Masarykovo nádraží získá novou podobu i koleje na letiště. Podívejte se, jak se změní jedna z nejstarších stanic v Evropě

Eliška NováEliška Nová

masarycka3

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

0Zobrazit komentáře

O krok blíž k cíli je stavba a modernizace železnice na Kladno, jejíž součástí je i odbočka na pražské letiště, kam by se mělo začít jezdit v roce 2028. V souvislosti s tím se pracuje i na obnově Masarykova nádraží. Na nové podobě jedné z nejstarších železničních stanic v Evropě se podílí i studio Jakub Cigler Architekti.

Téměř 180 let staré nádraží dostane moderní háv. A také dvě nové koleje, přes které by snad konečně měly jezdit vlaky směrem na letiště. Proměna Masarykova nádraží se posunula o důležitý krok blíže realizaci, Správa železnic (SŽ) získala pro modernizaci územní rozhodnutí a také zveřejnila vizualizace, jak by nádraží mělo vypadat.

Podle mluvčího SŽ Dušana Gavendy by se projekt od zveřejněného návrhu už příliš měnit neměl. „Vizualizace zobrazují budoucí podobu nádraží v aktuální fázi projektové přípravy. Její změna se nepředpokládá, do zahájení stavby však případné drobné úpravy nelze zcela vyloučit,“ uvedl pro CzechCrunch.

masarycka4

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

Zásadní proměnou je vyšší počet kolejí, místo sedmi jich bude devět. To znamená, se že nádraží rozšíří směrem k ulici Na Florenci. Nově by mělo být také dostupnější z vícero směrů. Původně byl za hlavní vchod považován ten z Hybernské ulice, nyní je ale spíš okrajový a používá se především ten z ulice Havlíčkovy, kde jsou zastávky tramvaje. Všemožné bariéry v místě by měla spravit platforma nad kolejištěm.

„Ta bude tvořit nejen komunikační propojení, ale vytvoří nový východní vestibul pro čekající cestující, z nějž se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště,“ popisuje projekt Správa železnic. Vznikne tedy propojení mezi ulicemi Na Florenci, Hybernská a Opletalova. 

Masarykovo nádraží původně přetínalo městskou hradbu a bylo na samém okraji města. Dnes je výjimečné mimo jiné i proto, že stojí v samotném centru metropole. Funguje tady přitom už od roku 1845, což z něj činí jedno z nejstarších koncových nádraží v Evropě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Centrum by díky novému projektu mělo získat také více zeleně. Část platformy by se totiž měla osázet rostlinami a stromy a utvořit tak odpočinkové místo s výhledem. Platforma by také měla splynout se svým okolím. Má totiž navázat na vznikající zástavbu v okolí Masarykova nádraží, pod jejíž podobou je podepsané studio Zahy Hadid a jako investor Penta.

Modernizace samotného nádraží pak probíhá pod taktovkou architekta Jakuba Ciglera, který má na starosti podobu zmíněné platformy. Stavět by se mělo začít v roce 2023, hotovo má být o tři roky později. Jde ale jen jen o součást připravované trati na letiště, potažmo na Kladno, která bude probíhat v etapách.

masarycka1

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

masarycka2

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

Hotový je zatím pouze Negrelliho viadukt, nyní SŽ poptává dodavatele stavebních prací na úsek z Kladna do Kladna-Ostrovce a také na úsek od stanice Praha-Bubny k pražskému Výstavišti, kde by měla vzniknout nová zastávka. Nová stanice ale bude i v Praze-Bubnech za Negrelliho viaduktem se vstupem skrze podzemní vestibul i ze stanice metra Vltavská. Soutěž na modernizaci trati z Bubnů na Výstaviště, včetně zdejšího nádraží, vypsala Správa železnice v polovině listopadu. Má mít hodnotu 3,8 miliardy korun.

Co se týče spojení na letiště, Správa železnic letos v dubnu vypsala tendr za 119 milionů korun na zpracování dokumentace pro stavební povolení na poslední část celého projektu. Na té by měla vzniknout zastávka Dlouhá Míle v blízkosti přistávací dráhy, nákupního centra a Pražského okruhu. Stavba by podle harmonogramu měla začít za tři roky. Pokud vše půjde podle plánu, na Kladno a na letiště by se mělo začít jezdit v roce 2028. A to v intervalu deseti minut.

Postavili ji ze tří lodních kontejnerů. Teď netradiční kavárna v Holešovicích získala architektonickou cenu

Eliška NováEliška Nová

collarch-1

Foto: Collarch

Pohled na kavárnu z lodních kontejnerů

0Zobrazit komentáře

Začátek nebyl nijak slavný. Kvůli koronavirové pandemii se některé práce zpozdily a kavárna nakonec musela otevřít jen prostřednictvím výdejního okénka. Teď je ale situace mnohem lepší a unikátní prostor, který je tvořený třemi lodními kontejnery, sbírá ocenění. Netradiční holešovická kavárna pod jednoduchým názvem Kontejner získala cenu odborné veřejnosti Grohe v rámci Grand Prix Architektů 2021.

