Má úspěšnou agenturu, teď firmám pomůže s dluhopisy. Je to podhoubí pro šedou zónu, říká Skovajsa

Díky tomu, že agentura myTimi funguje ziskově, se její zakladatel Jan Skovajsa pouští i do dalších projektů. Zaměřil se na podlimitní dluhopisy.

Peter BrejčákPeter Brejčák

jan-skovajsa-23

Foto: myTimi

Jan Skovajsa, zakladatel služby myTimi a platformy Bondbot

0Zobrazit komentáře

Jan Skovajsa před lety rozběhl službu myTimi, ze které se postupně stal ziskový byznys, který dalším firmám pomáhá v outsourcingu a naplňování produktových či akvizičních strategií třeba v obsahovém a výkonnostním marketingu, správě sociálních sítí či mystery shoppingu. Za loňský rok evidovala 130 klientů a obrat v dodaných službách ve výši 27 milionů korun s meziročním růstem o polovinu a se ziskem šest milionů. A teď svému zakladateli slouží jako odrazový můstek k dalším aktivitám.

„Díky tomu, že jsme se již před dvěma lety překlopili do černých čísel, máme prostor investovat i do dalších projektů,“ vypráví pro CzechCrunch Skovajsa a rovnou zmiňuje nejnovější interní počin zvaný Bondbot. Jde o platformu pro emisi dluhopisů, jež funguje od letošního června a nabízí zajištění celého procesu.

„Myšlenka založit Bondbot přišla na základě poptávky našich klientů na standardní služby myTimi,“ přibližuje Skovajsa s tím, že za poslední rok a půl pomohli servisovat několik emisí o celkové hodnotě šedesát milionů korun. Jednou z nich byla i emise firmy Farma Živina, kde se podařilo vybrat třicet milionů.

Během analýzy trhu pak v myTimi interně zjistili, že existující platformy nenabízí dostatečně komplexní služby, a tak se to rozhodli změnit vlastním projektem. Firmám Bondbot za poplatek ve výši šest až deset procent z celkové částky emise pomůže získat ISIN (mezinárodní identifikační číslo cenného papíru), vytvoří landing page a nastaví marketingovou podporu s cílením na kvalifikované i nekvalifikované investory.

V jakých případech se emisi dluhopisů raději vyvarovat?

  • Když firma odmítá poskytnout své účetní závěrky a výkazy.
  • Když firma nemá dostatečně jasně definované plány, na co vybrané prostředky využije a jakým způsobem plánuje peníze splatí.
  • Když není emise dluhopisů ničím zajištěná. Souvisejícím ukazatelem je nízký základní kapitál.

Zaměřuje se přitom jen na takzvané podlimitní emise, tedy do výše jednoho milionu eur, v aktuálním přepočtu bezmála čtyřiadvacet milionů korun. Oblast podlimitních emisí je totiž dlouhodobě téměř neregulovaná. Emitenti v ní nemusejí publikovat dostatečné informace, což láká poměrně hodně pochybných firem.

„Je to podhoubí pro šedou zónu,“ uznává sám Skovajsa a doplňuje, že i na základě dřívějších zkušeností myTimi s poptávkami o pomoc s emisí jsou jen tři ze sedmi zájemců ochotni poslat základní rozvahu o firmě. „Chceme prostředí podlimitních dluhopisů pomoct ohnout zpátky, aby fungovalo transparentně a férově. V oblasti se sice chystají legislativní změny, jejich příprava a prosazování trvá ale hodně dlouho,“ doplňuje čtyřiatřicetiletý podnikatel.

V Bondbotu tak podle jeho slov chtějí dát prostor na emisi jen společnostem, které nemají pochybné majitele, jasně publikují svá čísla a podobně jako u bankovního financování poptávají prostředky v maximální výši dvoj- až trojnásobku svých měsíčních tržeb. Jako časté nekalé či pochybné praktiky, které by měly investorům sloužit jako výstražná znamení, Skovajsa označuje například to, že firma požaduje příliš mnoho peněz v poměru ke své velikosti.

Jako další varovné znamení jmenuje umělé navyšování čistého zisku v účetnictví firmy pomocí přesunu položek do kapitálových nákladů. „To je možné vidět, když má firma v poměru k obratům hodně vysoké investice do softwaru nebo obecně výzkumu a vývoje. Nebo také když má nepoměrně k obratu hodně vysoká aktiva. Jde o běžné červené vlajky,“ radí Skovajsa.

Nejdůležitější otázkou potenciálních investorů by ale mělo být to, proč vlastně firmě nepůjčí banka? „Náklady na bankovní financování se pohybují kolem šesti až sedmi procent ročně, u dluhopisů jde v průměru o dvojnásobek. Z obecného pohledu tak jde o méně výhodný způsob financování a emitenti by měli být schopni velmi dobře vysvětlit, proč se rozhodli právě pro něj,“ popisuje Skovajsa.

Ve výhledu přitom Bondbot nemá závratně velká čísla. Do konce příštího roku plánuje zprostředkovat prodeje dluhopisů kolem úrovně 200 milionů korun, z čehož by necelá desetina měla zůstat platformě, aby mohla financovat svůj další rozvoj. „Rozdíl oproti ostatním je, že pro nás Bondbot není hlavní byznys, ale doplněk stávajícího. Proto nemáme motivaci dávat prostor jakýmkoliv pochybným firmám jen pro to, abychom vydělali,“ dodává Skovajsa. V poslední době přitom nejde o jediný podobný projekt, přinést větší transparentnost na trh dluhopisů se od loňského podzimu snaží také srovnávač Dluhopisomat od společnosti CFG.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina