Od roku 1997 je Hallstatt na seznamu světového dědictví UNESCO. Ani to sem ale nepřitáhlo davy turistů. Rakouské maloměsto, které má méně než osm stovek obyvatel, katapultoval mezi horentně navštěvované památky až jihokorejský pořad. To byl ale jen začátek masivního turismu, který ve výsledku nabral přímo gigantické rozměry. Hallstatt proto nyní postavil zeď na místo, kde stojí s foťáky nejvíce lidí.

Dřevěná překážka velká asi tak třikrát dva metry se objevuje na několika místech u Halštatského jezera, které se s rakouským turistickým cílem neodmyslitelně pojí. A právě tady se lidé nejvíce fotí. Turisté, zejména pak z Číny, Jižní Koreje a Japonska si sem totiž přijíždějí dělat selfie. Důvodem nejsou místní kostel či malebné domky. Respektive ano, ale především to, že se měly stát předobrazem disneyovské pohádky Ledové království.

Po jihokorejském pořadu Spring Watch, který byl prvotním impulsem pro masivnější příliv turistů, přišel jako další fakt, že v Číně existuje replika Hallstattu. V roce 2011 ji vystavěl čínský důlní magnát v jihovýchodní provincii Kuang-tung za 700 milionů liber. Poslední kapkou znamenající ještě větší nápor cestovatelů pak byla pohádka s Elsou, Annou a sněhulákem Olafem.

„Selfie-Jäger machen uns das Leben zur Hölle“: Ein Holzzaun soll nun einen Foto-Hotspot in Hallstatt „entschärfen“ – es hagelt Kritik. [Krone+] https://t.co/YNFK77WKLt pic.twitter.com/Txw1sUF2aG

— Kronen Zeitung (@krone_at) May 15, 2023

Zatímco dříve znali Hallstatt spíš zasvěcení cestovatelé, nyní je celých 778 obyvatel vystaveno nájezdům hlavně asijských turistů, kteří sem přijedou pro kýžený obrázek s pohádkovou vesnicí. Ročně to před covidem dělalo stovky tisíc přijíždějících. Pro kontext je to asi šestkrát víc turistů na obyvatele, než mají v Benátkách.

V italském vyhledávaném cíli se ostatně také každý rok odhodlávají k zavedení vstupného do historického centra. Španělská Barcelona zase omezuje megafony, které při prohlídkách používají průvodci. Turistické skupiny pak mohou mít maximálně třicet účastníků. To vše má především ochránit ty, kdo v dotčených místech bydlí.

V Hallstattu je záměr stejný. Dřevěná zeď nyní zamezuje kvalitním záběrům na město přes jezero. „Řekli jsme si, že uděláme pokus,“ uvedl starosta Alexander Scheutz, který pro místní noviny uvedl, že jediná cesta, jak s bojovat s tím, že je nějaké místo doslova fotokoutkem, je tento fotokoutek zrušit.

Bariéra by měla učinit přítrž přijíždějícím, ze kterých město prakticky nic nemá. Tedy lidem, kteří přijedou, vyfotí se a jedou zase o kus dál. Byť ono nic v tomto případě neplatí tak docela. Turisté tu sice většinou nezůstávají přes noc, i tak ale Hallstatt na turismu poměrně slušně vydělává. Město je finančně nezávislé, investuje do občanské vybavenosti, otevírá školy, ale například i koncertní sál. Podniky, které byly dříve sezónní, mohou zůstat otevřené celý rok.

Pokud se zeď neosvědčí, půjde zase dolů. Město bylo ještě na konci devatenáctého století přístupné jen lodí, to by patrně znamenalo o něco větší zásah do místního turismu. Radnice zatím přistoupila k méně radikálnímu řešení.