Evropská unie versus Apple aneb Jak se musí změnit iPhony, aby splňovaly pravidla eurokomisařů

Evropská komise chce, aby Apple více zpřístupnil iOS a iPadOS vývojářům třetích stran. A tak mu poslala první oficiální varování.

Filip HouskaFilip Houska

Margrethe Vestager a Tim Cook

0Zobrazit komentáře

Základní myšlenka iOS tkví v tom, že jde o uzavřený ekosystém, díky čemuž může Apple pro uživatele iPhonů a iPadů zajistit mimo jiné vyšší bezpečnost během používání. Jde zkrátka o jinou filozofii než u Androidu, který je zase otevřený. Evropské unii ale na tomto přístupu vadí, že omezuje konkurenční služby – a Apple podněcuje k tomu, aby ho změnil. Teď naléhání dospělo do fáze, kdy firmu oficiálně varovala, na čem musí zapracovat, aby nebyla pokutována.

Není to tak dávno, co byl Apple nucen odstranit svůj konektor Lightning na úkor univerzálního USB-C, aby v zemích Evropské unie mohl iPhony (ale i jiná menší zařízení) prodávat. Europoslanci argumentovali tím, že jednotný kabel ulehčí životy lidí, ušetří peníze a zčásti ochrání životní prostředí.

Ukázalo se, že Evropská unie může mít na technologické obry velkou páku – jelikož je pro ně starý kontinent důležitým trhem, požadavkům více či méně vyhoví. Nová pravidla Evropská komise vyžaduje skrze loni schválené zákony o digitálních službách, respektive digitálních trzích.

iphone-2

Přečtěte si takéiPhony 16 v Evropě nedostanou umělou inteligenci. Proč vlastně?Evropa poprvé dostane výrazně jiné iPhony než USA, bude chybět umělá inteligence. Proč vlastně?

Digital Services Act (DSA) a Digital Markets Act (DMA), jak se jim říká, v podstatě určují, jak by se technologické firmy měly na evropských trzích chovat z pohledu transparentnosti, bezpečnosti uživatelů a funkčnosti jejich online služeb. Což se týká i operačních systémů iOS a iPadOS.

Evropští regulátoři dlouhodobě kritizují Apple za to, že jeho mobilní operační systémy jsou uzavřené a znevýhodňují pozici konkurenčních firem na trhu. Proto teď podniku pod taktovkou Tima Cooka odeslali první oficiální varování, co má udělat, aby v následujících obdobích nemusel v Evropě platit pokuty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Apple tak bude muset za několik měsíců vymyslet způsob, aby zajistil lepší propojitelnost funkcí konkurenčních produktů, typicky sluchátek nebo chytrých hodinek, přímo v iOS a iPadOS. Zkrátka aby uživatelé jiného příslušenství než toho s nakousnutým jablkem v logu měli možnost s ním fungovat stejně jako třeba u Androidu.

Spolu s tím bude Evropská komise po Applu chtít, aby více otevřel iOS a iPadOS pro vývojáře třetích stran, kteří dosud nemají přístup k některým z klíčových funkcí operačního systému. Například k hlasové asistentce Siri nebo platební službě Apple Pay. Mezi uživateli iPhonů i iPadů ale panují obavy, aby to nenarušilo bezpečnost během používání.

Tak či onak, podle zprávy Evropské komise, na kterou se odvolává agentura Reuters, má Apple šest měsíců na to, aby přišel s nějakým řešením. Když by na požadavky EU nepřistoupil, může čelit astronomickým pokutám, které by se vypočítávaly z deseti procent jeho ročního globálního obratu.

Stačí se podívat na výsledky hospodaření firmy za poslední čtvrtletí, kde tržby dosáhly téměř 86 miliard dolarů, tedy zhruba dva biliony korun. Deset procent z takové sumy jsou tedy miliardy korun, které by navíc Apple platil i opakovaně, kdyby nadále odmítal na pravidla Evropské unie přistoupit.

„Dnes poprvé využíváme řízení o specifikaci v rámci Aktu o digitálních trzích k tomu, abychom prostřednictvím konstruktivního dialogu vedli Apple k účinnému dodržování závazků v oblasti interoperability,“ uvedla v prohlášení šéfka antimonopolního úřadu Evropské unie Margrethe Vestager.

Apple má všeobecně na evropském trhu horší pozici. Odhlédne-li se od pokut, které musel platit nebo které se řeší (jednu například iniciovalo Spotify v oblasti hudebních streamovacích služeb), firma prakticky ani nedokáže na starý kontinent dostat své nejnovější technologie, s nimiž přišla v nových iPhonech.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Stroukal vs. Kratina aneb Proč musí být průmyslové haly jako krabice a jaké zázraky se dějí uvnitř

Populární ekonom a průkopník průmyslových hal v rozhovoru popsali, proč je obor třeba dál rozvíjet a že za zdmi „krabic“ se odehrává digitální revoluce.

