Evropa poprvé dostane výrazně jiné iPhony než USA, bude chybět umělá inteligence. Proč vlastně?

Apple tento týden představil iPhony 16 a 16 Pro a jedním z hlavních lákadel má být Apple Intelligence – ne ovšem v zemích Evropské unie.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

iphone-2

Foto: CzechCrunch

Do Evropské unie poprvé zamíří výrazně jinak vybavené iPhony než do USA

3Zobrazit komentáře

V pondělí se z amerického Cupertina do celého světa vysílala každoročně nejdůležitější prezentace Applu. Hlavním bodem bylo představení nové řady iPhonů pro následující rok. Podobně jako už delší dobu prošly modely 16 a 16 Pro spíše iterativními změnami – Apple u nich ale poprvé ve velkém sází na umělou inteligenci, která má pomoci při mnoha každodenních činnostech, od psaní zpráv přes organizaci času až po focení. Nic z toho ovšem v blízké době neuvidíme v zemích Evropské unie. Letošní rok je dosud jedním z nejvýraznějších příkladů, kdy evropští zákazníci dostanou v zásadě jiné zařízení než ti američtí. Proč vlastně?

O Apple Intelligence, jak technologický gigant umělou inteligenci ve svém pojetí pojmenoval, jsme mnohé slyšeli už letos v červnu v rámci vývojářské konference, teď jsme oznámené funkce viděli na nových telefonech spolu s několika dalšími. Hlavním bodem je hlasová asistentka Siri, jejíž schopnosti mají narůst o pár řádů. Vše začíná výrazně lepším porozuměním mluvenému jazyku, takže Siri už nebude třeba říkat poměrně přesné povely, ale pochopí i více hovorová vyjádření. Nebude ani vadit, pokud se zakoktáme nebo opravíme.

Siri také bude rozumět kontextovým informacím. To znamená, že bude vědět, co je právě na displeji, a tyto informace dokáže využít nebo se bude orientovat v delší konverzaci. Má například zvládnout i najít fotografii podle popisu a rovnou ji někomu poslat. Dále bude mít přehled o osobních informacích svého uživatele, takže s nimi zvládne pracovat například při plánování kalendáře – vše samozřejmě bez toho, aby měl k daným informacím přístup kdokoliv jiný.

Dalším důležitým bodem je práce s textem. Apple Intelligence má zvládnout například zjednodušit zbytečně dlouhý e-mail nebo v notifikaci poskytnout rychlé shrnutí rozsáhlejší zprávy. V aplikacích nahrávajících zvuk pak bude možné rovnou vytvářet živý přepis mluveného slova. Posledním pilířem je obraz – iPhony budou moci podle popisu generovat vlastní emoji nebo celé obrázky a mazat vybrané objekty z fotografií.

Kapitolou samou pro sebe pak byla takzvaná Visual Intelligence. Z fotografií nebo přímo v hledáčku fotoaparátu má umět rozeznávat různé objekty, podobně jako to umí Google Lens. Stačí namířit na restauraci a dostaneme její hodnocení online, ze záběru psa získáme jeho plemeno nebo informace z fotografie letáčku půjde rovnou exportovat do kalendáře. Pro rychlejší přístup přitom bude na nových iPhonech možné použít nové tlačítko spouště fotoaparátu.

Stačí se ale podívat na americkou a českou verzi stránky o nových telefonech a zjistíme, že u nás Apple s ničím takovým nepočítá. Zatímco americký web hned v úvodu popisuje přínos Apple Intelligence a později následuje celá rozsáhlá sekce věnovaná jejím funkcím, na české verzi webu o ní není ani zmínka. Na internetu se také hned objevily memy s výčty rozdílů mezi iPhony 16 pro Evropskou unii a pro zbytek světa. V čem je problém?

Podle všeho je problém v pozici Applu na trhu a evropských regulacích s tím spojených. Letos v březnu vstoupila v platnost nová evropská legislativa z názvem Akt o digitálních trzích (anglicky Digital Markets Act neboli DMA), která má zajistit spravedlivou soutěž na zdejším trhu například zamezením tomu, aby technologičtí obři upřednostňovali svůj vlastní software před konkurencí. Apple je spolu s Googlem, Microsoftem, Amazonem nebo Metou na seznamu tzv. gatekeeperů, tedy největších technologických firem s mocí rozhodovat o tom, jakým směrem se bude digitální trh vyvíjet.

