy budou vládní peníze z agentury dál téct. Třeba v rámci mise Artemis, která by měla dostat lidstvo znovu na Měsíc. NASA více než deset let vyvíjí společně s firmami Boeing a Northrop Grumman nákladný raketový systém na jedno použití, který má být schopen dopravit lidi na vzdálené destinace za hranice nízké oběžné dráhy Země, tedy ideálně právě na Měsíc.

SpaceX však nedávno úřad předběhlo se svým systémem Starship, který má být opakovaně použitelný, tedy výrazně levnější. „S Isaacmanem v čele NASA by se vývoj vlastního systému kosmických nosných raket mohl zrušit, což by mohlo znamenat, že více federálních financí začne proudit do SpaceX,“ píše magazín The Atlantic. Agentura Reuters pak upozorňuje, že by to mohlo znamenat zrušení tisíců pracovních míst, ale hlavně ještě větší závislost na Elonu Muskovi a jeho SpaceX. Ve hře je i budoucnost dalších privátních hráčů, protože NASA přiděluje soukromým společnostem, jako je SpaceX Elona Muska, Blue Origin Jeffa Bezose nebo letecký gigant Boeing, miliardové zakázky na vesmírné projekty.

Kromě blízkosti s Muskem ale v odborných kruzích nevyvolala sázka na Isaacmana velké pohoršení. Spíše naopak. John Grunsfeld, který působil jako hlavní vědec NASA během úřadování George W. Bushe a později vedl vědeckou divizi úřadu za Baracka Obamy, řekl magazínu The Atlantic, že „výběr mohl být mnohem horší“ a že je ohledně nominování Isaacmana optimistický. Grunsfeld totiž není spokojený se současným stavem v NASA. Vadí mu, že se v poslední době neustále zvyšovaly náklady na vývoj raketového systému. A protože úřad směřoval velké množství peněz do vývoje raket, chyběly pak podle Gunsfelda peníze na ostatní vědecké projekty NASA.

Jednačtyřicetiletý Isaacman, jehož aktuální jmění se odhaduje na 1,9 miliardy dolarů (přibližně 45 miliard korun), začínal jako řada jiných úspěšných amerických byznysmenů. Zatímco například Jeff Bezos a Bill Gates zakládali své firmy v garážích, Isaacman opustil v šestnácti letech školu a založil ze sklepa v domě svých rodičů v New Jersey společnost Shift4 Payments, která se specializuje na zpracovávání plateb.

Do školy se ale později vrátil a v roce 2011 získal na Embry-Riddle Aeronautical University bakalářský titul zaměřený na práci v leteckém průmyslu. Ve stejném roce pak založil společnost Draken International, která školí piloty letectva. O osm let později většinový podíl v Drakenu prodal investiční společnosti Blackstone za stovky milionů dolarů.

Létání je zjevně jeho vášní. Do letadla jako pilot poprvé sedl už v jednadvaceti letech a zřejmě jako jediný civilista v USA vlastní ruskou stíhačku MiG-29, se kterou si prý chodí zalétat, když si potřebuje odpočinout od byznysu. „Pořád je to terapie, pořád je to únik,“ řekl Isaacman před čtyřmi lety americkému Forbesu.

Sám je držitelem světového rekordu v obletu Země v lehkém proudovém letadle, kterého se mu podařilo dosáhnout v dubnu 2009. Zemi zvládl obletět za 61 hodin. Cílem akce bylo vybrat peníze pro charitativní organizaci Make-a-Wish, která se věnuje plnění přání vážně nemocným dětem. Spojení s charitou měl i jeho první let do vesmíru.

V roce 2021 sám financoval první zcela komerční let do vesmíru a společně s dalšími neprofesionálními astronauty strávil ve vesmírné lodi společnosti SpaceX tři dny na oběžné dráze Země. Tentokrát měla mise za cíl přitáhnout pozornost k Dětské výzkumné nemocnici svatého Judy v americkém Memphisu. Letos se Isaacman do vesmíru ještě jednou vrátil, opět s lodí Elona Muska a jako první neprofesionální astronaut vyšel do volného vesmíru.