Luboš KrečLuboš Kreč

navrh-bez-nazvu-13

Foto: Creditas / Accolade / CanvaPro /CzechCrunch

Dominik Stroukal a Milan Kratina

Dominik Stroukal, asi nejviditelnější člen Národní ekonomické rady vlády, je populární vysokoškolský pedagog, který na Metropolitní univerzitě přednáší mimo jiné o digitální ekonomice. Milan Kratina je zakladatelem skupiny Accolade, která investuje do výstavby průmyslových hal, jež jsou plné automatizovaných skladů či robotické výroby. A tak se spolu rozhodli natočit podcast.

Je to vlastně věčné téma: „Hyzdí gigantické krabice podél dálnic krajinu?“ A přesně tuhle otázku si položil i Dominik Stroukal, když nedávno jel s rodinou po karlovarské rychlostní silnici D6 do Prahy. „Co kdyby tam byla třeba věžička?“ napadlo ho v nadsázce a zeptal se na to právě Milana Kratiny z Accolade.

Kratina, podle časopisu Forbes čtyřiadvacátý nejbohatších Čech, mu na to v jejich společném rozhovoru odpověděl tak, jak to rád říká: „Je to neofunkcionalismus. Navazujeme na prvorepublikovou architektonickou tradici.“ To je samozřejmě nadsázka, což následně vysvětlil i devětatřicetiletý byznysmen: „Naše haly musí být maximálně funkční.“

Jde o to, že krabice, což je označení, kterému se ani Kratina nebrání, jsou svým uspořádáním velmi univerzální, ať se je nájemce rozhodne využít jako sklad, nebo jako výrobní zázemí. A v tom je prý klíč: „Nechceme, aby tyhle stavby dopadly jako textilky v Podkrkonoší.“

Accolade funguje na trhu od roku 2011, investiční fond Accolade Industrial Fund vznikl o tři roky později. Aktuálně skupina působí v osmi evropských zemích, má ve svém portfoliu 3,4 milionu čtverečních metrů plochy v 62 lokalitách. Mimo jiné jí patří robotické distribuční centrum Amazonu u Kojetína nebo chystá automatizovaný sklad pro nadnárodní módní řetězec v Chebu.

A právě na fakt, že v jejích halách se odehrává faktická technologická revoluce, upozornil Kratina i při rozhovoru se Stroukalem: „To, co chystáme v Chebu, bude jedna z největších realizací automatizovaného provozu v Evropě. Délka drah pro automatické přepravníky tam bude 44 kilometrů.“

Jsou to sice fascinující technologické výdobytky, jenže veřejnost, která krabice míjí v autech, o tom většinou nemá tušení a představuje si, že uvnitř se neodehrává nic mimořádného ani sofistikovaného. „Měli byste pořádat exkurze,“ navrhl Dominik Stroukal a Milan Kratina mu přisvědčil: „Ano, budeme je muset dělat víc. Našemu oboru se totiž nedaří lidem vysvětlovat, co se za zdmi hal odehrává.“

navrh-bez-nazvu-3

Přečtěte si takéJá a investor? Toužil jsem hromadit haly, hlásí Milan KratinaJá a investor? Toužil jsem hromadit haly. Uráží mě, když se říká, že Češi jsou Východ, hlásí Kratina

Investiční svět, do nějž patří i skupina Accolade, se zároveň dostal v posledních dvou letech do velmi dynamické situace – předtím skoro celou dekádu byly základní úrokové sazby v Česku i v EU blízko nule, cena peněz byla nízká a příliv prostředků do nemovitostí či akcií byl enormní. Ve chvíli, kdy centrální banky začaly kvůli inflaci zvedat sazby, se ale atmosféra otočila a muselo dojít k přecenění řady aktiv včetně nemovitostí, u kterých se dřív v důsledku levných peněz valuace vymkly z kloubů.

„Jsem za to rád, protože jsem bytostný odpůrce toho, aby peníze byly zadarmo,“ upozornil Kratina. A Stroukal dodal: „Po zdánlivě mrtvé dekádě, kdy to vypadalo, že sazby nebudou nic dělat, se konečně začalo něco dít. To mě jako ekonoma zajímá.“

Accolade muselo hodnotu svého portfolia mírně upravit, ale nijak zásadně. Aktuálně je hodnota všech skupinových aktiv 75 miliard korun.

Mezi klienty, kteří si od Accolade nebo Accolade Industrial Fund pronajímají industriální budovy, je více než dvě stě převážně mezinárodních společností. Patří mezi ně kromě Amazonu či FedExu také třeba Ikea, Miele, Iveco, Tchibo nebo Viessmann.

Při srovnání s Polskem či Slovenskem je v Česku větší množství průmyslových nemovitostí, ale podle Kratiny to tak má být i nadále – pokud si země chce zachovat status průmyslového centra. Navíc jak spolumajitel Accolade rád připomíná, například ve srovnání s Nizozemím jsme pořád hodně pozadu.

A co dalšímu rozvoji brání? Stroukal s Kratinou se shodli, že především byrokracie, která český byznys trápí čím dál víc. „Fakt, že získat u nás stavební povolení může trvat déle než získat bankovní licenci, je neuvěřitelný,“ shodli se.

CC Native

Partnerem článku je Accolade