Apple Intelligence je hluboce integrovaná do operačních systémů a většinu operací provádí přímo v zařízení se záměrem chránit soukromí uživatelů. To nicméně znamená, že k ní nemohou mít přístup žádné třetí strany a využít její schopnosti nebo integrovat do ní vlastní služby. Apple oznámil, že bude zatím spolupracovat pouze s ChatGPT od OpenAI.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pravděpodobně z podobného důvodu, proč se do zemí Evropské unie zatím nechystá Apple Intelligence, zde nejsou dostupné ani AI nástroje od Microsoftu nebo Googlu. Chatbot Windows Copilot, spuštěný ještě pod názvem Bing Chat počátkem loňského roku, u nás sice bude možné využívat, ale jen v rámci samostatné aplikace, ne přímo integrovaný do operačního systému jako třeba v USA.

Umělá inteligence Google Gemini funguje jako samostatná aplikace, podle všeho nicméně nemusí splňovat pravidla na ochranu soukromí uživatelů nebo boj s dezinformacemi. Například nové telefony Samsungu integrované funkce využívající umělou inteligenci nabízejí i u nás, pravděpodobně proto, že Samsung není na seznamu gatekeeperů DMA.

U Apple Intelligence ani ostatních se nejedná o vyslovený zákaz EU přinést nové funkce do regionu, ale rozhodnutí firem. Pokud by se totiž ukázalo, že porušují nastavená antimonopolní pravidla, hrozí velmi vysoké pokuty a upravit zařízení či software tak, aby vyhovovaly regulacím, nemusí být snadné. Apple už v dřívějším oficiálním prohlášení uvedl, že chce s Evropskou komisí spolupracovat na nalezení řešení, které neomezí bezpečnost dat. Jak dlouho ale nalezení tohoto řešení bude trvat, není jasné.

apple-intelligence

Foto: Apple

AI Applu znamená pokročilou práci s textem, generování obrázků či přehlednější oznámení

Jelikož ani Apple, ani Evropská komise nezveřejnily rozsáhlejší prohlášení s výčtem konkrétních důvodů, proč funkce Apple Intelligence do Evropské unie zatím nedorazí, nabízí se poměrně široký prostor pro spekulace. Na internetu se ve spojitosti s tím už delší dobu kritizují evropské regulace, které prý omezují inovace – velice podobný argument ostatně použil sám Apple, když se u iPhonů řešil vynucený přechod z konektoru Lightning na USB-C. Loňské telefony nakonec novější standardizovaný konektor dostaly a firma jej ve svých marketingových materiálech prezentovala jako důležité pozitivum.

Je také otázkou, zda Apple svoje rozhodnutí a výslednou frustraci uživatelů nechce využít i jako nástroj tlaku na Evropskou komisi, ať už pro změny v DMA nebo budoucí neshody, zvlášť v kontextu s právě prohraným soudem o daňových únicích v Irsku.

Situace je nicméně složitější, než se zdá. Funkce Apple Intelligence, které budou mimochodem dostupné v USA až od října a postupně budou přibývat v horizontu několika měsíců, v Evropě v blízké době nedostaneme na iPhonu. Většina z nich má nicméně fungovat také na iPadOS a macOS a Apple v nové tiskové zprávě uvedl, že na Macu budou moci jeho umělou inteligenci využívat i lidé v zemích EU. Jelikož macOS není veden jako tzv. core platform, DMA se na operační systém nevztahuje.

Je otázka, zda se absence Apple Intelligence znatelně podepíše na prodejích. Jelikož dávno (pokud tomu tak někdy bylo) neplatí, že nový iPhone má ke koupi nalákat majitele bezprostředně předcházející generace, zákazníci hledí spíše na změny a vylepšení oproti několik let starým zařízením. Zde se nic nezměnilo, iPhone 16 je výrazně lepší telefon než iPhone 11 nebo 12. Majitelé iPhonů 14 a 15 už mohou hledat důvody k další investici složitěji. A obzvlášť v Evropě, kde zatím můžeme na největší tahák nových jablečných telefonů zapomenout.