O výstavbu kavárny se postarala platforma Collarch, která propojuje architekty z různých architektonických kanceláří po celém světě. Ta na ni použila tři lodní kontejnery – dva pro základ stavby, jeden jako horní patro. Výsledkem je projekt, nacházející se konkrétně na Ortenově náměstí, který vyniká nejen svým neobvyklým vzhledem, ale také přístupem k životnímu prostředí.

„Jde o projekt v Holešovicích, které jsou průmyslovou, dělnickou čtvrtí. Nyní se z nich stává opak – přívětivé místo, kde probíhá spousta městského života a vznikají zde kavárny či kluby. Transformace kontejneru je tomu podobná, změnili jsme opravdový lodní kontejner na přívětivý kavárenský prostor. Vyjadřuje to tedy i transformaci té čtvrti,“ vylíčil pro CzechCrunch Shota Tsikoliya, jeden z architektů Collarch.

Kavárnu v místě poptala Praha 7, která chtěla doplnit rekonstrukci celého náměstí. Soutěž se týkala prostoru ulic Plynární a U Uranie, přičemž dva lodní kontejnery jsou umístěny paralelně s hlavní ulicí. „Tvoří optickou a zvukovou clonu pro klidné posezení v parku. Třetí kontejner je posazen našikmo na zbylé dva. Vznikají tak dvě terasy s výhledem a hmota kontejneru se stává jasným prvkem viditelným z hlavních přístupových os,“ stojí v představení projektu na Grand Prix Architektů.

To, že půjde o kontejner podle architektů, z parametrů v zásadě vyplynulo a zdálo se to být ideálním řešením. Snad i proto, že ohraničený prostor byl skoro stejně velký jako dva kontejnery vedle sebe. Collarch poptala společnost B&M Gastro, která nyní kavárnu provozuje. „Co projekt, na kterém pracujeme, to specifická, do jisté míry experimentální práce. Vymýšlíme řešení podle zadání investora a vždy to má přesah do něčeho, co jsme nikdy před tím nedělali. Kontejner není výjimka,“ líčí Ondřej Janků, další z architektů Collarch.

holesovicka-kavarna-3

Foto: Collarch

Kavárna z lodních kontejnerů tvoří prostor na pražském Ortenově náměstí

Kontejner je řešením dočasným. Respektive kavárna zde bude fungovat nějakou dobu, pak se může Praha 7 rozhodnout, že už jí to nevyhovuje a chce s místem provést něco jiného. Když se tak stane, kontejnery se mohou jednoduše odvézt jinam. „Zadáním bylo vytvořit stavbu, která tam bude minimálně deset let. S tím jsme také pracovali. Byli bychom rádi, kdyby se stavba s místem sžila a byla tam i déle, ale brali jsme ohled i na případ, že se bude muset přesunout,“ říká Tsikoliya.

Kontejner sedí na poměrně drobných základových betonových patkách, přemístit ho je tak relativně jednoduché. Může zmizet bez jediné stopy. A pak použít jinde. Pro architekty přitom bylo důležité, že mohli staré lodní kontejnery zrecyklovat. „Svou konstrukcí je dokonalý k přepravě zboží, ne k tomu, aby v něm byla kavárna či něco podobného. Jeho přetvoření určité stavební úpravy vyžadovalo, ale nevznikla další uhlíková stopa, která by byla spojená s novostavbou,“ popisuje Tsikoliya.

Kavárna má mít celoroční provoz, tomu je kontejner také přizpůsobený. A protože chtěli architekti zachovat vnější charakter kontejneru, zůstal de facto nedotčený. Izolace a další jsou i proto zevnitř. Tím vznikl podle autorů vnitřní prostor, se kterým jde pracovat a upravit ho pro potřeby kavárny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Odborné ceny veřejnosti si architekti cení. „Víme o některých lidech, kteří pro nás hlasovali, a skoro bych řekl, že na základě toho by se to mohlo jmenovat cena laické veřejnosti. V tomto kontextu je to pro nás podstatné, protože víme, že to není jen architektonický úlet z naší dílny, ale že kavárnu lidé využívají a těší je to,“ říká Janků.

Ostatně i Collarch je trochu netypický. Nejde totiž o běžné architektonické studio, ale o platformu. „Založili jsme ho relativně mladí a všichni jsme měli i jiné zájmy. Někdo učil, někdo měl jiné projekty. Platforma byla příležitost, pracovat na něčem společně, ale zároveň míst určitou svobodu. Tento formát se nám tedy zdál nejvhodnější, byť vedeme dialog o tom, zda v tomto formátu zůstaneme,“ říká Tsikoliya.