Nobelovu cenu za ekonomii letos dostane žena, která se dlouhodobě věnuje problémům žen a matek s uplatněním na trhu práce. A český ekonomický rybníček na Twitteru se otřásl. „Claudia Dale Goldin, Nobelova cena za ekonomii. Šílenost,“ divili se třeba autoři ekonomického serveru MotejlekSkocdopole.com s tím, že nepovažují její práci za vědecky přínosnou. Přitom švédská akademie argumentuje, že sedmasedmdesátiletá Goldin poskytla první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí.

Navzdory modernizaci, hospodářskému růstu a rostoucímu podílu zaměstnaných žen v minulém století se dlouho rozdíly ve výdělcích téměř nesnižovaly. V minulosti za ně mohlo odlišné vzdělání nebo volba povolání. Goldin ale ukázala, že v současnosti mohou být rozdíly v příjmech mužů a žen na počátku malé. Jakmile se však narodí první dítě, situace se obvykle změní. Výdělky matek se často nezvyšují stejným tempem jako u mužů, a to i v případě, že mají stejné vzdělání a profesi. A právě tomu se Claudia Goldin věnuje.

Přitom je s podivem, že její závěry zrovna v Česku tak vzrušují. Debatu to zřejmě vyvolalo hlavně proto, že část české společnosti výzkumy zabývající se genderovými tématy nepovažuje za vědu. Nemyslí si to však všichni. Například hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil na sociální síti X (dříve Twitter) se pokusil v dlouhém vlákně vysvětlit její přínos.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii, respektive cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, získala Claudia Goldin https://t.co/BMP0NcFxlE
Claudia Goldin poskytla nové a často překvapivé pohledy na historické i současné role žen na trhu práce.

1/30 pic.twitter.com/TlXs6R4T9N

— David Navratil (@DavidDnavratil) October 9, 2023

Podobně i švédská akademie vysvětlovala, že pochopení role ženy může do budoucna pomoci celé společnosti. Takže i té české, která občas bojuje s návratem matek do práce.

Že máme jednu z nejdelších rodičovských dovolených na světě, jste už možná slyšeli. Může ji čerpat kdokoliv z rodičů až čtyři roky a následuje po mateřské dovolené, která trvá 28 týdnů, zato náleží jen matce dítěte. Je u nás ale celkem humorné říkat tomu „rodičovská“ dovolená, když ji z 98 procent čerpají hlavně matky. Většinou se o její délce mluví jako o benefitu, to ale není tak jisté. Nedávný průzkum společností Deloitte a Mumdoo mezi českými ženami zjistil, že být plně na rodičovské dovolené si přejí tři procenta dotázaných matek. V reálu je ale doma s dětmi bez jakéhokoliv úvazku 55 procent žen.

Nejde ale o čísla „jenom z Prahy a kanceláří“. „Cíleně jsme oslovovali ženy zaregistrované v databázi platformy Mumdoo, kde víme, že více než 50 % z nich žije v regionech a mimo velká města,“ uvedla Andrea Hermanová ze společnosti Deloitte. Mumdoo je přitom platforma propojující matky na rodičovské dovolené, které chtějí pracovat, s firmami, které o ně mají zájem. Aby výsledky průzkumu nebyly tímto ovlivněné, Hermanová dodává, že je analytici Deloitte propojili i s klientskými daty mapujícími návrat rodičů zpět do práce. A to u velkých zaměstnavatelů, kteří nabízejí jak technickohospodářské pozice (typicky administrativní nebo kancelářský typ činností), tak pozice ve výrobě. „Z kalibrace výsledků vyplynulo, že návratnost žen zpět do práce po ukončení rodičovské dovolené se na administrativních či kancelářských pozicích a ve výrobě výrazně neliší,“ dodává.

Proč ale 52 procent českých matek nepracuje, i když by alespoň podle průzkumu chtěly? Pohodlně se usaďte, tohle bude na déle, důvodů je celá řada.

Sehnat vhodný úvazek

Řada matek preferuje úvazek, který je kompatibilní s péčí o malé dítě. Tedy částečný, ideálně s možností práce z domova. Přitom ze zmíněného průzkumu také vyplývá, že více než třetina zaměstnavatelů umožňuje práci pouze na plný, pevně daný úvazek, i když je to zároveň protiprávní, protože v současnosti musí umožnit zkrácený úvazek osobám pečujícím o dítě mladší 15 let.

Firmy se ale často shodují, že novela zákona sice daňově zvýhodnila částečné úvazky pro rodiče, zároveň je jejich poskytování spojené s takovou byrokracií, že se jim to spíš nevyplatí.

Slibovaná sleva na pojistném u částečných úvazků totiž není poskytována automaticky, je nutné o ni zažádat. Zaměstnavatel musí uplatněnou slevu oznámit České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu, a to nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za daný kalendářní měsíc, za který slevu uplatňuje. Zároveň firma, která tyto „nové“ zkrácené úvazky nabídne, musí vést předepsanou evidenci o zaměstnancích, za něž slevu na pojistném uplatňuje. Peníze, které firma „ušetří“, tak s největší pravděpodobností utratí za účetní.

