Patří mezi jedny z nejkrásnějších cest v Praze. Zatímco po jedné straně je Národní muzeum, Státní opera a výhled na Štvanici, na druhé je Václavské náměstí, nová budova od Zahy Hadid i zrekonstruovaná budova Elektrických podniků. To vše si ale může fakticky prohlédnout jen řidič auta nebo jeho spolujezdec. Magistrála je pro všechny ostatní nevlídná, což by se mělo změnit.

O proměně autostrády, která vede středem města, se v metropoli hovoří už řadu let. Teď ale existují konkrétní plány. Začít by se mělo novým přechodem, který vznikne před Fantovou budovou, tedy historickým zázemím hlavního nádraží. „Je to projekt, na kterém spolupracujeme se Správou železnic. Fantovu budovu před nedávnem opravili a chtějí kultivovat i veřejné prostranství před ní. Chceme tu budovu přisunout trochu k městu, čemuž má přechod pomoci,“ vylíčil pro CzechCrunch pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

Kromě přechodu by časem měly magistrálu rovněž přetínat tramvajové koleje, které povedou z Vinohradské ulice přímo před novou odbavovací halu hlavního nádraží. Ještě před tím by ale na magistrále mělo dojít k dalším změnám.

„Úsek magistrály od hlavního nádraží směrem na Florenc a k Hlávkovu mostu je charakterem silnice dálniční, jsou tam dálniční návěstidla, dálniční osvětlení i dálniční šířky pruhů, které jsou úplně zbytečné pro rychlost padesát kilometrů v hodině. My to chceme trochu poměštit,“ říká Hřib. O úpravách magistrály hlasovala podle něj rada loni v dubnu jednomyslně. K proměně je tak zřízená pracovní skupina, kde sedí i zástupci dotčených městských částí. Hřib má v plánu stihnout dílčí změny na magistrále ještě do konce volebního období.

Pokud se mu to podaří, pak by v roce 2026 měla severojižní spojnice městem mít stejný počet pruhů, které by se ovšem zúžily, změnit by se měla rovněž návěstidla a také osvětlení. Tím by na magistrále vzniklo nemalé místo i pro další druhy dopravy. „Vznikne bezpečná cykloinfrastruktura a také prostor pro pěší. Na konci by tak magistrála měla vypadat jako jiné normální komunikace,“ uvádí Hřib. Vzorem je například vídeňská Ringstraße, tedy okružní třída kolem vnitřního města. Byť Hřib dodává, že to bude mít samozřejmě i nějaké limity, protože například stromy na pražské magistrále vysázet nepůjdou.

Existuje ale ještě dlouhodobá vize, která se diskutovala během soutěže na budoucí podobu pražské Florence. Ta říká, že estakáda okolo této čtvrti by zmizela a silnice by se položila na zem. „Tato vize je ale založená na tom, že bude muset dojít k výraznému úbytku aut na magistrále, asi o polovinu. To se nestane ze dne na den,“ dodává náměstek pro dopravu. Jde tedy o zhruba dvacetiletý výhled, který by navíc musel být doprovázen dalším opatřením, jako je například zavedení mýta ve městě. Podle Hřiba ale pro to v současnosti neexistuje podpora v zákoně.

Snahu u humanizaci pražské magistrály měla už koalice pod vedením primátorky Adriany Krnáčové. Ta tehdy poptala návrh od světoznámého dánského urbanisty Jana Gehla. Nakonec ale spadly všechny jeho návrhy pod stůl. Až teď částečně ožívají.

Magistrála je jednou z nejvytíženějších komunikací v hlavním městě, denně tu projede asi sto tisíc aut. Vznikala v sedmdesátých letech minulého století a její součástí je i Nuselský most. Dřív se tu jezdilo rychlostí sedmdesát kilometrů za hodinu, ta ale byla časem snížena na městskou padesátku a vznikly také dva přechody u Národního muzea.