 

Aktualizace 12. 9. 2024 – doplněno vysvětlení, proč bude Apple Intelligence dostupná na macOS

Pátý nejbohatší muž světa chystá malou jadernou elektrárnu kvůli AI čipům. Postaví ji dřív než Češi?

Larry Ellison má plán, kde vzít elektřinu pro svá datová centra plná AI čipů: postaví vlastní malé modulární reaktory. Už má prý i pozemek a povolení.

Luboš KrečLuboš Kreč

navrh-bez-nazvu-9

Foto: Depocitphotos / Canva Pro

Larry Ellison věří jaderné energii

0Zobrazit komentáře

Larry Ellison, zakladatel společnosti Oracle, je velmi umanutý muž – možná ne tak jako Elon Musk, kterému mimochodem půjčil na nákup Twitteru, ale docela dost. Ostatně ne náhodou je v žebříčcích nejbohatších lidí světa podle Forbesu i Bloombergu v první pětce. Přestože je mu 80 let a má tolik peněz, že by mohl jeden rok financovat kompletní provoz českého státu, pořád je hodně aktivní v byznysu. Tento týden dokonce vystoupil před analytiky při ohlášení kvartálních výsledků společnosti, kterou založil a jejímž je technologickým ředitelem. A u toho oznámil bombu. Jadernou bombu.

Což o to, Oraclu se podobně jako dalším výpočetním kolosům dařilo ve druhém čtvrtletí roku 2024 skvěle: příjmy byly o osm procent vyšší než loni a dosáhly 13 miliard dolarů, přičemž zisk činil tři miliardy. Akcie reagovaly růstem o více než deset procent. A vlastně by se tomu asi nevěnovala moc velká pozornost – Oracle je specialistou na databáze, už dávno vsadil na využití cloudu a umělé inteligence, a tak podává stabilně velmi dobré ekonomické výkony.

Jenže tento mítink s analytiky z Wall Street byl trochu jiný. „Dovolte mi říct něco, co bude znít bizarně. Jasně, řeknete si, že on mluví pořád o nějakých bizarnostech… To už teda asi musí být opravdu bizár,“ rozesmál podle serveru CNBC Ellison investiční experty. A ještě předtím je ujistil, že spotřeba energie je v datacentrech kvůli výpočetním nárokům umělé inteligence „šílená“.

A tak jeho týmy začaly pracovat na unikátním projektu, který, pokud by uspěl, může zásadním způsobem pomoct rozvoji energetiky nejen v Oraclu, ale v podstatě v celém světě: na datacentru, které bude pohánět elektřina z malých modulárních reaktorů. Už dnes staví Oracle výpočetní huby, které mají příkon 800 megawatt (to je pro srovnání roční spotřeba zhruba 250 rodinných domů). Ovšem v přípravě je i gigawattové centrum plné GPU čipů od Nvidie a právě pro něj chce Oracle postavit jadernou elektrárnu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Už máme i pozemek a stavební povolení pro tři malé reaktory,“ dodal Ellison, aniž by upřesnil, o jakou lokalitu jde. Je zjevné, že s ohledem na byrokracii, dlouhé lhůty a zamrzlé povolovací procesy to určitě nebude v Česku, nejspíš ani v Evropě, ale velmi pravděpodobně na Ellisonově domácí půdě, tedy v USA.

Může se to zdát napoprvé jako fantasmagorie, ale při bližším pohledu už tolik ne. O tom, že výpočetní výkon, který pro svou práci potřebuje umělá inteligence, bude znamenat extrémní nápor na energetickou infrastrukturu, už se mluví nějakou dobu. Procesory od Nvidie i jejích konkurentů, které pohání jazykové modely typu ChatGPT, jsou násobně „hladovější“ než klasické počítače.