Vy jste ale uspěly a takovou práci jste sehnaly? Gratulujeme! A teď nastává nerudovské „Kam s ním“.

Najít školku pro dítě

K tomu, aby se mohla matka po porodu alespoň částečně vrátit do práce, potřebuje taky někam dát dítě (pokud tedy nechce pracovat po nocích). Což je třeba v Praze velký problém. Podle dokumentu vypracovaného Institutem plánování a rozvoje Prahy loni celkově chybělo v případě tří stovek školek zřizovaných městskými částmi 106 míst. Do roku 2030 ale deficit může narůst až na 660 a o dalších dvacet let později podle odhadů hrozí, že se vyšplhá na 12 tisíc, pokud město nebude stavět.

Aktuální situace je taková, že někdy nebývají místa ani ve velmi drahých soukromých jeslích či školkách. A netýká se to jen dětí do dvou let. Podle organizace Mumdoo je v Praze průměrně odmítána skoro pětina dětí, které dosáhly věku tří let, a ze zákona tak mají nárok na docházku.

V některých firmách začaly vznikat dětské skupiny. Ale jsme v Česku, kde se jede na byrokratické vlně, takže to není tak snadné. Požární, hygienické, zdravotnické a jiné předpisy jsou natolik komplikované, že to velká část firem vzdá hned na začátku.

„Z naší zkušenosti firmy často upouštějí od zřízení dětských skupin jednak právě z důvodu náročného procesu zřizování, ale také kvůli nefunkčnímu modelu pro danou organizaci. Zřízení předškolního zařízení se firmám vyplatí až od určitého počtu zaměstnanců, takže se týká většinou jen společností, které mají většinu pracovníků centralizovaných v jedné lokalitě. Jednodušší alternativou pro firmy bývá příspěvek pro zaměstnance na předškolní zařízení dle jejich volby a v místě, které si sami zvolí,“ říká Andrea Hermanová ze společnosti Deloitte.

Soukromá chůva může být nakonec jediná možnost, která vám zbyde. Průměrně za ni v Praze v současnosti zaplatíte 208 korun na hodinu, což je při polovičním úvazku něco přes 16 tisíc. Otázkou je, zda si pracující máma vydělá tolik, aby náklady na chůvu zvládla zaplatit a něco jí zbylo.

Pokud jste překonaly i tuhle překážku, zvládly jste to! Máte práci a hlídání, tak co by se ještě mohlo pokazit?

Porazit předsudky

V české společnosti se občas objevuje názor, že matka a dítě by měly být do třetích narozenin prakticky slepeni lepidlem. Pokud to tak není, dítěti to předurčí stovky hodin u terapeuta v dospělosti. Často o tom mluví v médiích například pedagog Marek Herman nebo psychiatr Radkin Honzák. „Když dáte dítě do školky před třetím rokem, hrozí, že bude mít celoživotní újmu. Pravděpodobnost, že uděláte chybu, je velká,“ uvedl například Herman.

Zdali je pro dítě vhodné navštěvovat jesle nebo školku i v nižším věku, se dá však podle odborných publikací hodnotit podle typu vazby k rodičům (vazbou je v psychologii označováno jedinečné citové pouto mezi dítětem a pečující osobou, tedy to, jaký má dítě k rodiči vztah, jestli mu důvěřuje a podobně). Dle dostupných výzkumů se české děti nijak neliší od těch ze západních zemí, které šupajdí do systému velmi brzy.

Z tohoto textu úplně vypadli tatínci, obrazně i doslova, a to je vlastně taky jeden z problémů. Sice se situace od dob našich otců lepší, pořád ale přebírá péči o děti a domácnost nebo se na ní alespoň rovným dílem podílí velmi malé množství mužů. Ostatně na rodičovské dovolené jsou v Česku aktuálně dvě procenta otců. Přitom průzkum projektu Česko v datech uvádí, že 70 procent mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek z nich.

Jako jeden z důvodů zmiňují fakt, že mají vyšší mzdu než jejich manželka či partnerka, a tak odchod na rodičovskou by znamenal výraznější snížení příjmů domácnosti. A očividně to není problém jen v Česku, data Evropské komise ukazují, že je to téma pro většinu států Evropské unie.

Zapojení otců bez velkého finančního krvácení rodin, víc dostupných jeslí a školek a flexibilní pracovní úvazky. To je cesta, jak získat kvalifikovanou pracovní sílu, kterou si v Česku často necháváme zakrnět doma. A nejen to. Lze tak například pomoci i s řešením finanční situace matek samoživitelek. To, na co poukázala Claudia Goldin, se totiž u nás projevuje tak trochu jako Hlava XXII – na rodičovskou dovolenou odcházejí ženy, protože vydělávají méně, ale ony také vydělávají méně, protože na nich leží většina péče o děti.