Příští rok to bude 40 let od doby, co mohli fanoušci hudby poprvé slyšet jednu z nejpopulárnějších metalových skupin na světě – Metallicu. V daném žánru pravděpodobně není jediné uskupení interpretů, které by dokázalo tuto původem losangeleskou skupinu předčit v počtu obřích odehraných koncertů, ale i v prodejnosti a poslechovosti jednotlivých hitů napříč všemi platformami.

O tom, že je Metallica jednoduše králem metalové hudby, svědčí i poslední zveřejněná data z hudební streamingové platformy Spotify, která hlásí, že si skladby Metallicy pustili fanoušci na platformě celkem miliardkrát. Ano, čtete správně, 1 000 000 000 přehrání, což se nikdy nepovedlo žádné skupině v žánru, a dokonce jen minimu skupin obecně.

Pokud bychom to měli přepočítat na orientační příjmy, pak si Metallica přišla za loňský rok jen ze Spotify na zhruba 7 milionů dolarů, v přepočtu necelých 160 milionů korun. Miliarda přehrání znamená zhruba 90 milionů hodin hudby, která hrála loni v celkem 76 zemích. Přesto je miliarda streamů z pohledu celé platformy pořád nízké číslo oproti některým dalším sólovým interpretům. Například rapper Post Malone zaznamenal loni 6,5 miliardy přehrání.

Hudební skupina Metallica

Metallica si za loňský rok přišla celkově na necelých 69 milionů dolarů, ze kterých podstatnou část rozdala na dobročinné účely. Podpora se nevyhnula ani Česku, když tu skupina koncertovala pro více než 70 tisíc diváků a darovala 1,8 milionu korun na obědy pro děti.

I po téměř čtyřech dekádách je tedy pro Metallicu koncertování a samotný streaming stále obrovským byznysem. Ne vždy ale byla skupina streamingovým službám nakloněna – především kvůli jejich historii, která byla z velké části založena na nelegálním „byznysu“. Vše začalo na sklonku tisíciletí, kdy vznikla v rukou Seana Parkera a bratrů Shawna a Johna Fanningových služba Napster.

Její princip byl poměrně jednoduchý. Stáhli jste si program a jakoukoliv hudbu, kterou jste měli v PC ve formátu MP3, jste mohli nabídnout přes aplikaci dalším lidem, kteří si ji stáhli do počítače. Šlo tak o jednu z prvních P2P platforem na sdílení souborů, na kterou navázala spousta dalších, už i pro další typ obsahu.

Napster byl v té době absolutní senzací a během pouhých dvou let nabral ohromných 80 milionů uživatelů. Jen pro srovnání, Spotify jich má po necelých dvanácti letech fungování necelých 250 milionů (měsíčně aktivních).

V dnešní době je taková služba jako Napster nepředstavitelná, ale tehdy šlo o revoluční záležitost, která umožnila jednoduché sdílení mezi uživateli na několik kliknutí. Tvůrci si mysleli, že přišli na něco unikátního a hledali cesty, jak z toho vytřískat peníze – původní myšlenka byla, že si uživatelé mezi sebou vymění pár skladeb a poté si koupí album, pokud se jim budou líbit. Vymyslet funkční model se Napsteru ale nakonec nepodařilo.

Rychlý start i rychlý konec

Už v prvních dvou letech fungování totiž přicházela na stranu Napsteru jedna žaloba ze strany hudebníků za druhou. Jedním z hlavních bojovníků proti nelegálnímu šíření hudby, aniž by z toho cokoliv měli, byla právě Metallica, která v roce 2000 našla na službě jednu ze svých písní, která ještě oficiálně nevyšla – chytla se toho ovšem rádia po celé zemi a Metallica začala jednat. O několik měsíců později podala žalobu na stranu Napsteru a pouze několik týdnů po ní udělal to samé známý producent a rapper Dr. Dre.

Foto: JD Lasica

Spoluzakladatel Napsteru a bývalý prezident Facebooku Sean Parker

To službu spolu s dalšími žalobami a obrovskými pokutami položilo. I tak se bere Napster jako předchůdce dnešních hudebních streamingových služeb. Ostatně po jeho likvidaci si v soudním řízení logo, značku a patřičná práva odkoupila další společnost, která postupně rozjela jednu z prvních legálních služeb na streaming hudby. Ta již s umělci spolupracovala a platila jim patřičný podíl díky prodeji předplatného a reklamám. Napster tak funguje dodnes a vcelku ironicky se na něm před několika lety objevila legálně právě i tvorba Metallicy.

S Napsterem byl tedy nicméně v jeho původní podobě konec a čekalo se, co bude dál. Až v roce 2008 přišel švédský podnikatel Daniel Ek s platformou Spotify, která využívala jistý základ Napsteru (ale legálně) a dle slov Eka se v něm poměrně zásadně inspirovala, jelikož on sám Napster kdysi využíval.

V počátku startupu, který se dnes profiluje jako jednička na trhu se streamingem hudby a který pomohl změnit celý trh, stál ale mimo Daniela Eka také samotný spoluzakladatel Napsteru Sean Parker, který se připojil do představenstva a pomohl s rozvojem služby.

Podařilo se mu to díky jeho práci v investičním fondu Founders Fund, který do Spotify v roce 2009 vložil prostředky a ve kterém se stal později partnerem. Parkerovi, který byl mimo jiné prvním prezidentem sociální sítě Facebook a pomohl ji zformovat, se tak znovu otevřel hudební svět.