Pro srovnání: americký Forbes spočítal, že jen čipy Nvidie, kterých loni vyrobila 3,8 milionu kusů, za rok spotřebují tolik energie, kolik by stačilo na svícení a topení v 1,3 milionu domácností. Tolik proudu ročně vyprodukuje jaderná elektrárna Temelín. Jde přitom v podstatě o skokový nárůst (boom AI trvá pár let) a na trh postupně chrlí další a další mikroprocesory i Intel či AMD, na technologii sází všechny kolosy od Googlu přes Metu a Apple až po automobilky, takže využití umělé inteligence je pořád ještě na začátku. V nejbližších letech proto jak výroba čipů, tak rozvoj speciálních datacenter vhodných pro strojové učení půjde dramaticky nahoru. A s tím i spotřeba energií.

temelin

Foto: Vadim Mouchkin/Wikipedia Commons

Jaderná elektrárna Temelín

A jaderná energetika by v takovém kontextu mohla být řešením, čím dál častěji se tak hovoří o její renesanci, protože štěpení atomů neplodí emise a dodává elektřinu, na rozdíl od solárů či větrníků, neustále a bez výkyvů. Problém je, že výstavba nukleárních elektráren je extrémně náročná, zdlouhavá a drahá. O malých modulárních reaktorech se už nějakou dobu hovoří jako o možném řešení tohoto rébusu: jejich výkon je do 300 megawatt (velké bloky bývají do tisíce megawatt) a měly by být levnější i rychleji postavené.

Jenže jde o experimentální řešení, žádný plně funkční malý modulární reaktor ještě nikde nestojí. Nejblíž mu jsou v Číně a v Rusku, kde vyšli mimochodem z technického řešení, které pohání jaderné ledoborce. Poměrně blízko plně funkčnímu prototypu jsou i v Japonsku, americká společnost NuScale Power chce mít jeden SMR (zkratka small nuclear reactor) hotový do roku 2030.

I v Česku se s nimi výhledově počítá, společnost ČEZ ve své strategii píše, že první malý modulární reaktor by měl stát v Temelíně a další v prostorách někdejších uhelných elektráren v Tušimicích a Dětmarovicích. Jenže časový rámec je ještě vzdálenější než v případě dostavby Dukovan – ty by podle rozhodnutí vlády měla korejská společnost KHCP začít rozšiřovat v roce 2029 a projekt dokončit v polovině 30. let, to vše s cenovkou 400 miliard. Už nyní ale panují pochyby, zda je takový harmonogram i rozpočet realistický, protože jaderné projekty různě po světě vždy trvají déle a stojí mnohem víc.

hlavinka

Přečtěte si takéČeské vlády promrhaly jaderný kapitál, říká matador HlavinkaŘídil Temelín, zná EU i Rusko. České vlády promrhaly jaderný kapitál, říká matador energetiky Hlavinka

No a ty malé jaderné reaktory? V Česku se jejich vývoji věnuje společnost ÚJV Řež, kterou ovládá ČEZ. A ten na svých stránkách píše: „Hlavním cílem programu SMR Skupiny ČEZ je vybudovat 3 000 MWe instalovaného výkonu v SMR v ČR do konce 40. let. […] Technologický partner, který bude vybrán, musí být především schopen dodat bezpečnou a zároveň konkurenceschopnou technologii v potřebném čase.“

A teď zpátky k Oraclu. Význam toho, že podobně silná a bohatá technologická firma oznámí, že chce stavět jadernou elektrárnu, tkví v tom, že to je silná a bohatá technologická firma. Když měli dobývání vesmíru na starost státní úředníci, moc se to nikam od roku 1969, kdy lidé vstoupili na Měsíc, nevyvinulo, dokud nepřišel Elon Musk se SpaceX. Technologičtí titáni jako Ellison či Musk mají nepochybně mnoho slabin a temných stránek, ale tah na branku se jim a jejich firmám obvykle upřít nedá.

Energetika, a ta jaderná speciálně, byla dosud stranou jejich zájmu. A vlastně obecně mimo zorné pole technologického světa. To by se ale mohlo změnit právě tím, jak extrémně energeticky náročné budou produkty, které Oracle, Google či Microsoft nabízí. Bude pak i v jejich zájmu, aby rozvoj například jaderné energetiky šel dopředu mnohem rychleji, než čeho byl svět dosud svědkem.